Windfall tax je sice průšvih, ale ve hře je mnohem víc – budoucnost ČEZ. Místo dividend se bude investovat. A ne úplně bezrizikově.
Windfall tax je sice průšvih, ale ve hře je mnohem víc – budoucnost ČEZ. Místo dividend se bude investovat. A ne úplně bezrizikově.
Největší obchodní přístavy Evropy se proměnily v mamutí parkoviště levných vozidel z Číny
Největší obchodní přístavy Evropy se proměnily v mamutí parkoviště levných vozidel z Číny
Konflikt Íránu s Izraelem hrozí skokovým zdražením ropy. Útok Teheránu je přitom přímým důsledkem laxnosti Západu na Ukrajině.
Konflikt Íránu s Izraelem hrozí skokovým zdražením ropy. Útok Teheránu je přitom přímým důsledkem laxnosti Západu na Ukrajině.
Česku reálně hrozí, že bude muset za miliardy korun nakupovat „kůrovcové“ emisní povolenky
Spoušť, kterou za sebou nechává kůrovcová kalamita ve smrkových lesích, může Českou republiku přijít pořádně draho. Vedle přímých finančních dopadů, jako je razantní pokles ceny dřeva nebo náklady na vysazování nových sazenic, tu je ještě jedna „skrytá“ miliardová hrozba. Kvůli masivnímu kácení stromů, do nichž se zakousl lýkožrout, totiž přestaly porosty fungovat jako ohromná zásobárna uhlíku, a naopak se staly zdrojem skleníkových plynů.
Za běžného stavu jsou lesy významným prostředkem proti globálnímu oteplování, protože pohlcují oxid uhličitý z elektráren, chemiček a dalších průmyslových podniků. A využívají ho k fotosyntéze a růstu dřeva. Jenže pokud se více stromů pokácí, než vyroste, a následně se dřevo zpracuje, stanou se porosty dalším zdrojem skleníkových plynů. A právě to se už několik let děje, těžba dřeva se kvůli kůrovci více než zdvojnásobila.
Reálně tak hrozí, že česká vláda bude muset tyto zvýšené lesní emise „vynulovat“ zakoupením speciálních povolenek - jako to například musejí dělat elektrárny spalující uhlí. A rozhodně by to nebyly žádné drobné. Může jít až o desítky miliard korun. „České republice hrozí zaplacení obrovských peněz za zničené lesy. A to proto, že přestaly vázat uhlík a vlastně zvyšují již tak velké národní emise oxidu uhličitého,“ potvrdil profesor Jakub Hruška, který pracuje v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a rovněž pro Českou geologickou službu.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
