Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Krátce před začátkem automobilového veletrhu v Pekingu německá automobilka přiznává, že ji v prodejích elektromobilů předhání čínská konkurence.
Krátce před začátkem automobilového veletrhu v Pekingu německá automobilka přiznává, že ji v prodejích elektromobilů předhání čínská konkurence.
Od pondělí uvalí vláda uzávěru na neočkované. Možná to pomůže zarazit další vlnu covidu, ovšem existuje slušná šance, že takové opatření u soudu narazí.
Lockdownu pro očkované se vláda Andreje Babiše dlouho bránila. Úterní rekord – 22 479 nově nakažených – ji ale přiměl změnit názor a od pondělí začne v Česku pro neočkované platit něco, co bychom mohli nazvat „vykostěný bavorský lockdown“. Spočívá v tom, že přestávají platit veškeré testy a neočkovaní jsou de facto vystřiženi z veřejného života, když se nemohou legálně dostat do kina, na koncert ani do hospody.
Všechny detaily vláda ještě neodhalila, už teď se ale dá odhadnout, že lockdown zaměřený výhradně na neočkované – pokud ho tedy nebudou doprovázet výrazná omezení i pro očkované – by mohl u českých soudů narazit.
Stačí si vzpomenout, jak byli vládní legislativci na jaře naprosto neschopni odůvodnit své kroky a Nejvyšší správní soud rušil jedno opatření ministerstva zdravotnictví za druhým. Rozdělení společnosti na očkované a neočkované navíc diskriminací přímo zavání, a precizní odůvodnění je proto nutností.
Týdeník Hrot kvůli tomu (ještě před ohlášením „bavorského modelu“) oslovil dva ústavní právníky – Jana Wintra a Jana Kyselu. Názor prvního z nich na lockdown pro neočkované je poměrně jasný: pokud by přestaly jako vstupenka platit i PCR testy a všechny výše vyjmenované požitky by byly nadále dostupné jen očkovaným, případně těm, kteří nemoc prodělali, šlo by o protiprávní stav. Ďábel se podle Wintra ukrývá v detailu, že PCR jsou velmi spolehlivé. „Test minimálně po nějakou krátkou dobu téměř s jistotou zaručuje, že člověk není nakažlivý, kdežto očkování riziko, že se člověk nakazí a následně nakazí někoho jiného, jen snižuje.“
Další ústavní právník Jan Kysela tak striktní není a tvrdí, že by u soudu rozhodovaly drobné detaily a nuance. Vláda by ovšem podle něj musela vše pečlivě zdůvodnit a „unést břemeno tvrzení, že je důvodné omezit jen část populace, protože právě tato část představuje riziko, zatímco ta jiná ne“. Nesmělo by přitom jít o „nějaké ententyky dva špalíky“, ale bylo by třeba vzít v úvahu celou řadu faktů.
Vcelku jednoduché by bylo prokázat, že „neočkovanci“ neúměrně zatěžují zdravotní systém – minulý týden jich na „jipkách“ nemocnic leželo v těžkém stavu zhruba 66 procent, byť jich je méně než očkovaných. Naopak autoritativně tvrdit, že roznášejí nákazu mnohem více než očkovaní, je na pováženou. Z rekordních úterních 22 479 nakažených sice vakcínu nedostalo plných 16 189 lidí, jenže toto číslo je zkreslené tím, že očkovaní chodí na testy daleko řidčeji.
V úvahu by proto bylo nutné vzít třeba studii, kterou v říjnu publikoval slovutný lékařský časopis Lancet. Jedno z jejích vedlejších zjištění zní, že v domácnostech s nemocným se covidem druhotně nakazilo 38 procent neočkovaných a 25 procent očkovaných. A jestli by tento – ne úplně závratný – rozdíl stačil před soudem k obhájení lockdownu pro neočkované, je otázka.
To je ale ve skutečnosti jen ukázka, jak složitá argumentace by vládu u soudu čekala, přičemž po předešlých zkušenostech se dá s úspěchem pochybovat, že je něčeho takového schopná.
Na závěr trochu filozofování. Neexistuje žádný univerzálně správný způsob, jak v této věci postupovat. Představte si třeba, že by byl covid nakažlivý jako spalničky, smrtící jako ebola (zabíjel by devět z deseti lidí) a očkování by mohlo jeho šíření alespoň trochu zpomalit: v takovém případě by se s antivaxery nikdo nemazal a soudy – pokud by tedy ještě nějaké existovaly – by to nepochybně respektovaly.
Covid se ale nachází někde v šedé zóně mezi rýmou a ebolou, a tak je vše (tedy alespoň po právní stránce) složitější. Zatím také není jasné, jak přesně bude ohlášený lockdown pro neočkované vypadat a čím ho vláda (možná už ta Fialova) bude postupně doplňovat – a na detailech bude nakonec záležet nejvíc.
Nehledě na všechny tyto neznámé je fér připustit, že soud možná za několik týdnů lockdown pro neočkované zruší. A stejně fér je podotknout, že pokud už se vláda rozhodla zatočit s antivaxery, měla se probrat dřív a nařídit, aby očkování bylo povinné. Je to sice pomalý způsob (výsledek se dostaví pár týdnů po druhé dávce), ale soudně stěží napadnutelný.
Do již existujícího seznamu povinných očkování, který určuje obyčejná vyhláška ministerstva zdravotnictví, by stačilo tak měsíc dva před volbami přidat novou kolonku: covid-19.
