Vraždy podle předlohy aneb Čím větší ticho, tím méně mrtvých a také pokecaných obrazů

Masové vraždy a vraždy z nenávisti jsou vysoce nakažlivé. Čím méně se o vrazích, jejich činech, motivaci a duševním světě bude mluvit, tím méně takových vražd bude

Vraždy podle předlohy aneb Čím větší ticho, tím méně mrtvých a také pokecaných obrazů
ilustrace | Vojtěch Velický, týdeník HROT

Když ve středu 12. října zastřelil devatenáctiletý vrah před bratislavským gay barem Tepláreň dva muže, činila se média, jak mohla. Nejdřív se zpravodajství – vyprávěné velmi expresivním jazykem – soustředilo na místo činu a na fotkách a videích se do omrzení opakovaly motivy jako rozsvícená světla policejních aut či zelenobílé pásky s nápisem „POLÍCIA“. Krátce poté novináři objevili první svědky, kteří popisovali vraždu či mluvili o obětech – Jurajovi s Matúšem.

Dohady se brzy změnily v jistotu a na veřejnost se dostalo jméno, věk a fotografie – v té době již mrtvého – vraha. A spolu s nimi jeho poslední tweety a úryvky z pětašedesátistránkového „manifestu“ plného přihlouplé homofobie a antisemitismu, v němž vrah blábolí cosi o tom, proč se rozhodl, jak to sám nazývá, „vykonat operaci“. Média kromě toho zveřejnila fotografie z městské kamery, na nichž je vidět, jak vrah před barem čeká na své náhodně vybrané oběti, a později jeho plán zaútočit na vrcholné slovenské politiky. K motivaci činu se vyjadřovaly desítky odborníků všeho druhu a otec vraha (a nacionalistický politik v jedné osobě) měl možnost odvyprávět svou verzi příběhu, v níž syna označil za „oběť“.

Chrstnutí rajské polévky nebo bramborové kaše na slavný obraz nemá s vraždou z nenávisti zdánlivě nic společného, protože lidský život je přece jen víc než všechno umění (navíc pod ochranným sklem). Jenže chlístání polévek a lepení k obrazům ve jménu záchrany Země před globálním oteplováním se nám v poslední době nějak rozmohlo: už v červenci to odnesly Constableův Vůz na seno, Botticelliho Jaro a (kopie) da Vinciho Poslední večeře, v polovině října se přidaly van Goghovy Slunečnice a před týdnem došlo na Monetovy Kupky sena. Zřejmě jen málokdo si dovolí tvrdit, že jednotlivé útoky spolu nesouvisejí. Dosud zcela bezvýznamným „lepičům“ a „polívkářkám“ se dostalo nezasloužené pozornosti a jejich názory na klima si vyposlechl celý svět – tak proč měnit něco, co tak dobře funguje?

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit