WHO vyhlásila kvůli opičím neštovicím globální stav nouze

Světová zdravotnická organizace (WHO) aktivovala nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli rychlému šíření viru opičích neštovic. Předseda organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus považuje současnou situaci za zvlášť závažnou.

WHO vyhlásila kvůli opičím neštovicím globální stav nouze
Opičí neštovice, ilustrační foto. | Shutterstock.com

Prohlášení znamená, že virus opičích neštovic je natolik rizikový, aby se kvůli němu aktivovala mezinárodně koordinovaná reakce. Jednotlivé vlády světa mají udělat maximum pro to, aby se zabránilo dalšímu šíření viru. V opačném případě může virová epidemie přejít v pandemii.

Před vyhlášením celosvětové zdravotní nouze se sešel nouzový výbor WHO. Odborníci se radili, zda mají kvůli šířícímu se viru vydat doporučení předsedovi WHO k vyhlášení stavu nouze. Výbor však nedošel ke konsensu. Předseda WHO se nakonec rozhodl vyhlásit nejvyšší pohotovost i bez jednoznačného doporučení expertů. Podle svých slov tak učinil kvůli zrychlujícímu se šíření viru. 

"Máme tu ohnisko, které se rychle rozšířilo po celém světě, a to prostřednictvím nových způsobů přenosu, kterým příliš málo rozumíme. Z těchto důvodů jsem se rozhodl, že celosvětová epidemie opičích neštovic představuje ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu," uvedl k tomu Tedros.

Podle statistiky z poloviny týdne bylo jednotlivými státy světa nahlášeno již více jak 16 tisíc nakažených. Onemocnění evidují ve více jak 70 zemích světa. WHO varuje před rychlým šířením. Od konce června do začátku července počet potvrzených infekcí vzrostl o 77 procent.

Opičí neštovice patří do stejné skupiny jako pravé neštovice. Jsou však méně nebezpečné a poměrně vzácné. Mezi jejich příznaky patří výrazná hrbolatá vyrážka, horečka a bolesti hlavy. Šíří se hlavně pohlavním stykem, zvýšené riziko platí u homosexuáů.

Státní zdravotní ústav upozorňuje, že podle dosavadních poznatků k zamezení přenosu nákazy nemusí při sexuálním kontaktu plně zabránit ani použití kondomu. Nákaza opičími neštovicemi se může drobnými kapénkami při déle trvajícím úzkém tělesném kontaktu přenést také respirační cestou. 

První případ opičích neštovic byl v Evropě zaznamenán 7. května ve Velké Británii. Od té doby se nákaza rozšířila do dalších zemí, včetně Belgie, Nizozemska, Švédska, Německa či Rakouska. V České republice bylo zachyceno 16 případů, z toho 15 v hlavním městě.