Vysokoškolská vybíjená
Soukromé vysoké školy trpí úbytkem studentů, slabší kusy odpadly. Tři desítky škol jsou na nevelký český trh až příliš
Továrny na tituly se zaměřením na méně nadané jedince, nebo užitečná konkurence pro zkostnatělé a akademicky suchopárné státní univerzity? Pohled na soukromé vysoké školy se v Česku diametrálně liší. Rektoři zmíněných škol zdůrazňují, že už s ohledem na přísná pravidla státní akreditace a tlak studentů, kteří hradí nemalé školné, si nekvalitní služby nemohou dovolit.
Majitelé či zakladatelé soukromých škol nyní prožívají těžké období. Studentů ubývá spolu s tím, jak na trh se vzděláním přicházejí početně slabší ročníky z přelomu století. Hranici tisíce studentů, která umožňuje ekonomicky smysluplné fungování, překračuje jen devět z 31 soukromých vysokých škol. A i ty největší soukromé vzdělávací instituce hospodaří takříkajíc s černou nulou, tedy s minimálním ziskem.
Trh se pročišťuje. Soukromé vysoké školy se pod tlakem okolností slučují nebo zanikají, ty úspěšnější hledají prostor na trhu vzdělání, které zatím konkurence neobsadila - třeba v oborech digitální ekonomiky, kriminalistiky či provozování dronů. Změnu k lepšímu lze očekávat nejdříve za čtyři roky, kdy se na vysoké školy začnou hlásit početně silnější ročníky z let po vstupu Česka do Evropské unie.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
