Z odpadní vody koronavirus nechytnete

Spotřeba vody v Praze v době koronavirové epidemie dramaticky klesá. „Odhaduji, že nám kvůli tomu tržby propadnou o 300 milionů korun,“ říká šéf Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos.

Z odpadní vody koronavirus nechytnete
Petr Mrkos | Tomáš Novák týdeník HROT

Spotřeba vody v hlavním městě výrazně klesla. V Praze totiž nyní nejsou největší spotřebitelé vody – turisté a studenti – a stále nejezdí do metropole za prací tolik obyvatel Středočeského kraje jako před zavedením nouzového stavu. Společnosti Pražské vodovody a kanalizace kvůli tomu hrozí propad tržeb o tři sta milionů korun a Pražanům zdražení vody.

Má současná pandemie vliv na provoz vodárenské soustavy v hlavním městě?

Co se týká provozu vodovodů a kanalizací tak žádný. Všechno funguje, jak má, dodávky vody jsou plynulé. Nemuseli jsme ani zvýšit úroveň chlorování. Máme ověřeno, že všechny technologie, které používáme na úpravnách, virus bezpečně likvidují. 

Jediné opatření, které jsme v této souvislosti zavedli, je, že používáme větší dávky dezinfekce při vymývání vodojemů. A to proto, že do vodojemu vstupují lidé, kteří mohou být teoreticky přenašeči viru. 

Jak reálná je nákaza koronavirem z odpadní vody?

Máme k dispozici tři studie Světové zdravotnické organizace (WHO), které ukazují, že virus SARS-CoV-2 se může v odpadní vodě vyskytovat, ale pouze v neaktivní podobě. Jsou to studie zpracované kvůli epidemii SARS v roce 2002, současný koronavirus je v podstatě jeho obdobou, proto jsme tyto tři studie aplikovali na nynější situaci. Jen podle jedné z těchto tří studií se podařilo v laboratorních podmínkách virus oživit a reaktivovat. Zdůrazňuji, bylo to v laboratorním prostředí, tedy za ideálních podmínek pro život viru. Všechny studie shodně konstatují, že na světě nebyl zaznamenán žádný případ přenosu viru SARS-CoV-2 na člověka z odpadní vody. 

Navíc jsme ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství testovali přítomnost SARS-CoV-2 v naší odpadní vodě. U nás se odebíralo deset vzorků, mimo jiné na síti, nátoku a na odtoku z Ústřední čistírny odpadních vod. Akce se pod záštitou SOVAK uskutečnila v celé republice.

Petr Mrkos
Tomáš Novák týdeník HROT

Jaké máte výsledky?

Výsledky v zásadě potvrdily již zmiňované studie WHO. Metodou polymerázové řetězové reakce byl zjištěn náhodný záchyt virové DNA v jednom z deseti vzorků. Ostatní vzorky byly negativní. Potvrdily se tak naše předpoklady, že není důvod k obavám. 

S odpadní vodou normální člověk nepřijde do styku a naši zaměstnanci, kteří vstupují do rizikového prostředí, jsou vybaveni všemi potřebnými ochrannými pomůckami. 

Odpadní voda běžně obsahuje rotaviry, humánní noroviry, adenoviry, viry žloutenky a další. Ani my jsme nezaznamenali žádný případ, kdy by se někdo při běžném kontaktu s odpadní vodou nakazil. Navíc virus SARS-CoV-2 má v porovnání se zmíněnými viry slabou lipidovou obálku, tedy slabší ochranu než jeho mnohem robustnější „kolegové“ typu žloutenky. Obava, že se někdo může v Praze nakazit z odpadní vody, je tedy lichá. 

Jak krize ovlivňuje spotřebu vody?

Dramaticky klesá, důvody jsou tři. Ze dne na den nám zmizeli turisté, ti jsou obrovskou spotřební kategorií, protože když přijedou do hotelu, tak vodou nešetří. Další skupinou podobnou turistům jsou studenti na kolejích. Tím, že nemáte vodoměr, se chováte stejně jako turista, také vodou příliš nešetříte. Dalším výpadkem, který částečně trvá, je, že do Prahy za prací nejezdí Středočeši. 

Dopad na spotřebu je dramatický, okolo deseti až patnácti procent. Odhaduji, že nám kvůli tomu tržby propadnou o 300 milionů korun. Tedy pokud bude tato situace s omezením pohybu pokračovat dejme tomu do konce května a v průběhu letní sezony nepřijedou turisté. Normální denní průměrná spotřeba vody v Praze je touto dobou zhruba 3,7 vteřinového kubíku, to znamená, že se v Praze spotřebuje 3700 litrů vody každou vteřinu. Teď jsme na průměru kolem na 3,2 vteřinového kubíku. 

Jak budete kompenzovat propad tržeb?

Přijali jsme řadu úsporných opatření, ale nejsme schopni ušetřit celých 300 milionů korun, jen část z nich. Máme dva akcionáře a musíme se k aktuální situaci nějak postavit, bude to mít dopad na letošní hospodářský výsledek. 

Jak velký?

Neumím to teď odhadnout, aktualizujeme rozpočty.

Spotřebu může aspoň částečně navýšit sucho, začne se víc zalévat…

Zatím se to neprojevuje, ale začne. Normálně se začíná projevovat – alespoň tak tomu bylo v předchozích dvou letech – většinou až v období konce května, kdy je půda proschlá a začíná se víc zalévat. Nicméně teď je sucho intenzivnější než v předchozích dvou letech. Očekávám, že víc se začne zalévat již od počátku května, spotřeba poroste, jak moc ale neumíme odhadnout. 

Sucho však bude mít pro nás negativní vliv v podobě většího počtu havárií na vodovodní síti. V podloží se sucho chová podobně jako mráz. Při prosychání půdy dochází k pohybům, které jsou jednou z příčin praskání potrubí. Větší počet havárií zaznamenáváme již nyní a opět je to o něco dříve než v předchozích letech. 

V posledních letech moc nemrzne, naopak je stále větší sucho. Je kvůli tomu větší počet havárií na jaře a v létě než bylo dřív v zimě?

Dřív jsme měli zvýšený počet havárií v mrazovém období, zvlášť když bylo sucho, typicky v lednu, únoru. Teď se nám to posouvá. K pohybu podloží dochází při změně teploty, když začne půda promrzat, když prosychá nebo když se pak opětovně provlhčuje. Při každé změně – proto ty jarní měsíce, kdy půda vysychá – jsou havárie intenzivnější. Z mrazového období se nám posunuly na květen červen, letos už začínají v dubnu. 

Projeví se pokles spotřeby na cenách vodného a stočného?

Počítáme s tím, že ovlivní kalkulaci cen vodného a stočného pro příští rok, protože předpokládáme, že se nepodaří obnovit turistický ruch. Praha je v porovnání se zbytkem republiky v tomto specifická právě kvůli obrovskému množství turistů. V této souvislosti je potřeba rozumět tomu, že máme 80 procent nákladů fixních a jen 20 procent variabilních, které jsou spojeny s dodávkou, s tím kubíkem vody. 

Z fixních nákladů je 47 procent nájemné, které platíme hlavnímu městu Praha, jsou v nich i položky opravy a údržba, které můžeme částečně omezit. Nemůžeme ale přestat odstraňovat havárie, ve fixních nákladech máme velké mzdové prostředky, odpisy, poplatky a tak dále. Tohle všechno je suma fixních nákladů, se kterou toho v zásadě moc neuděláme. 

V reálu to funguje tak, že čím větší je spotřeba, tím více se fixní náklady rozmělní mezi jednotlivé odběratele. Pokud zmizí turisté, což může způsobit roční výpadek tří milionů kubíků, které najednou nikdo nezaplatí, nepokryjí fixní náklady, takže se to bude muset rozpočítat na menší spotřebu, což může mít příští rok vliv na cenu. 

Už máte odhad, o kolik vzrostou?

Záleží na dalším vývoji situace, a kdy se obnoví turistický ruch. Pokud se to podaří brzy, může být dopad nižší, ve finále třeba milion kubíků. Maximální odhad jsou tři miliony kubíků. 

Není řešením vyjednat s Prahou slevu na pronájem vodárenské infrastruktury, kterou hlavnímu městu platíte?

S Prahou máme podepsanou smlouvu a nájemné je stanoveno na jeden rok dopředu. Jednat o slevě nechceme, protože by se tím omezily investice do infrastruktury. Město nemá jiný zdroj na její obnovu než nájemné, které platíme. Omezení investic není v našem zájmu, jen by vznikl dluh, který se pak bude posouvat do dalších let. Něco takového není v zájmu města ani občanů. Krize se projeví na poklesu hospodářského výsledku a menší dividendě pro akcionáře, ale na nájemné zcela jistě sahat nechceme. 

PVK sice padají tržby, i tak ale firma našla prostředky na pomoc občanům postižených pandemií...

Napadlo nás, že můžeme využít náš systém distribuce balené vody. Ten je určen pro lidi s omezenou pohyblivostí. Když je postihne výpadek vody, rozvážíme jim zdarma dvoulitrové pytlíky s vodou. Musejí být ale registrovaní v naší databázi. Nás napadlo využít tento systém, oslovili jsme lidi v něm registrované s tím, zda nemají v době krize zájem o rozvoz obědů. Každý den těmto občanům rozvážíme zhruba 250 obědů, další Červenému kříži a nemocnicím. 

Také se nám podařilo nakoupit za poměrně rozumnou cenu dezinfekci, kterou rozvážíme do pečovatelských domů. Zatímco o nemocnice v první linii se postaralo ministerstvo zdravotnictví a zásobování docela dobře funguje, domovů s pečovatelskou službou, které mají různé zřizovatele, si nikdo moc nevšímá. Těm dáváme z našich zásob nejvíc dezinfekce. 

PVK je firmou, která provozuje kritickou infrastrukturu, podobné firmy čelí v posledních týdnech velkému náporu kybernetických útoků. Také jste zaznamenali větší počet útoků?

Procento zaznamenaných útoků dramaticky vzrostlo, podle naší centrální správy IT asi o 1400 procent. Všem jsme naštěstí odolali i díky tomu, že do bezpečnosti investujeme poměrně dost peněz. V rámci infrastruktury máme naši síť oddělenou od zbytku světa, máme jediný přístupový bod do vnější sítě pro celou skupinu, který je velice přísně hlídaný, protože v rámci vnitřní sítě provozujeme všechny přenosové trasy pro telemetrické systémy a podobně. 

Teď se snažíme nabízet služby kybernetické ochrany našim vlastníkům, spolupracujícím firmám, protože mohou mít nižší standard zabezpečení.

Týdeník hrot

  • Peníze leda zadarmo
  • Covid na mozku
  • Naběhnutí na solární vidle
Objednat nyní