Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Do Legolandu už jen na podzim a v dešti? Vlastník se rozhodl zavést dynamické ceny

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Celý článek
0

Český startup Agdata míří na Slovensko. Bude tam měřit kvalitu ovzduší

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Volodymyr Zelenskyj: Deset věcí, které mohou vrátit na Ukrajinu mír

Jednání o míru má být až posledním, ne prvním krokem, tvrdí Andrij Jermak, šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Zelenského.

Volodymyr Zelenskyj: Deset věcí, které mohou vrátit na Ukrajinu mír
Válka na Ukrajině | foto Shutterstock.com

Mír není jen absencí bojů. Někteří západní politici, kteří považují usednutí k jednacímu stolu za základní podmínku dosažení míru na Ukrajině, se tedy zásadně mýlí. Válka není jen o bezuzdném zabíjení ukrajinských obyvatel ruskými jednotkami (i když to je její velkou a brutální součástí). Je také o ničení ukrajinských energetických a potravinových zdrojů, o ničení infrastruktury, o nezákonných deportacích ukrajinských občanů a mnohém dalším.

Vyzývat obě strany k jednání, dokud Rusko neuzná právo Ukrajiny na existenci jako suverénního národa, je absurdní. Dokud Západ nevytvoří účinné mechanismy, které budou ruské agresory odrazovat, trestat a nutit je plnit závazky vyplývající z mezinárodního práva, dají jakákoli jednání Rusku pouze možnost používat diplomacii jako zbraň, umožní mu nadechnout se a připravit na další kolo agrese.

Jaderná i potravinová bezpečnost

K ukončení konfliktu potřebujeme něco docela jiného. Prezident Volodymyr Zelenskyj předložil svůj desetibodový plán v polovině listopadu ve svém projevu na summitu G19 na Bali. Zasednout proti sobě k jednacímu stolu by mělo být až poslední položkou na seznamu. Předcházet tomu musí devět dalších věcí, které vycházejí ze zásad Charty OSN a norem mezinárodního práva.

Prvních pár se týká bezpečnosti v různých oblastech. Jednou je jaderná bezpečnost. Jaderné vydírání představuje zásadní výzvu jak pro naši zemi, tak pro celý svět. Hrozby použití atomových zbraní proti státu, který se jich před 28 lety dobrovolně vzdal, ohrožují režim nešíření jaderných zbraní a mohou motivovat další státy k budování vlastních jaderných arzenálů, aby se dokázaly proti potenciální agresi bránit. Potřebujeme tedy efektivní mechanismus, který tomu zabrání. Mezinárodní pracovní skupina, jíž spolu s bývalým generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem předsedám, připravuje sérii doporučení.

Další prioritou je potravinová bezpečnost. Pokud by se podařilo rozšířit naši iniciativu pro bezpečnou dopravu obilí a potravin z ukrajinských přístavů (takzvanou Černomořskou obilnou iniciativu) a zajistit její neomezené trvání, vznikla by účinná pojistka proti dalším pokusům používat hlad jako zbraň. Program Obilí z Ukrajiny je dalším naším příspěvkem k mezinárodní potravinové bezpečnosti a umožňuje zřízení koridorů pro transport obilí. K iniciativě se už připojilo na třicet zemí a má podporu EU a OSN.

Zatřetí je tu energetická bezpečnost. Pokud jde o fosilní paliva, může nyní Rusko používat energie jako zbraň už jen v omezené míře. Evropa významně snížila svou závislost na ruském plynu a zastropovala cenu ropy. Sankce uvalené na ruské přepravce energií jsou ovšem pořád nedostatečné. Gazprom nadále financuje válku proti Ukrajině, a přesto je Gazprombank stále připojena ke globálnímu bankovnímu systému SWIFT. Dosud také nebyly vyčerpány všechny možnosti, jak omezit ruské výdělky z prodeje ropy; a Kreml tyto prostředky využívá k financování válečné mašinerie.

Mimoto je třeba také zabránit dalšímu ničení energetické infrastruktury. Ukrajina potřebuje pomoct s posílením protiletecké a protiraketové obrany klíčových zařízení. Kvůli systematickým ruským útokům na jaderná zařízení na Ukrajině je nutné ukončit veškerou mezinárodní spolupráci s Ruskem v oblasti jaderné energetiky. Záporožská jaderná elektrárna, kterou Rusové obsadili v březnu, musí být neprodleně vrácena Ukrajině. Zabezpečení ostatních atomových elektráren by mělo být klíčovou prioritou.

Dalším cílem je ekologická bezpečnost. Podle odhadů naší vlády utrpěla ukrajinská příroda v důsledku války škody přesahující 37 miliard eur. V tom je zahrnuto zaneřádění téměř čtvrtiny našeho území nášlapnými minami a výbušninami, zamoření ovzduší a půdy a zničení flóry a fauny. Narušené ekosystémy představují globální riziko. Proto bylo na nedávném klimatickém summitu COP27 navrženo zřízení globální platformy pro vyhodnocování klimatických a ekologických škod způsobených válkou.

Další prvky našeho desetibodového plánu se týkají obrany a prevence. Jedním z cílů je stažení ruských jednotek ze všech mezinárodně uznávaných ukrajinských území a úplné ukončení nepřátelských aktivit. Aby k tomu Ukrajina Rusko donutila, potřebuje soustavnou vojenskou a technickou pomoc, která jí zajistí nadvládu na bojišti a schopnost ochránit civilní infrastrukturu. Tomu by velice napomohlo multilaterální vyhlášení leteckého štítu nad Ukrajinou, v jehož rámci by se garantující státy zavázaly vytvořit moderní vícestupňový protiraketový obranný systém.

Další prioritou by potom byla prevence eskalace konfliktu. K tomu je zapotřebí poskytnout Ukrajině účinné bezpečnostní záruky, které posílí naše obranné schopnosti, dokud se Ukrajina nestane plnohodnotným členem NATO. Proto jsme navrhli Kyjevský bezpečnostní pakt, jehož smyslem je získat takové právně závazné záruky od západních států. Tento pakt by měl obsahovat sérii mechanismů, které by agresora odrazovaly, jako je například pomoc Ukrajině při vybudování silných obranných sil a uvalení preventivních sankcí. Měl by také disponovat nástroji, které by Ukrajině pomohly v případě skutečné agrese, včetně okamžité vojenské technické podpory a odvetných sankcí proti agresorovi.

Naplnění těchto dvou cílů by usnadnilo úplné obnovení ukrajinské suverenity a teritoriální integrity v souladu s Chartou OSN.

Všichni za všechny

Poslední dva body se týkají lidských práv. První je propuštění vězňů a deportovaných. Téměř tři miliony ukrajinských občanů, včetně více než dvanácti tisíc dětí, bylo násilně deportováno na území pod kontrolou ruské vlády. Všichni musejí dostat možnost svobodně se vrátit domů. Tisíce lidí jsou drženy v zajetí. Jsme připraveni provést výměnu zajatců podle klíče „všichni za všechny“ – všichni zajatci na obou stranách by se tak mohli vrátit domů.

Dalším bodem je spravedlnost. To obnáší soud a odsouzení jedinců, kteří se dopustili válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, a také kompenzaci za škody způsobené ruskou agresí. Je nutno zřídit zvláštní tribunál, který by potrestal viníky agrese, na něž nedosáhne Mezinárodní trestní soud a ostatní existující mezinárodní justiční orgány. Pod záštitou OSN jsme rovněž iniciovali vznik kompenzačního mechanismu, který by Rusko přinutil zaplatit obnovu Ukrajiny.

Až bude všech těchto devět podmínek splněno, je možné uvažovat o podpisu vícestranného dokumentu, který by potvrdil ukončení války. Mezinárodní konference uspořádaná na začátku roku 2023 by mohla být výchozím bodem pro implementaci tohoto plánu. Pohled na poválečný mír by měl formulovat spíš aktivní postoj mezinárodního společenství než agresorova možná reakce.

My Ukrajinci jsme vděční za všechnu pomoc, díky níž se nám daří odrážet ruskou agresi. Ale žádáme ty, kdo navrhují kompromis, aby víc naslouchali ukrajinským hlasům. Je třeba upustit od výzev k ukončení války na Ukrajině, které jsou adresovány oběma znepřáteleným stranám. Potřebujeme propracovanou strategii, jakou jsem nastínil výše, abychom přiměli Rusko uzavřít mír. 

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com