Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Lotyšská společnost PET Baltija, jeden z největších zpracovatelů PET lahví v severní Evropě, kupuje od Silonu v Plané nad Lužnicí stoprocentní podíl ve firmě Tesil Fibres, tradičním výrobci vláken. Jde o dosud největší investici lotyšské firmy v Česku.
PET Baltija si od ní slibuje růst obratu o více než polovinu a přístup na nové trhy. Výši akvizice firmy nesdělily, podle odhadů dosáhla cena středních stovek milionů korun.
„PET Baltija se tímto obchodem dostává na mapu mezinárodních hráčů. Vidíme vysoký potenciál růstu Tesil Fibres, která disponuje zkušeným týmem profesionálů. Chceme zvýšit flexibilitu společnosti a zajišťovat jí dodávky nejvhodnějších recyklovaných PET materiálů. Tím dojde i k žádanému nárůstu objemu recyklace PET,“ uvedl předseda představenstva PET Baltija Salvis Lapinš.
Firma Silon se nově plně zaměří na výrobu a vývoj kompaundů, což jsou polotovary do plastikářského průmyslu. Jak uvedl jednatel Silonu Šuchrat Saidov, firma se rozhodla, že najde pro Tesil Fibres strategického partnera, který bude schopen tuto divizi dál rozvíjet.
Výroba vláken v Plané nad Lužnicí se datuje od roku 1966. Tesil Fibres teď zaměstnává 150 lidí. Závod ročně dokáže vyrobit 33 tisíc tun polyesterových vláken a je největší svého druhu v České republice. Dodává pro evropské automobilky, výrobce hygienických prostředků, nábytku nebo textilu. Obrat společnosti dosahoval v posledních letech 27 milionů eur (asi 675 milionů Kč).
Většinovým vlastníkem firmy PET Baltija je fond INVL Baltic Sea Growth Fund. S podporou Evropského investičního fondu se zaměřuje na pomoc inovativním firmám v Pobaltí. S kapitálem v hodnotě 165 milionů eur (přes 4,1 miliardy Kč) je to největší pobaltská investiční společnost. Investuje částky od deseti do 30 milionů eur do firem, které vykazují vysoký růstový potenciál a schopnost konkurovat na světovém měřítku. Zaměřuje se na Pobaltí, pohraničí Polska, Skandinávii a střední Evropu. Investuje do šesti společností ve zdravotnictví, stavebnictví, recyklace plastů a nakládání s odpady, veterinárních služeb a výroby kosmetických a hygienických výrobků.
„Akvizice posiluje snahu fondu o výraznou expanzi PET Baltija. Od vstupu fondu do PET Baltija vzrostl obrat společnosti o 116 procent a je na dobré cestě dosáhnout cíle ztrojnásobení produkce recyklovaného potravinářského PET,“ uvedla předsedkyně dozorčí rady PET Baltija Deimantė Korsakaitė. PET Baltija má obrat kolem 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy Kč).
Lotyšská společnost PET Baltija je jeden z největších zpracovatelů PET v severní Evropě a největší zpracovatel PET v Pobaltí. Spadá pod skupinu Eco Baltia, jež řeší nakládání s odpady. PET Baltija se zaměřuje na recyklaci použitých PET lahví, vyrábí takzvané PET vločky a granule. Předpokládaný loňský výnos skupiny Eco Baltia činil téměř 150 milionů eur (asi 3,7 miliardy Kč), meziročně dvojnásobek. Tento nárůst částečně podpořila srpnová akvizice litevské společnosti na správu odpadu Ecoservice.
Firma Silon s tradicí od roku 1950 loni utržila 150 milionů eur (přes 3,7 miliardy Kč), má přes 400 zaměstnanců v Plané nad Lužnicí. Její výrobky se používají ve stavebnictví, energetice, hygienických produktech nebo v automobilovém průmyslu.
