Válkou unavení Rusové prchají na dovolenou. Do Pákistánu

Rusové se před válkou jezdili rekreovat do Evropy. Nyní počet ruských turistů roste v Turecku, ve Spojených arabských emirátech či na Maledivách, ovšem mohou vyrazit i za hranice všedních dní.

Válkou unavení Rusové prchají na dovolenou. Do Pákistánu
Pláž v Karáčí, ilustrační foto | Shutterstock.com

Nebojte se a zaleťte si na dovolenou do Pákistánu. Tak zní doporučení, které dal nedávno svým čtenářům ruský zpravodajský server Lenta.ru v rozsáhlém článku se sáhodlouhým titulkem „Tady nenávidí Ameriku a milují Rusko. Proč není Pákistán tak nebezpečný, jak se zdá, a proč by tam měl turista jet?“.

Doporučovat vlastním turistům, aby se vypravili do země, kterou letošní Světový index míru (Global Peace Index 2022) vyhodnotil až jako 147. nejmírumilovnější a nejbezpečnější zemi na světě, je sice poněkud zvláštní, ale ruští turisté to mají od vpádu jejich vojsk na Ukrajinu těžké. Evropa se jim z velké části uzavřela, jejich vlastní černomořské Soči praskalo v létě ve švech, a tak je třeba hledat alternativy.

Krása nesmírná

Dotyčný článek vidí v pákistánské alternativě – pokud se ovšem turista vyhne nebezpečnému Balúčistánu či provincii Chajbar Paštúnchwá, která sousedí s Afghánistánem – samá pozitiva. V Karáčí se může ruský návštěvník potěšit „sněhobílými plážemi, teplými vodami Arabského moře, rybolovem a potápěním“.

V Himálaji či Hindúkuši si zase do sytosti užije horolezectví, a pokud chce, může si dokonce zalyžovat v lyžařském středisku Malam Jabba, které v osmdesátých letech postavili Rakušané. A pak je tam samozřejmě nádherná příroda a kulturní památky od těch úplně nejstarších až po ty novější: od archeologických nalezišť na místě pradávných měst Harappa či Mohendžodaro přes Láhaur plný mughalských památek až po koloniální architekturu, kterou Angličané vyzdobili většinu velkých pákistánských měst. 

A to všechno se dá navíc pořídit velmi levně: zpáteční letenka z Moskvy stojí 58 tisíc rublů (přes 21 tisíc korun) a slušný hotel vyjde na pár dolarů. A na závěr, jak autorům článku prozradil jeden z ruských návštěvníků Pákistánu Pavel Lebeděv, to nejlepší. Pákistánci si Rusů váží: „Místní nenávidí Ameriku, ale turisté z Ruska se jim naopak líbí.“

Leť na jih, ruský člověče

Kolik Rusů letos do Pákistánu za turismem dorazilo (a kolik v budoucnu dorazí), není jasné. Zatím každopádně – v Evropě nevítaní – Rusové míří jinam. Někteří preferují vlastní zemi. Krymu se museli kvůli blízkosti fronty vyhnout, a tak alespoň zaplavili Soči, ale vyhledávanou destinací se stal i přikaspický Dagestán či (skoro)evropský Kaliningrad.

Tradiční ruská touha po skutečně teplých mořích ovšem táhne tamní obyvatele na jih. Mnoho Rusů tak zamířilo na turecké pláže či do Spojených arabských emirátů, kdežto ti movitější volili letoviska na jižních ostrovech.

analýzy příletů letadel, kterou za letošní červen, červenec a srpen zpracovala společnost ForwardKeys, plyne, že oproti poslednímu „předcovidovému“ roku 2019 stoupl podíl Rusů na celkovém počtu návštěvníků v Turecku ze čtyř na osm procent, ve Spojených arabských emirátech z jednoho na tři procenta, na Seychelách ze tří na sedm procent a na Maledivách z pěti na dvacet procent.

Rusové tak stále mají kam jezdit a v budoucnu možná seznam jejich oblíbených destinací rozšíří i Pákistán. Posílat běžné neadrenalinové turisty na návštěvu státu, jenž je až 147. nejbezpečnější zemí na světě, vypadá z pohledu Čechů, kteří v posledním Světovém indexu míru obsadili čestnou osmou příčku, prazvláštně.

Rusko je však v poněkud jiné situaci: řečený žebříček, což článek na serveru Lenta.com taktně zamlčel, ho pro letošek řadí až na 160. místo, tedy na čtvrtou pozici od konce. Všechno tak do sebe najednou perfektně zapadá.