Vysokoškolská vybíjená

Soukromé vysoké školy trpí úbytkem studentů, slabší kusy odpadly. Tři desítky škol jsou na nevelký český trh až příliš

Vysokoškolská vybíjená
ilustrační foto | Shutterstock.com

Továrny na tituly se zaměřením na méně nadané jedince, nebo užitečná konkurence pro zkostnatělé a akademicky suchopárné státní univerzity? Pohled na soukromé vysoké školy se v Česku diametrálně liší. Rektoři zmíněných škol zdůrazňují, že už s ohledem na přísná pravidla státní akreditace a tlak studentů, kteří hradí nemalé školné, si nekvalitní služby nemohou dovolit.

Majitelé či zakladatelé soukromých škol nyní prožívají těžké období. Studentů ubývá spolu s tím, jak na trh se vzděláním přicházejí početně slabší ročníky z přelomu století. Hranici tisíce studentů, která umožňuje ekonomicky smysluplné fungování, překračuje jen devět z 31 soukromých vysokých škol. A i ty největší soukromé vzdělávací instituce hospodaří takříkajíc s černou nulou, tedy s minimálním ziskem.

Trh se pročišťuje. Soukromé vysoké školy se pod tlakem okolností slučují nebo zanikají, ty úspěšnější hledají prostor na trhu vzdělání, které zatím konkurence neobsadila - třeba v oborech digitální ekonomiky, kriminalistiky či provozování dronů. Změnu k lepšímu lze očekávat nejdříve za čtyři roky, kdy se na vysoké školy začnou hlásit početně silnější ročníky z let po vstupu Česka do Evropské unie.

Deset let růstu, pak obrat

Okno příležitosti se otevřelo v roce 1998, kdy nový zákon o vysokých školách umožnil vznik soukromých škol. Během prvních tří let jich vzniklo více než dvacet. Situace na trhu jim hrála do karet. Veřejné vysoké školy nedokázaly uspokojit všechny zájemce a našlo se dost mladých lidí (případně jejich rodičů), kteří byli ochotni za vzdělání platit. „Také zde byla odložená poptávka těch, kteří se se v 90. letech nedostali na veřejné vysoké školy,“ říká rektor Vysoké školy obchodní Vladimír Krajčík.

Mnohé z nově založených vysokých škol se zaměřily na oblast ekonomiky a podnikání. Dokonce i vysoká škola, kterou založila mladoboleslavská Škoda Auto, je zaměřena na management, a nikoli na techniku. „Vybavení a provozování technické vysoké školy by bylo pro soukromého investora příliš nákladné. Navíc školné okolo 150 tisíc korun za rok by si mohl dovolit platit jen málokdo. Totéž lze říct o medicíně,“ říká Vladimír Krajčík.

Boom vyvrcholil v roce 2010, kdy bylo na soukromých vysokých školách zapsáno přes 57 tisíc studentů. Doslova továrnou na vzdělání se stala Univerzita Jana Amose Komenského (UJAK) s více než 11 tisíci studujícími; další tři soukromé vzdělávací instituce jich měly přes pět tisíc. Po roce 2010 se situace z demografických příčin změnila v neprospěch vysokých škol.

Prorektor Newton College Jiří Koleňák zmínil, že veřejné školy navýšily kapacity a mnohdy snížily vstupní nároky. „Proto některé soukromé školy musely trh opustit z důvodu nedostatečného zájmu studentů,“ říká Koleňák. Navíc silná konkurence na trhu vzdělávání drží výši školného na úrovni 35 až 65 tisíc korun za rok, což je v evropském měřítku poměrně nízká částka.

V průběhu devadesátých let výrazně klesl počet narozených dětí a ke „zlepšení“ došlo až od roku 2005. Stačí přičíst devatenáct let a známe termín, kdy změnu nejdříve pocítí vysoké školy. Zatímco na veřejných univerzitách počet studentů v posledních deseti letech klesl o čtvrtinu (z 339 tisíc na 261 tisíc), na soukromých byl propad poloviční. Podle statistik ministerstva školství se ve studijním roce 2019/20 jednalo už jen o 28 139 osob.

Pokud se na ministerské statistiky podíváme podrobněji, ukáže se, že pokles nepostihl všechny instituce stejnou měrou. UJAK zaznamenala propad o 85 procent, na méně než polovině původních čísel je také Vysoká škola podnikání a práva nebo Vysoká škola hotelová. Naopak Newton College, CEVRO Institut a Škoda Auto VŠ slaví úspěchy - v současné době mají více studentů než před deseti lety.

Kapka naděje

Je šance nepříznivý trend obrátit? Z odpovědí rektorů a dalších zástupců největších soukromých škol v Česku je znát mírný optimismus. Počet přijatých studentů do prvního ročníku by letos mohl být stejný nebo i mírně vyšší než před rokem. Ale nic není jisté, školy stále mají před sebou několik kol přijímacího řízení. Newton College si růst slibuje od akreditace navazujícího magisterského studia, kterou získala v červnu. CEVRO institut očekává, že v nadcházejícím akademickém roce nastoupí přibližně stejný počet studentů jako v roce minulém. Podle rektora Josefa Šímy může škole paradoxně pomoct koronavirus, kvůli kterému se část Čechů nedostane k vysněnému studiu v zahraničí (o problémech západních univerzit viz navazující text z The Economist - pozn. red.).

Podle vyjádření rektorky Vysoké školy finanční a správní (VŠFS) Bohuslavy Šenkýřové jsou veřejné vysoké školy ve výhodě, protože mohou samy vytvářet studijní programy. „To soukromé školy nemohou, musejí všechny své studijní programy předkládat ke zdlouhavému akreditačnímu řízení, ve kterém jsou - světe, div se - posuzovány komisí složenou z konkurenčních vysokých škol,“ upozornila rektorka VŠFS.

Početní stavy studentů zčásti zlepšují cizinci studující v Česku. Statisticky vzato je každý pátý student soukromé vysoké školy občanem jiné země. Na Anglo-americké vysoké škole, University of New York in Prague a Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů tvoří cizinci nadpoloviční většinu.

Na druhé straně si pod pojmem cizinci nepředstavujme žádnou velkou exotiku. Nejpočetnější jsou - tak jako na veřejných vysokých školách - Slováci. Velký podíl mají podle zástupců oslovených škol také Rusové, Ukrajinci a občané dalších postsovětských republik. V řadě případů pocházejí z rodin, které delší dobu žijí v České republice.

Jen jeden zbohatl

S úbytkem studentů se zmenšují i zisky společností podnikajících v oboru vzdělávání. Podle posledních známých finančních výsledků se většina soukromých vysokých škol pohybuje v pásmu černé nuly, zisk mají v řádu jednotek milionů korun. V případě institucí s méně než tisícovkou zapsaných studentů se lze často setkat se ztrátovým hospodařením.

Historicky tomu tak nebývalo. Před deseti lety vykázala Vysoká škola finanční a správní zisk 52 milionů korun, Vysoká škola podnikání i Vysoká škola hotelová překonaly hranici 30 milionů. Extrémním případem byla již zmíněná UJAK, jež v nejlepším roce 2010 vykázala tržby přes 500 milionů a čistý zisk 301 milionů korun. Jen těžko bychom v Česku hledali jinou firmu, která dosáhla podobné míry ziskovosti v poměru k tržbám, vlastnímu kapitálu nebo výši aktiv.

UJAK stvořila zřejmě jediného českého miliardáře, který kdy zbohatl na podnikání v oboru vzdělávání. Rektor a jediný majitel této školy Luboš Chaloupka totiž během let 2005 až 2016 inkasoval dividendy v celkové výši přes 1,5 miliardy korun. Jenže tučné časy skončily. S padajícím počtem studentů klesají i zisky, v loňském roce UJAK vydělala osm milionů korun po zdanění.

Pozoruhodná historie UJAK málem skončila na jaře 2015, kdy si na fungování školy posvítila akreditační komise ministerstva školství. Média tehdy informovala o podezřele krátké době studia, nevyhovujících prostorách pro výuku i sporné kvalitě bakalářských a diplomových prací. Komise před pěti lety odebrala povolení k výuce oboru speciál ní pedagogika, ale jinak Chaloupkova univerzita svou existenci obhájila.

Nyní se podle vyjádření mluvčího Jana Červenky UJAK opět nachází ve fázi růstu. „V poslední době se nám podařilo získat několik akreditací, například bakalářských programů Speciální pedagogika, Andragogika a Právo v podnikání. O další akreditace má univerzita zažádáno a další žádosti připravuje,“ zmínil Červenka.

Nejsme prodavači titulů

Soukromé školy jsou obecně považovány za náhradní řešení pro studenty, kteří se nedostali na univerzitu či jinou veřejnou vysokou školu. Oslovené soukromé vysoké školy jsou jiného názoru a upozorňují na své silné stránky. Vycházejí více vstříc poptávce na trhu práce a zároveň studujícím nabízejí více možností skloubit studium s pracovní kariérou.

„Soukromé školy dnes konkurují mnohem osobnějším a vstřícnějším přístupem ke studentům a jejich potřebám ve všech oblastech mimo výuku. Vzhledem k náročnosti získání akreditací a celé řadě regulací je výuka na soukromé škole z hlediska náročnosti na stejné úrovni jako na školách veřejných,“ říká prorektor Newton College Jiří Koleňák.

Také Metropolitní univerzita Praha, podle počtu studentů druhá největší soukromá vysoká škola v Česku, se považuje za plnohodnotnou univerzitu. Podle svého mluvčího Patrika Šlechty poskytuje vzdělání včetně doktorského stupně, ale vyvíjí také vlastní vědeckou a publikační činnost a pořádá konference. Podle rektorky VŠFS Bohuslavy Šenkýřové není pravda ani to, že soukromou školu vystuduje každý, kdo zaplatí školné. „Budu-li mluvit jen za VŠFS, tak u nás nedokončí studium zhruba pětina studentů z různých důvodů, mnozí z důvodu neprospěchu. Absolutní většina našich studentů naopak za zaplacené školné vyžaduje kvalitní vzdělání,“ tvrdí Šenkýřová.

Ostatně mezi vyučujícími na soukromých školách lze narazit na známá a pozoruhodná jména. Prorektorkou pro kvalitu a rozvoj Vysoké školy obchodní je Ilona Švihlíková, levicová ekonomka s vyhraněnými názory třeba na globalizaci. Vedoucím Ústavu ekonomie na Newton College je bývalý viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík. A do třetice funkci ředitele firemní vysoké školy v mladoboleslavské Škodovce vykonává Pavel Mertlík, kterého si pamětníci vybaví jako lehce roztržitého ministra financí za éry premiéra Miloše Zemana.

Miliardáři v zákulisí

Na neméně pozoruhodná jména lze narazit, pokud se zaměříme na vlastníky či zakladatele (to v případě obecně prospěšných společností) soukromých vysokých škol. Lze se setkat se dvěma modely - vlastníkem je rektor či klíčová postava dané instituce, nebo některá z větších českých podnikatelských skupin.

Naprostá většina soukromých vysokých škol v Česku má domácí vlastníky, respektive zakladatele. Zahraniční vlastníky má Vysoká škola Ambis, kterou většinově vlastní německý Cognos, a také University of New York in Prague. Ta navzdory svému jménu není přímo vlastněna žádnou americkou univerzitou, majoritu zde drží dva Řekové.

Velmi aktivní je v oboru vzdělávání podnikatelská rodina Kurkových a jejich Prosperita Holding. Ten většinově vlastní Vysokou školu podnikání a práva, Vysokou školu obchodní (VŠO) a do třetice ještě bratislavskou Panevropskou vysokou školu. Mezi zakladatele CEVRO Institutu patří bývalý ministr vnitra z ODS Ivan Langer a miliardář Tomáš Chrenek - majitel zdravotnického koncernu Agel a spoluvlastník Třineckých železáren.

K podnikání v oboru se dostala i řada byznysmenů spjatých s privatizací Mostecké uhelné. Šéf investiční skupiny Newton Petr Kraus stál u vzniku Newton College. Další z party privatizátorů - Antonín Koláček a Luboš Měkota - přispěli ke vzniku Vysoké školy finanční a správní. Koláček a Kraus byli odsouzeni ve Švýcarsku v kauze vyvádění a praní peněz, jež vydělali v uhelném byznysu.

Trh se pročistil

Zatím to byl příběh těch úspěšnějších českých vysokých škol; jiné vzdělávací instituce v uplynulém desetiletí z trhu zmizely. V některých případech zasáhla akreditační komise ministerstva školství, která již nemohla dále tolerovat mizernou úroveň výuky. Z tohoto důvodu zanikla před devíti lety Rašínova vysoká škola. Před dvěma lety musela skončit Brno International Business School (BIBS) - nejprve přišla o oprávnění k činnosti a krátce poté zbankrotovala.

Jiné vysoké školy donutila finanční tíseň ke sloučení s konkurencí. Třeba Vysoká škola Karlovy Vary se před čtyřmi lety stala součástí Vysoké školy finanční a správní. Formou fúze s úspěšnějším konkurentem zanikla také Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, Vysoká škola Karla Engliše nebo Středočeský vysokoškolský institut. Ale i po sérii slučování a krachů působí na českém trhu tři desítky soukromých vysokých škol, což není málo.

Někteří z oslovených přiznávají, že odchod slabších kusů oboru pomohl. „Je dobře, že řada nekvalitních škol z trhu musela odejít. Kéž by tento očistný proces fungoval i u nekvalitních škol veřejných,“ uvádí rektor CEVRO Institutu Josef Šíma s odkazem na kauzu právnické fakulty v Plzni.

Rektor VŠO Vladimír Krajčík odhaduje, že na českém trhu může dlouhodobě přežít jen okolo deseti soukromých vysokých škol.

Týdeník hrot

  • Zakažte oheň, budou požáry 
  • Konopné šachy
Objednat nyní