Vybrané články
z týdeníku The Economist

Vražedný americký rok

Amerika loni zažila masivní nárůst počtu vražd. Může za to pandemie, nebo oslabená důvěra v policii?

Vražedný americký rok
ilustrační foto | Shutterstock.com

Loňská vražda Alanta Handse na ulici v Chicagu byla v mnoha ohledech tragicky obyčejná. Bylo mu teprve sedmadvacet a byl černoch, jako čtyři z každých pěti obětí vražd ve městě. Jako devět z deseti zavražděných v Chicagu byl zastřelen – kulky ho zasáhly do paže, hrudi a nohy.

Měl dlouhý záznam v rejstříku trestů, s prvním záznamem více než deset let starým, když byl jako nezletilý zatčen za to, že střílel na policistu. Zahynul v divoké čtvrti jménem West Side na West Rice Street, kde bylo za posledních dvacet let podobně zavražděno už šest dalších lidí. Ale nebýt faktu, že byl zavražděn 31. prosince 2020, a stal se tak 787. a poslední obětí extrémně krvavého roku v Chicagu, snadno by se na něj zapomnělo.

Pandemický rok byl v Chicagu mimořádně brutální, a to i na poměry jednoho z nejnebezpečnějších měst v Americe. Oproti roku 2019 stoupl počet vražd o 56 procent – celkově bylo obětí téměř třikrát více než v celé Itálii. Úplná data o zločinnosti za loňský rok se stále ještě kompletují, ale jedno je jasné už dnes: ve městech po celých Spojených státech došlo k největšímu nárůstu počtu vražd za desítky let, v průměru meziročně o 30 procent. To by byl největší nárůst za více než půl století.

V New Yorku přibylo vražd o 45 procent. V Bay Area kolem San Franciska o 36 procent. V hlavním městě Washingtonu zaznamenali nárůst o 19 procent. Naše analýza předběžných dat od FBI naznačuje, že se nejedná jen o fenomén velkých měst. Menší, ale citelný nárůst počtu vražd zaznamenala i malá americká města a venkov.

Dvacet vymazaných let

Nezdá se, že by růstový trend zpomaloval. V New Yorku přibývá po Novém roce vražd stejným tempem jako loni. Vrátily se masové vraždy, kterých během roku v lockdownu naštěstí ubylo. Šestnáctého března postřílel vrah osm lidí v masážních salonech v Atlantě. Dvaadvacátého zahynulo deset lidí v obchodním domě v coloradském Boulderu.

Prezident Joe Biden vyzývá ke zpřísnění pravidel pro legální držení střelných zbraní. Při řádění šílených střelců sice zahyne jen zlomek z desítek tisíc každoročních obětí vražd v Americe, ale pomáhají přilákat pozornost médií k přetrvávajícímu problému. To se nyní může hodit.

Na rozdíl od dřívějších případů eskalace násilí se totiž tentokrát zdá, jako by si američtí politici mohutné vlny vražd vůbec nevšímali.

Amerika těžila z desítky let trvajícího „poklesu velké zločinnosti“, jak to nazývají akademici – mezi lety 1993 a 2019 poklesla násilná trestná činnost téměř o polovinu. Pokud by ono třicetiprocentní zvýšení počtu vražd ve městech platilo pro celou zemi, vrátilo by to Ameriku na úrovně z roku 1998. „Jako kdyby se právě vypařilo dvacet let poklesu zločinnosti a násilí,“ říká John Roman, kriminolog z NORC, výzkumného institutu při Chicagské univerzitě.

Co to způsobilo? Jedna teorie zdůrazňuje pandemii. „Receptem na násilí v jakémkoli městě na světě je silná koncentrace mladých mužů, kteří nemají co dělat,“ říká Roman. Školy, práce, kostely, komunitní centra i terapeutické programy, všechno přestalo fungovat, a to otevírá cestu pro eskalaci konfliktů.

Letní omezení několika podpůrných finančních programů způsobilo prudký nárůst chudoby právě v měsících, kdy kulminoval počet vražd. Patrick Sharkey, sociolog z Princetonské univerzity, k tomu dodává, že ve stejné době prudce vylétly rovněž prodeje zbraní a alkoholu, což jsou obvyklé předzvěsti násilí. V loňském roce také dosáhl nového vrcholu počet lidí, kteří se předávkovali drogami; souboj o nelegální zisky z prodeje drog často končí násilím, což částečně vysvětluje souběžný nárůst počtu vražd na americkém venkově. Dopady pandemie tak mohly přinést všechny přísady do loňského smrtícího koktejlu.

Jiné vysvětlení označuje za klíčovou událost loňského roku zabití George Floyda 25. května v Minneapolisu a následné celostátní protesty. Paul Cassell, profesor práv z Utažské univerzity, hovoří o celoamerickém „minneapoliském efektu“. Vražd bylo hodně celý rok, ale největší vlna koresponduje s protesty po zabití Floyda. V Chicagu bylo loni mezi 27. květnem 2. červnem zavražděno 42 lidí; byl to nejvražednější týden ve městě od roku 2001.

Podle této teorie náhlá změna v chování policistů, kteří museli zajišťovat bezpečnost při protestech a nemohli normálně hlídkovat, vytvořila vakuum v problémových čtvrtích. Počty zatčených v New Yorku v červenci a září poklesly, přestože se jednalo o nejvražednější měsíce za poslední roky (a celkový počet zadržených za celý rok klesl meziročně o 35 procent). Násilí mohla umocnit rovněž ztráta důvěry v policii. Města, kde se konaly rozsáhlé protesty proti postupu policejních složek, následně zažila vlnu násilí. V Baltimoru, kde v roce 2015 zemřel v policejní cele Freddie Gray, vyskočil počet vražd o 50 procent a od té doby už nikdy neklesl.

Americká výjimečnost

Není jasné – zvlášť v kontextu pandemického vysvětlení –, proč je Amerika v nárůstu počtu vražd ojedinělá, když předchozí vysoký pokles velké zločinnosti zapadal do globálního trendu úbytku násilných trestných činů. Většina států zavedla kvůli pandemii uzávěry a mnohé z nich vyšly se stejnými počty, či dokonce s úbytkem vražd. V Itálii vražd prudce ubylo a v Británii jich bylo zřejmě stejně. Dokonce ani v sousedním divokém Mexiku se nevraždilo více než před pandemií. A totéž platí i pro zbytek Ameriky.

Pokud hlavní příčiny vražedné vlny souvisejí s pandemií, může Amerika očekávat v letních měsících částečnou úlevu, protože postupující vakcinační kampaň slibuje do té doby otevřít ekonomiku. Pokud ovšem souvisí s krizí důvěry v policii, mohou následky přetrvat, podobně jako v Baltimoru.

Zločinnost je často vnímána jako lokální fenomén, záležitost starostů, nikoli prezidentů. Synchronní nárůst počtu vražd ve městech napříč celými Spojenými státy však naznačuje celostátní problém. Zatím měl Bidenův Bílý dům plné ruce práce s jinými krizemi – s covidem19 a teď s imigrací – a růstu násilí se příliš nevěnoval. Pokud se však něco rychle nezmění, budou politici jen těžko moci problém ignorovat. Dosavadní volání progresivistů po odebrání finančních prostředků policii a minimalizaci její přítomnosti v ulicích bude jen velmi těžko obhajitelné.

V Chicagu se situace zatím vůbec nezlepšuje. Ve srovnání s loňskem je vražd o 11 procent více.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní