OSN vytáhla proti umělé inteligenci. Chce zákaz autonomních zbraní ve válkách

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Celý článek
0

Známý český e-shop s elektronikou Kasa.cz končí

Provozovatel e-shopu Kasa.cz oznámil, že ukončuje provoz. Kasa.cz byl jedním z prvních velkých internetových obchodů v Česku. Zákazníky zrušeného e-shopu převezme prodejce elektroniky Datart, který stejně jako Kasa.cz patří společnosti HP TRONIC Zlín.

Provozovatel e-shopu Kasa.cz oznámil, že ukončuje provoz. Kasa.cz byl jedním z prvních velkých internetových obchodů v Česku. Zákazníky zrušeného e-shopu převezme prodejce elektroniky Datart, který stejně jako Kasa.cz patří společnosti HP TRONIC Zlín.

Celý článek
0

50 milionů malým firmám. Skupina eRockets chce pomoci začínajícím e-shopům

České e-shopy často nedokážou kvůli silné konkurenci růst: jejich rozvoj brzdí nízké marže. Tuzemskému e-commerce chce nyní pomoci investiční skupina eRockets.

České e-shopy často nedokážou kvůli silné konkurenci růst: jejich rozvoj brzdí nízké marže. Tuzemskému e-commerce chce nyní pomoci investiční skupina eRockets.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Z křesťanů se v Británii stala menšina. Král Karel to chápe

Křesťanů už je v Anglii a Walesu menšina, ostatní víry jsou na vzestupu, nejvíc ale přibývá ateistů

Z křesťanů se v Británii stala menšina. Král Karel to chápe
ilustrační foto | Profimedia.cz

V určitých chvílích a na určitých místech může Británie pořád vypadat a působit jako křesťanská země. V prosinci, kdy jsou hospody a ulice plné světýlek. Ve Sněmovně lordů, kde je 26 míst vyhrazených pro biskupy anglikánské církve. Těsná provázanost státu s církví, kterou ustavil, se jasně projevila v září, když byla ochránkyně víry, královna Alžběta II., hlava anglikánské církve, pohřbena s veškerou protestantskou pompou.

Většinu Britů už k těmto věcem ale žádné náboženské přesvědčení nepoutá. Valná většina lidí, kteří slaví Vánoce, to nedělá proto, aby si připomněla narození svého spasitele. Přítomnost kněží v horní komoře parlamentu může zajistit větší diverzitu názorů, ale už dlouho je to zkrátka přežitek.

Mnozí z těch, kdo při královnině pohřbu zaplnili ulice před Westminsterským opatstvím, přišli vyjádřit zármutek nad odchodem milované panovnice, ne se pomodlit za její duši. Celé roky chodí do kostela pravidelně jen malá část Britů a jejich počet se stále snižuje; podle průzkumu veřejného mínění jich je dnes kolem pěti procent.

Sedm procent muslimů

Úpadek křesťanské víry dosáhl v Británii bodu zlomu 29. listopadu, kdy Národní statistický úřad zveřejnil nová čísla ze sčítání lidu z roku 2021. Ukazují, že poprvé v dějinách se za křesťany považuje méně než polovina obyvatel Anglie a Walesu. Jejich počet klesl za deset let o sedmnáct procent – na 27,5 milionu. Počet osob, které zatrhly kolonku „bez vyznání“, raketově vzrostl o 57 procent – na 22,2 milionu.

Přestože je Anglie čím dál sekulárnější, některá vyznání sílí. Sčítání lidu ukázalo, že počet muslimů vzrostl o 42 procent a dnes tvoří sedm procent populace. Britští hinduisté poprvé překročili milionovou hranici. Tyto trendy odrážejí velké demografické změny. Každý šestý člověk, který vyplňoval formuláře, se narodil v zahraničí, přičemž před deseti lety to byl každý desátý. Ve třech městech najdeme „menšinovou většinu“: v Birminghamu (51,4 procenta), v Leicesteru (59,1 procenta) a v Lutonu (54,8 procenta).

Pokud bude dále růst počet imigrantů, sekularizace se zpomalí. Noví občané mívají na vyznání obvykle oživující vliv; to je hlavní důvod, proč je v Londýně návštěvnost kostelů stabilně vyšší než jinde. Hlavní město je nejméně sekulárním regionem, nejsekulárnějším je naopak Wales. (Skotské sčítání lidu se kvůli pandemii o rok zpozdilo.)

Strach ze segregace

Zjištění, že křesťanství je v současné Británii menšinovým náboženstvím, oplakává část pravice. Změní ale toto překročení symbolického prahu něco? Mohlo by ovlivnit diskusi o financování náboženských škol ze státní kasy. Většina vzdělávacích institucí je stále ještě křesťanská, roste však počet těch „jiných“. Panují obavy, že by nekřesťanské náboženské školy mohly posílit etnickou segregaci: například hinduistické školy zhusta navštěvují pouze děti imigrantů z jihoasijských zemí.

Skupinám, jež vystupují proti náboženským výsadám, jako je například Národní sekulární společnost, slouží podobné okamžiky k tomu, aby zdůraznily, že je nejvyšší čas zpřetrhat svazky mezi církví a státem. Labouristická strana navrhuje zrušit Sněmovnu lordů, biskupy a všechno kolem.

Nejvýraznější prvek britské formy teokracie však s největší pravděpodobností nezmizí, ale adaptuje se. Král Karel III. sice v září slíbil, že bude „navždy udržovat a ochraňovat pořádek pravé protestantské víry“, ale projevuje zájem i o ostatní náboženství.

Je možné, že se při korunovaci v květnu příštího roku pokusí představit jako obhájce všech vyznání. Pomůže mu, že vládne ve stejné době, kdy v čele vlády stojí hinduista a Londýn má muslimského starostu. 

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com