Vysoká hra s olympijským ohněm
Spor o Rusy na hrách v Paříži může narýsovat nové geopolitické dělení světa, nebo položit Ukrajince na lopatky
V Kuvajtu padl výstřel; bylo jej v posledním lednovém týdnu slyšet od Paříže po Moskvu. Byl v přeneseném slova smyslu zahajovacím výstřelem olympijských her, jež se budou konat až napřesrok v metropoli sladké Francie; a zároveň hrozivě zaduněl od Ruska směrem na Ukrajinu.
Cože to bylo za ránu? To Asijská olympijská rada přizvala ruské sportovce na Asijské hry, jež se odehrají na přelomu letošního září a října v čínském městě Chang-čou. Co má být? Geograficky je to v pořádku, protože 75 procent Ruska leží v Asii; demograficky je to trochu přes ruku, protože naopak tři čtvrtiny ruských občanů žijí před – z asijského pohledu za – Uralem.
Jde o to, že Asijské hry jsou dějištěm soutěží, které fungují jako olympijská kvalifikace; v tomto případě na pařížské hry napřesrok v létě. Některé disciplíny takovou kvalifikaci nevyžadují, jiné – včetně například prestižní atletické – ano. V obdobných evropských soutěžích, které by pro ně byly logickým dějištěm takové kvalifikace, však ruští sportovci startovat nemohou. Znemožňují jim to plošné zákazy, které na účast ruských sportovců vystavila většina evropských či světových sportovních svazů kvůli invazi na Ukrajinu.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
