Vysokoškolská vybíjená

Soukromé vysoké školy trpí úbytkem studentů, slabší kusy odpadly. Tři desítky škol jsou na nevelký český trh až příliš.

Vysokoškolská vybíjená
ilustrační foto | Shutterstock.com

Majitelé či zakladatelé soukromých vysokých škol nyní prožívají těžké období. Studentů ubývá spolu s tím, jak na trh se vzděláním přicházejí početně slabé ročníky z přelomu 20. a 21. století. Hranici tisíce studentů, která umožňuje ekonomicky smysluplné fungování, překračuje jen devět z 31 soukromých vysokých škol. I ty největší soukromé vzdělávací instituce hospodaří takříkajíc s černou nulou, tedy s minimálním ziskem. 

Nový zákon o vysokých školách umožnil vznik soukromých škol v roce 2008. Jen během prvních tří let jich vzniklo více než dvacet. Vrchol tohoto boomu nastal v roce 2010, kdy bylo na soukromých vysokých školách zapsáno přes 57 tisíc studentů. Doslova továrnou na vzdělání se stala Univerzita Jana Amose Komenského (UJAK) s více než 11 tisíci studujícími, také další tři soukromé vzdělávací instituce jich měly přes pět tisíc.

Po roce 2010 se situace z demografických příčin změnila v neprospěch soukromých vysokých škol. Podle statistik ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na nich ve školním roce 2019/20 studovalo už jen něco přes 28 tisíc lidí. Pouze nepočetné výjimky, mezi něž patří Newton College, CEVRO Institut nebo Škoda Auto VŠ, mají v současné době více studentů než před deseti lety.

Jen jeden zbohatl

S úbytkem studentů se zmenšují i zisky společností podnikajících v oboru vzdělání. Podle posledních známých finančních výsledků se většina soukromých vysokých škol pohybuje v pásmu černé nuly, zisk mají v řádu jednotek milionů korun. V případě institucí s méně než tisícovkou zapsaných studentů se lze často setkat se ztrátovým hospodařením.

Historicky tomu tak nebývalo. Před deseti lety vykázala Vysoká škola finanční a správní zisk 52 milionů korun, Vysoká škola podnikání i Vysoká škola hotelová překonaly hranici 30 milionů. Extrémním případem byla již zmíněná UJAK, která v nejlepším roce 2010 vykázala tržby přes 500 milionů a čistý zisk 301 milionů korun. Jen těžko bychom v Česku hledali jinou firmu, která dosáhla podobné míry ziskovosti v poměru k tržbám, vlastnímu kapitálu nebo výši aktiv.

UJAK stvořila zřejmě jediného českého miliardáře, který kdy zbohatl na podnikání v oboru vzdělávání. Rektor a jediný majitel této školy Luboš Chaloupka totiž během let 2005 až 2016 inkasoval dividendy v celkové výši přes 1,5 miliardy korun. Jenže tučné časy již skončily. S padajícím počtem studentů klesají i zisky, v loňském roce UJAK vydělala osm milionů korun po zdanění.

Pozoruhodná historie UJAK málem skončila na jaře 2015, kdy si na fungování školy posvítila akreditační komise ministerstva školství. Média tehdy informovala o podezřele krátké době studia, nevyhovujících prostorách pro výuku i sporné kvalitě bakalářských a diplomových prací. Komise před pěti lety odebrala povolení k výuce oboru speciální pedagogika, ale jinak Chaloupkova univerzita svou existenci obhájila.

Nyní se podle vyjádření mluvčího Jana Červenky UJAK opět nachází ve fázi růstu. „V poslední době se nám podařilo získat několik akreditací, například bakalářských programů Speciální pedagogika, Andragogika a Právo v podnikání. O další akreditace má univerzita zažádáno a další žádosti připravuje,“ zmínil Červenka.

Jsou soukromé vysoké školy jen prodavači titulů za školné, nebo mají úroveň srovnatelnou s veřejnými univerzitami? Kteří miliardáři stáli u vzniku soukromých vysokých škol? Dočtete se v týdeníku Hrot číslo 16/2020, které vychází v pondělí 24. srpna. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Muzikanti na mizině
  • Dlouhé čekání na krátkou práci
Objednat nyní