Vzplanou nové solární arbitráže

Majitelé fotovoltaických elektráren se chtějí soudně bránit proti omezení ziskovosti. Hrozí jim totiž krácení zbývajících plateb o polovinu.

Vzplanou nové solární arbitráže
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Když chce vláda Andreje Babiše válku, bude ji mít. Vlastníkům velkých fotovoltaických elektráren dochází trpělivost poté, co ministři na konci dubna schválili snížení povolené míry ziskovosti z původních 8,4 procenta na 6,3 procenta. Pokud vládní návrh projde i oběma komorami Parlamentu, tak solárníci spustí vlnu soudních sporů i žalob na porušení pravidel Evropské energetické charty.

Například jeden z hlavních akcionářů skupiny Photon Energy Georg Hotar považuje vládní rozhodnutí za mstu solárníkům. Pokud by totiž vnitřní výnosové procento (IRR) zůstalo na původně navržené hodnotě 8,4 procenta, elektrárny dokončené v letech 2009 a 2010 by při plošném testování zůstaly – i když jen těsně – pod touto hodnotou a ke krácení provozní podpory by nedošlo. Snížení horního limitu na 6,3 procenta povede k tomu, že obor jako celek testem neprojde.

Stát bude následně oprávněn zavést krácení výše proplácení pevné výkupní ceny či zeleného bonusu v období let 2022 až 2030. „Když se ukáže, že průměrné IRR je například 8,3 procenta, tak stát sníží výkupní tarif o zhruba 50 procent. To jsme spočítali pomocí pokladů od ministerstva. Kdyby průměrné IRR vyšlo 9,3 procenta, tak by to znamenalo o 70 procent méně v příjmech,“ vypočítává předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Další oslovení lidé ze solární branže si stěžují na chaotický postup ministerstva průmyslu a obchodu. Firmy z oboru v praxi vyplňují excelovské tabulky, jejichž výsledek spíše připomíná generátor náhodných čísel než seriózní výpočet IRR. Ministr průmyslu Karel Havlíček opakovaně prohlásil, že chce objem plateb solárníkům srazit ze současných 29 miliard korun o sedm až deset miliard. Majitelé elektráren proto ve zpřísnění kontrol překompenzace vidí účelový krok, jehož cílem je splnit přání pana ministra.

Dalším poškozeným mohou být banky, které většinu fotovoltaických elektráren z let solárního boomu úvěrovaly. Zavedení přísnější regulace zisku totiž může ohrozit doplacení poskytnutých úvěrů. Limit 6,3 procenta navíc povede k paradoxní situaci, kdy banky budou na fotovoltaice (při úrokové sazbě okolo sedmi procent z úvěrů poskytnutých před zhruba deseti lety) vydělávat víc než investoři, kteří přitom nesou všechna rizika a ručí bankám i svým osobním majetkem.

Prvním krokem, k němuž podnikatelé z oboru přistoupili, bylo informování velvyslanců zemí, v nichž mají sídlo zahraniční vlastníci solárních parků. Někteří již údajně s ministrem Havlíčkem jednali. Pokud snížení IRR projde Parlamentem, chtějí vlastníci elektráren přitvrdit a spustit vlnu žalob na český stát. Ministerstvo financí se sice chlubí tím, že většinu starších sporů se solárníky vyhrálo, ale není to tak úplně pravda.

Ministerstvo financí totiž nechce přiznat, že na konci roku 2017 prohrálo arbitrážní spor s investiční skupinou Natland, jež v minulosti vlastnila solární elektrárny sdružené pod značkou Energy 21. Ministerstvo se následně odvolalo ke švýcarskému civilnímu soudu, ale ani tam na počátku letošního roku neuspělo. Následovat bude řízení o výši způsobené škody, ta se může pohybovat v řádu miliard korun.

Týdeník hrot

  • Peníze leda zadarmo
  • Covid na mozku
  • Naběhnutí na solární vidle
Objednat nyní