Vybrané články
z týdeníku The Economist

Boris Johnson: Všichni chceme mír, ale Putin je jinde

Ruský prezident přitom může klidně doma tvrdit, že Ukrajinu „denacifikoval“, a ruské vojáky stáhnout, říká v rozhovoru pro The Economist britský premiér Boris Johnson.

Boris Johnson: Všichni chceme mír, ale Putin je jinde
Boris Johnson | Profimedia.cz

Kontrast mezi vystupováním britského premiéra Borise Johnsona doma a v zahraničí je pozoruhodný. Po skandálech s covidovými večírky se bojí dráždit vlastní poslance i skalní voliče, což bylo názorně vidět třeba minulé úterý, když na půdě Dolní sněmovny v zastoupení královny předčítal princ Charles, co má Johnsonova vláda na nejbližší měsíce v plánu.

Zjednodušeně – opravdu nic velkého. Jeho nabubřelost často působí až směšně, o jeho charakteru kdekdo pochybuje a opakovaně projevil chabý úsudek; poslední hrozby, že Británie roztrhá dohodu o vystoupení z EU kvůli obchodu se Severním Irskem, jsou jednoduše pošetilé.

Ale ve vztahu k Ukrajině a nyní ke Švédsku a Finsku slouží Johnsonovi jeho afektovanost a smělost velmi dobře. „Invazí na Ukrajinu udělal Vladimir Putin masivní tečku za poválečnými dějinami,“ říká Boris Johnson, „jsme teď v nové éře.“

Jeden ze znaků této nové éry si Johnson nechal na 11. května, hned na druhý den po onom nemastném neslaném vystoupení v Dolní sněmovně. Odletěl do Švédska a Finska, kde podepsal s lídry obou zemí „formální deklarace“, v nichž se Británie a Švédsko, respektive Británie a Finsko navzájem zavázaly, že si přijdou vojensky na pomoc, bude-li někdo z nich napaden. Další znak přišel hned na druhý den, kdy premiérka a prezident Finska oznámili, že svou zemi neprodleně dovedou do NATO.

Události minulého týdne podtrhly dramatické změny v evropském bezpečnostním klimatu, které způsobil Putin napadením Ukrajiny. Finsko bylo ne­­u­trální po celou studenou válku, Švédsko nevedlo konvenční válku více než 200 let.

Dvoustranné dohody s Británií jim mají mimo jiné pomoci překlenout „období šedé zóny“ mezi podáním přihlášky do NATO a potvrzením jejich přijetí. A pokud do Aliance vstoupí, „bude to naprosté popření Putinových domněnek“, řekl Johnson v rozhovoru pro The Economist při zpátečním letu do Londýna.

Můžete trochu přiblížit průběh jednání se švédským premiérem a finským prezidentem? K čemu se vlastně Británie zavázala?

Musíte si uvědomit, že Británie má dlouhou historii vojenské a bezpečnostní spolupráce s oběma těmito zeměmi, zejména v kontextu Společného expedičního sboru, jenž byl skutečně významnou inovací. Británie těmto silám velí, ale jedná se o skvělé partnerství se severskými zeměmi, Pobaltím a Nizozemci. V bilaterálních dohodách jsme se nyní zavázali, že budeme víc spolupracovat v oblastech, jako je sdílení zpravodajských informací, spolupráce při nákupu vojenské techniky, společná vojenská cvičení, spolupráce v boji proti kyberhrozbám atd.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit