Vybrané články
z týdeníku The Economist

Vybledlý standard

Co by bylo, kdyby dnes platil zlatý standard? Byli bychom na tom podstatně hůř.

Vybledlý standard
ilustrační foto | Shutterstock.com

Po první světové válce se zlatý standard těšil u centrálních bankéřů téměř zbožné úctě. Evropští politici své válkou těžce poznamenané měny znovu navázali na zlato za cenu značných finančních obětí na straně obyvatelstva. Po 100 letech ztratil zlatý standard mnoho z původního lesku. Jeho někdejší podpora možná připravila Judy Sheltonovou o místo v Radě guvernérů Fedu. A nedávno zveřejněná studie nazvaná „Máme pohřbít zlatý standard? Kvantitativní zkoumání“ autorů Anthonyho Dierckse, Jonathana Rawlse a Erica Simse dokazuje, že pošramocená pověst zlatého standardu je oprávněná.

Závislost na těžbě a poptávce

Autoři studie vypočítávají dopad zlatého standardu, pokud by platil v letech 2000 až 2020. To by vyžadovalo, aby Fed nastavil úrokové sazby tak, aby udržel pevnou hodnotu dolaru ke zlatu, ne aby cíloval inflaci. Měnová politika centrální banky by se odvíjela od dodávek zlata – jeho vytěženého množství – a od poptávky po zlatě ze strany investorů a domácností.

Fluktuující poptávka po zlatě nahrává procyklické monetární police. Ve zlých časech přestávají lidé utrácet a roste poptávka po zlatě, takže centrální banky by musely zvyšovat úrokové sazby, aby stoupla atraktivita jiných aktiv a stabilizovala se cena zlata. V časech hojnosti se děje opak a centrání banky musejí úrokové sazby snižovat. Tempo těžby zlata rovněž vnáší do měnové politiky jistou nahodilost. Kdykoli by na trhu byl zlata nadbytek, musely by úrokové sazby klesnout, aby se jeho cena udržela stabilní. Nedostatek zlata by naopak vyvolal růst úrokových sazeb. A pak už by bylo na osudu, jestli by tyto pohyby úrokových sazeb ekonomice prospěly, nebo ne.

Jen kdyby…

Vyžaduje vskutku herkulovské úsilí představit si, že by zlatý standard překonal současný měnový režim, přinejmenším podle takových ukazatelů, jako je volatilita inflace. Autoři studie ukazují, že by zlatý standard mohl fungovat, pouze pokud by ekonomikou zmítaly jen výkyvy v růstu produktivity a velikosti pracovní síly a pokud by dodávky zlata kopírovaly změny v produktivitě.

Tyto předpoklady však samozřejmě nepřežijí první kontakt s realitou. Kdyby se Fed chtěl držet zlatého standardu, musel by držet vysokoúrokové sazby i za globální finanční krize a dlouho po ní. A to by mělo katastrofální následky. V prvním čtvrtletí roku 2020 by byl výkon americké ekonomiky o deset procent nižší, než skutečně byl. Není vůbec špatně, že zlato ztratilo lesk.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.