Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

Za dva tři roky uvidíme, co z toho zbylo

Tentokrát začnu tématem Hrotu, které je v podstatě optimistické. Z politiky by se člověk zbláznil, z lidských obětí – mnohdy zbytečných – je smutný, ale na straně druhé je nesporné, že pandemie nesmírně akcelerovala pokrok v řadě oborů. Co by dříve trvalo roky, se podařilo ve velmi krátkém čase a v Hrotu popisujeme konkrétní příklady, které se netýkají jen vývoje a schvalování vakcín, ale třeba i uživatelsky přátelských, a přitom spolehlivých PCR testů v Česku. O přívalu peněz do biotechnologií jsme mimo jiné mluvili s lékařem, ale zároveň šéfem investičního fondu Gradus Michalem Votrubou. „Lidé musejí měnit svůj přístup k životu, ale nestalo se tak v důsledku války,“ shrnuje situaci a dodává, že teď zažíváme investiční boom, ale za dva za tři roky uvidíme, „co z toho zbylo“.

Zaregistrovali jste maléry šéfa Národní sportovní agentury Milana Hniličky? A napadlo vás, co se to s naším sportem deset let od krachu Sazky děje? Pohled do zákulisí aktuální sportovní války naznačuje, že Hnilička, byť sedí na největším balíku peněz, má jen vedlejší roli. A že zkušení bafuňáři v rolích hlavních si jdou po krku.

Možná se chtěli pochlubit, ale moc se jim to nepovedlo, píše se v článku o vymahatelnosti karantény. Když jich nařídíte 245 tisíc, ale zkontrolujete pouhá dvě promile, je to úplně špatně. Ještě horší je, že pochybení se našlo u třetiny případů, to je hodně. Teď si to zkombinujte s tím, že konečně odstraňujeme pro lidi ekonomickou bariéru, aby mohli karanténu dodržovat – dostanou víc než 100 procent čistého smluvního platu. Samotná izolačka je správně, ale spoléhat na sebekázeň a mravní pokročilost národa je při třetinovém počtu těch, kteří karanténu porušují, nejen naivní, ale i úplně blbě. Tato kombinace totiž bude mít jediný předvídatelný výsledek: bude to drahé, ale bez mnohonásobného zvýšení intenzity kontrol překvapivě málo účinné. Cynismus a jistý pocit bezvládí a společenského marasmu jenom vzrostou.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit