Vybrané články
z týdeníku The Economist

Všechno nejhorší k narozeninám

V Hongkongu začal platit nový drakonický bezpečnostní zákon, který má zadusit veškeré protesty proti posilování moci centrální čínské vlády.

Všechno nejhorší k narozeninám
ilustrace Vojtěch Velický

Pokud čínští vůdcové očekávali, že nový bezpečnostní zákon, který večer 30. června vstoupil v Hongkongu v platnost, vyděsí tamější kritiky natolik, aby zmlkli, dost se spletli. Hned na druhý den, 1. července, totiž připadlo 23. výročí převedení teritoria z britské pod čínskou správu, a tisíce lidí vyšly do ulic. Porušily tím jak obecně nový zákon, tak konkrétní zákaz této akce. K prvním zatčením podle nového zákona došlo téměř okamžitě. Už zvečera byly zadrženy stovky lidí. Policisté nesli transparenty upozorňující na to, že budou zákon vymáhat. Pomáhali si vodními děly, slzným plynem a pepřovým sprejem.

Zákon má údajně zamezit secesi (první zatčení proběhlo údajně kvůli transparentu požadujícímu nezávislost Hongkongu), plánování převratu, terorismu a „uzavírání tajných dohod s cizími zeměmi či vnějšími elementy, jež by mohly ohrozit národní bezpečnost“. Přestože byl zákon očekáván, jeho znění, které se k veřejnosti dostalo teprve ve chvíli, kdy vstoupil v platnost, je podstatně přísnější než většina analytiků předpokládala. Svým mohutným záběrem převálcovává lokální legislativu a stanovuje tresty až do výše doživotního odnětí svobody. Text zákona zveřejnila hongkongská vláda až večer poté, co 30. června prošel pekingským loutkovým parlamentem a byl z příkazu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga vyhlášen.

Zkrocení Hongkongu

Čína v květnu oznámila, že má v úmyslu podobný zákon přijmout, bez sebemenší zmínky o hongkongské Legislativní radě. Po celém městě se objevily billboardy oslavující nový zákon dřív, než jej nejvyšší hongkongští představitelé vůbec viděli. Úředníci zdůrazňovali, že zákon bude v souladu s „důležitými principy vlády zákona“ a mezinárodní lidskoprávní legislativou. Pokud se však mezi novým a již existujícím zákonem objeví rozpor, bude mít přednost nový zákon. Pekingská legislativa bude moci zvrátit jakýkoliv verdikt hongkongských soudů. To ale nejspíš asi nebude nutné: poslušná hongkongská vláda bude rozhodovat o tom, který soudce se ujme případů týkajících se národní bezpečnosti.

Takové trestné činy bude vyšetřovat hongkongská policie. V „hrstce“ důležitých případů se však budou moci do situace vložit orgány ústřední vlády. Správce hongkongské oblasti povede novou národněbezpečnostní komisi, ve které je jedno křeslo vyčleněno pro „poradce“ z Pekingu.

Pro špiony z pevniny vznikne v Hongkongu nový orgán, jenž bude „sbírat a analyzovat tajné zprávy ohledně národní bezpečnosti“. V praxi to bude nejspíš znamenat, že ukážou na cíl a o samotné zatčení se postará nově zřízené oddělení místní policie, které se bude soustředit na národní bezpečnost. 

Zákon už před svým zavedením ovlivnil hongkongskou politiku a mezinárodní vztahy. Známý aktivista Joshua Wong spolu se svými mladými kolegy z malé prodemokratické politické strany Demosisto 30. června oznámil, že stranu rozpouští. Wong na svém facebookovém profilu slíbil, že bude ve své činnosti pokračovat jako jednotlivec: „Nepřestanu bránit svůj domov – Hongkong –, dokud mě neumlčí a z tohoto kousku světa úplně nevymažou.“ Jeho apokalyptický tón vystihuje obavy dalších protičínských aktivistů. Ukončení činnosti ohlásily také další tři malé skupiny, jež se zasazovaly o nezávislost Hongkongu.

Tři miliony nových Britů

Zákon se na mezinárodním poli dočkal odsouzení od řady západních zemí, které jej považují za porušení čínského slibu ctít hongkongskou autonomii podle hesla „jedna země, dva systémy“. Ve smlouvě, kterou Británie v roce 1997 předala Hongkong Číně, Peking garantoval, že následujících 50 let bude respektovat hongkongský životní styl a politické svobody. Britský premiér Boris Johnson oznámil 1. července parlamentu, že zavedení zákona představuje „jasné a závažné porušení“ této dohody. Zároveň potvrdil slib Británie, která v reakci na čínské vyhlášení zákona umožnila držitelům pasu britské národnosti z Hongkongu usadit se v Británii a nabídla jim možnost získat plné státní občanství. O britský pas si tak mohou zažádat tři miliony obyvatel Hongkongu.

Americká vláda varovala, že v reakci na zákon odejme Hongkongu jeho výjimečný obchodní status a bude s ním jednat jako se zbytkem Číny. Už teď pozastavila preferenční zacházení, kterému se Hongkong těšil, podle něhož tam americké společnosti dosud nemusely disponovat vývozními licencemi nutnými pro prodej na pevninské Číně. „Vzhledem k tomu, že Peking aktuálně nakládá s Hongkongem podle hesla ‚jedna země, jeden systém‘, musíme to samé udělat i my,“ prohlásil ministr zahraničních věcí Mike Pompeo.

Seniorní poradce hongkongské ústřední vlády Lau Siu-kai tvrdí, že cílem zákona je „zabít pár slepic, aby dostaly opice strach“ – tedy vynést exemplární rozsudky nad pár známými jmény, spíše než hromadně zatýkat protestující. Přesně tak komunistická strana decimuje opozici na pevnině. A navíc je to v souladu s tvrzením oficiální hongkongské linie, podle které je třeba se vypořádat jen s pár „potížisty“. Minulý týden ovšem ukázal, že lidí ochotných riskovat tvrdé následky podle nového zákona a dál vzdorovat pokusům komunistické strany srazit provincii na kolena je v Hongkongu mnohem víc.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Od Šloufa k Nejedlému
  • Becherovka u ledu
Objednat nyní