Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Strach z rozdmýchání etnických nepokojů může mít i výhody. Například roky neplatíte za elektřinu
Představte si, že více než dvacet let neplatíte za elektřinu, ale stejně vám ji neodstřihnou. Lákavá představa? Tak to byste se museli odstěhovat na sever Kosova. Roky to tam nebylo nic výjimečného, není proto divu, že se oblast stala rájem energeticky náročné těžby kryptoměn. Až nyní se nad kryptoměnovým rájem začínají stahovat mraky. Chtělo to „maličkost“ – aby se Srbové dohodli s kosovskými Albánci.
Postavení Kosova ve světě zůstává víc než patnáct let po vyhlášení nezávislosti na Srbsku komplikované. Ze 193 států OSN uznalo nezávislost Kosova 117 členů. Některé země (podle Srbska až tři desítky) ale uznání od té doby stáhly, často v důsledku diplomatického tlaku Srbů. Výsledkem je každopádně pat – Kosovo je uznáváno většinou států EU a NATO včetně Česka, jeho odtržení kromě Srbska neuznává například Rusko nebo Čína. Klid mezi oběma znesvářenými stranami pomáhá zajišťovat mírová mise NATO v Kosovu (KFOR). Vojáci Severoatlantické aliance jsou v zemi přítomní od ukončení války v roce 1999.
Nejproblematičtější oblastí je sever Kosova, kde žijí převážně Srbové. Jedná se vlastně jen o čtyři obce – Severní Mitrovici, Leposavić, Zvečan a Zubin Potok. Většina tamních obyvatel neuznává kosovskou vládu, ale fakticky tam nevládne ani Bělehrad, i když úspěšně prosazuje svoji vůli prostřednictvím loajálních komunálních politiků.
Má to ale i své výhody. Na tomto území nikoho domácnosti více než dvacet let neplatí faktury za elektřinu. Vystavuje jim je totiž kosovská společnost, kterou místní ignorují. Aby však nedocházelo k eskalaci konfliktu, mají i černí odběratelé elektřinu stále k dispozici. V zájmu udržení míru to řadu let nikdo neřešil – přestože ostatní Kosované platili u svých výdajů 3,5 procenta navíc, aby výpadek pokryli. Soud v roce 2017 nakonec postup zrušil jako nezákonný. Skutečně velké problémy ale přinesla až těžba kryptoměn v kombinaci s energetickou krizí.
Těžba kryptoměn se dá zjednodušeně popsat jako výpočet matematických úloh. Za jejich správná řešení získá těžař určité množství dané kryptoměny. Výpočet provádí výkonný hardware, typicky ASIC čipy, dříve také procesory či grafické karty. Ve všech případech je těžba kryptoměn energeticky velmi náročná. Klíčem k vysokým ziskům je tak kromě výkonu hardwaru i levná elektřina.
V oblasti, kde se elektřina neplatí, si těžba kryptoměn samozřejmě rychle našla své místo na slunci. Velký rozmach těžby lze zaznamenat v roce 2017, ale i v dalších letech se v kosovských domácnostech, garážích nebo na půdách stále častěji objevovala potřebná technika. Nešlo jen o sever země – nízké ceny energií k těžbě motivovaly i platící odběratele elektřiny ve zbytku Kosova.
Jeden z těžařů, který pod podmínkou anonymity promluvil s agenturou Reuters, si těžbou kryptoměn v Kosovu vydělával zhruba 2400 eur za měsíc. Jeho měsíční výdaje za elektřinu přitom činily asi 170 eur. Nulové náklady spojené s elektřinou jsou však pochopitelně mnohem lákavější, proto se hlavní boom odehrával na severu Kosova. Jak pro RFE/RL vysvětloval další z těžařů skrytý za jménem Dragan, investice v řádu tří až čtyř tisíc eur znamenala snadný výdělek zhruba 300 eur měsíčně. Pro představu, minimální měsíční mzda v Kosovu aktuálně činí 250 eur.
Lidé, kteří neměli dostatek financí na pořízení hardwaru, mohli své prostory alespoň pronajmout. O zájemce rozhodně nebyla nouze. Zatímco na státní úrovni se Srbové s kosovskými Albánci nemohou roky shodnout téměř na ničem, mezi běžnými občany tato spolupráce funguje evidentně lépe. Bylo zaznamenáno mnoho případů, kdy Srbové za úplatu pronajímali své prostory připojené k elektřině Albáncům.
Elektřina zdarma samozřejmě nelákala pouze jednotlivce, ale i organizovanější skupiny. Na severu Kosova se začala ve větší míře objevovat nelegálně importovaná technika. Už nešlo jen o podomácku vyrobené sestavy, ale také o velké těžební farmy. Výjimkou nebyly ani pěstírny konopí, u kterých absence výdajů za elektřinu rovněž významně zvýší profit. Zkrátka situace se začala vymykat kontrole.
Nestandardní dění se promítlo i do čísel. Přestože ve čtyřech zmiňovaných obcích na severu žijí zhruba dvě procenta obyvatel Kosova, v roce 2021 na oblast připadlo šest procent celkové spotřeby elektřiny v zemi. Spotřeba vzrostla z 214 gigawatthodin v roce 2011 až na 372 gigawatthodin v roce 2021. V daném období zde přitom podle úřadů klesl počet obyvatel ze 40 na 39 tisíc.
Zlom přišel na přelomu let 2021 a 2022. V té době v Kosovu podle odhadů fungovalo nejméně čtyři až pět tisíc těžařů kryptoměn. Jejich aktivity do značné míry poznamenala shoda nešťastných náhod. Nečekaná odstávka jedné z hlavních uhelných elektráren donutila Kosovo v průběhu zimy importovat velké množství energie. To vše v období, kdy ceny energií atakovaly nejvyšší úrovně. Obyvatelé se museli potýkat s častými výpadky elektřiny a v Prištině, hlavním městě Kosova, se začalo protestovat. V prosinci 2021 kosovská vláda vyhlásila šedesátidenní výjimečný stav, aby se s energetickou krizí zvládla vypořádat.
Ve chvíli, kdy nebyl dostatek elektřiny pro celou zemi, již Kosovo nemohlo přehlížet podnikavé odběratele na severu, kteří situaci ještě zhoršovali. Na konci roku 2021 proto vláda těžbu kryptoměn dočasně zakázala. Úřady zákaz doprovodily raziemi, při nichž se zaměřily na neproclenou techniku. Jen za první tři měsíce roku 2022 byl zabaven hardware zhruba za 167 tisíc eur. Při největší akci v obci Leposavić celníci odhalili nelegální techniku, jejíž spotřeba elektřiny odpovídá asi 500 rodinných domů.
Přestože šlo jen o dočasný zákaz těžby kryptoměn, razie vyvolaly mezi těžaři nejistotu. Někteří techniku dočasně převezli na bezpečnější místo, jiní s těžbou přestali nadobro a hardware prodali. Podle těžaře, který pod přezdívkou Driton hovořil s BIRN, však razie cílily primárně na obyčejné obyvatele. Větší hráči si dokázali zajistit ochranu i za pomoci úplatků. Nový přístup kosovské vlády ale určité výsledky přinesl – spotřeba elektřiny na severu Kosova po mnoha letech přestala narůstat (viz graf).
Kosovské úřady ovšem musí postupovat velmi obezřetně. Nařízení, která se dotýkají místních Srbů, obvykle přilévají olej do etnického ohně. To ukázala například nedávná snaha donutit Srby, aby na vozidlech používali kosovské registrační značky místo těch srbských. Vyhrocený spor ukončila až jednání zprostředkovaná EU.
Na konci loňské zimy zákaz těžby kryptoměn skončil, ale v srpnu došlo k jeho obnovení. Opět se jednalo pouze o několikaměsíční opatření související především se zajištěním zásob energií na zimu. Nicméně vše nasvědčuje tomu, že zlatá kryptohorečka na severu země pomalu končí nebo minimálně nebude tak výhodná jako dříve.
Po mnoha letech totiž obyvatelé čtyř severních obcí Kosova zřejmě začnou platit za odebíranou elektřinu. Řešení by měla přinést dceřiná společnost srbského poskytovatele, která získala licenci od kosovského energetického regulátora. V praxi by tak Srbové na severu Kosova platili za energii Srbům. Nejde o žádný objevný návrh, tento scénář byl ve hře již před mnoha lety. Vzájemné dohody mezi Srbskem a Kosovem ale často zůstanou jen v rovině teorie. Zda to bude tentokrát jinak, se brzy ukáže.
Autor je spolupracovníkem redakce, aktuálně působí v Albánii
