Za co je Amerika ještě ochotna bojovat?

Před osmdesáti lety vybombardovali Japonci Pearl Harbor. Byla to vážná chyba, která vtáhla nejmocnější zemi na světě do války a odsoudila japonské císařství k zániku. Jeden jasnozřivý japonský admirál údajně bědoval: „Obávám se, že jsme jen probudili spícího obra a vnukli mu strašlivé odhodlání.“

Dnešní Japonsko je mírumilovné, bohaté a inovativní. Japonci svou zemi po válce sami znovu vybudovali, ale velmoc, která je porazila, jim to výrazně usnadnila. Amerika se stala porodní bábou japonské liberální, kapitalistické demokracie, a navíc vytvořila svět, ve kterém mohlo Japonsko svobodně obchodovat a rozvíjet se. Tento světový řád nebyl dokonalý a neplatil úplně všude. Ale byl lepší než cokoli, co bylo před ním.

Na rozdíl od dřívějších velmocí nevyužila Amerika své vojenské nadvlády k dosažení obchodních výhod na úkor svých menších spojenců. Právě naopak, nechala se – alespoň většinou – spoutat všeobecně platnými pravidly. A tento systém založený na jasně daných pravidlech umožnil většině světa vyhýbat se válkám a prosperovat.