Vyznáte se v kamenivu? Zorientujte se v něm dřív, než nám dojde!

Štěrk, kačírek, prosívka, frakce 16–32… Kdo se má v té šutrácké hantýrce vyznat? Odkud se to všechno bere, když ve stavebninách to zjevně nevyrábějí? Co patří do rodiny písků a co už do rodiny stavebního kamene? A máme těchto stavebních surovin vůbec dostatek do budoucna? Otázky, samé otázky. A tento článek vám na ně konečně odpoví!

Vyznáte se v kamenivu? Zorientujte se v něm dřív, než nám dojde!
ilustrační foto | Archiv

Naberte kamenivo do hrsti a dobře si ho prohlédněte. Pokud mají jednotlivé kamínky ostré hrany a šedou barvu, bude to drcené kamenivo neboli stavební kámen pocházející z kamenolomu. Pokud jsou naopak hladké a oblé a hrají různými barvami s převahou bílé, bude to přírodní či těžené kamenivo neboli štěrk z pískovny. 

Odlišná podoba kamenů souvisí s různou technologií výroby. Zatímco stavební kámen se po vytěžení v kamenolomu uměle drtí na nejrůznější frakce, přírodnímu kamenivu už dala finální podobu sama příroda, a proto se jen přetřídí dle zrnitosti. Protože přírodní kamenivo většinou zahrnuje velmi různorodou směs od větších valounů po zrnka písku, někdy se mu také říká štěrkopísek. Až vám přivezou „kačírek“ a kamenivo se vám bude zdát nažloutlé, není to důvod k reklamaci – jde o přirozený písečný pozůstatek z těžby, který smyje první déšť.

Bohužel v pojmech panuje zmatek, protože jinak s nimi pracují výrobci, prodejci i laická veřejnost. Že se přírodnímu kamenivu občas říká kačírek, protože kameny připomínají tzv. gastrolity v žaludcích kachen, to by se dalo ještě rozdýchat. Ale že se drcenému kamenivu zejména na úrovni prodejců zcela běžně říká štěrk, to už staví šutráckou hantýrku trochu na hlavu. 

„Frakce udává zrnitost kameniva. Rozsah v milimetrech specifikuje geometrické průměry, které jsou v ní zastoupeny. Takže třeba oblíbená frakce 16–32 zahrnuje kamínky o velikostech od 16 do 32 milimetrů v průměru. Začíná-li rozsah nulou, znamená to, že směs není tzv. vypraná, a zahrnuje tak i drobný prach. Někdy se jí také říká prosívka. Specifickým případem je frakce 0–4, která u drceného kameniva reprezentuje tzv. štěrkodrť a u přírodního známější písek,“ vysvětluje Miroslav Mužík ze společnosti České štěrkopísky.

Kámen úrazu? Málo nových ložisek

I když nemáte rodinný dům a v těchto týdnech zrovna nepřemýšlíte třeba o tom, kolik štěrku budete potřebovat na podsyp vyvýšených záhonů, mělo by vás zajímat to, co v Česku v oblasti kameniva momentálně hrozí. Česká geologická služba už několik let varuje, že stavebnictví míří do rozsáhlé surovinové krize. Důvod? Už přes 30 let se živí převážně z kamenolomů a pískoven, které se otevřely ještě za totality. „Otevření nových ložisek naráží na složitou legislativu, nevůli veřejnosti, a především obecný fakt, že veřejný zájem těžby nerostných surovin není až takovou prioritou, jako třeba ochrana přírody. Často jsou proto odmítány i záměry, které přírodě až tak neškodí, spíše naopak. Řízení o povolení těžby v nové pískovně trvají běžně 8–10 let a výsledkem je často zamítnutí záměru,“ říká Miroslav Mužík.

Podle aktuálních dat České geologické služby do 10 let ukončí činnost 60 % ze 149 aktivních pískoven. Některé regiony se však potýkají s kritickým nedostatkem již nyní. Například na Vysočině není už dnes jediná pískovna a štěrkopísky se sem vozí z Jihomoravského, nebo dokonce Jihočeského kraje. Obecně většina krajů trpí nedostatkem hrubé frakce těženého kameniva od 4 do 32 mm, Zlínský kraj už kvůli tomu dokonce musí situaci řešit dovozem ze Slovenska! Problematice se podrobně věnuje projekt Hlava v písku, na kterém spolupracují odborníci napříč oborem. Ještě horší situace než v oblasti štěrkopísků panuje na trhu stavebního kamene.

Na písku a s kameny jsme si hráli jako děti všichni. Nikoho z nás tehdy nezajímalo, odkud se tyto suroviny berou. Bohužel to ale většině z nás vydrželo až do dospělosti. A tak se klidně může stát, že než se v kamenivu stihneme dokonale zorientovat, jednoduše nebudeme mít z čeho stavět. A dětem našich dětí už budeme o písku a kamenech pouze vyprávět.