Vybrané článkyz týdeníku The Economist
„Vyšinutý mizogyn“ Picasso je v nemilosti a zlevňuje
Poprvé po desítkách let by mohly ceny obrazů španělského malíře klesnout. Na vině je nový, kritický pohled na jeho život i dílo
Umělci jen výjimečně vytvoří za život více než pět tisíc děl. Pablo Picasso, jenž zemřel v jednadevadesáti letech 8. dubna 1973, jich stvořil 25 tisíc. Mezi lety 1950 a 2021 se v aukcích v Americe a Británii prodalo před 1500 významných „Picassů“. Pro porovnání, druhého nejplodnějšího umělce, Andyho Warhola, se podle indexu Mei Moses aukční síně Sotheby’s prodalo 798 kusů.
Sotheby’s nabídlo během nedávného prodeje v Londýně sochu, ilustrovanou knihu, kubistický bronzový odlitek, několik rytinových tisků a kreseb a maleb, vše od Picassa. Ceny začínaly lehce pod pěti tisíci librami a končily na více než osmnácti milionech liber (tj. 134 tisíc až 481,6 milionu korun).
Od roku 1999 rostla cena Picassova díla v porovnání s celým trhem umění 20. století dvakrát rychleji. Nejdražšího Picassa údajně prodal za 180 milionů dolarů (3,87 miliardy korun) saúdský sběratel bývalému katarskému premiérovi. Uprostřed toho, co jeden z komentátorů označil za „picassomanii“, jež se rozpoutala okolo padesátého výročí umělcovy smrti, jsou však prodejci a aukční síně hodně nervózní. Nebude trvat dlouho a situace na býčím trhu se může obrátit.
Přestal být inspirací
Jednou z předzvěstí je slábnoucí vliv Picassa na současné tvůrce. „Umělce z minulosti do budoucnosti nepostrkuje nikdo tak jako další umělci,“ vysvětluje kritik Ben Luke. Pro podcast „A Brush With…“ jich vyzpovídal desítky, mladých i starých, a poznamenává, že jen hrstka uváděla jako zdroj inspirace Picassa. „Marcela Duchampa, ano. Philipa Gustona, ano. Louise Bourgeoisovou, velice často,“ vypočítává Luke. Že se na seznamu přestal objevovat Picasso, je „zcela zásadní posun“.
Další důvod, proč by mohla poptávka po Picassovi začít uvadat, spočívá v umělcově odpudivém chování. Podváděl manželky a ve stejné době zplodil hned několik dětí s různými ženami. Svedl Marie-Thérèse Walterovou, jež se stala jeho milenkou a múzou, když jí bylo pouhých sedmnáct let. Jemu bylo v té době pětačtyřicet. V roce 1932 ji zachytil, jak sní, a místo levé tváře a oka jí namaloval ztopořený penis.
Po vlně #MeToo se to všechno jen těžko odděluje od jeho umění. Díla prominentních umělců včetně Balthuse a Salvadora Dalího ztratila v očích kritiků a sběratelů na hodnotě kvůli tomu, jak se jejich tvůrci chovali v soukromí.
Budeme to pozorně sledovat
Prodejci a sběratelé proto nervózně čekají, jak se povede Oslavě Picassa, výstavě, již v červnu představí Brooklyn Museum. Podle Lukea „zodpoví některé zásadní otázky, jež si mladí diverzifikovaní návštěvníci muzea kladou kolem provázanosti otázek mizogynie, maskulinity, kreativity a ‚génia‘“.
Jeden z kurátorů muzea si nebere servítky. Picasso „trpěl duševní poruchou zvanou mizogynie“, říká v pořadu na Netflixu australská komička a historička umění Hannah Gadsbyová. „Nesnáším ho,“ přiznává.
„Budeme to bedlivě sledovat,“ nechala se v souvislosti s výstavou slyšet Giovanna Bertazzoniová, místopředsedkyně sekce 20. a 21. století další velké aukční síně, Christie’s. Pokud výstava narazí, mohlo by to odradit mladší nakupující.
S tím, jak upadá v nemilost Picasso jako umělec a Picasso jako člověk, by mohlo velmi brzy upadnout v nemilost i celé jeho dílo.
© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.
