Stranám určitě nahrává, že volební kampaň v Česku je velice málo regulovaná, proto se dá dělat až do úplného konce a skoro všude. Zakázaná není ani v době, kdy už se otevřou volební místnosti. Omezena je jen v jejich bezprostředním okolí. Kampaň do poslední chvíle ovšem vyhovuje i médiím, která mají jednoduchý a často bizarně přitažlivý obsah, na němž se příliš nenadřou.
Mnohem podstatnější je ale to, co nám ukazují data agentury Median z let 2013 a 2017. Ta jasně dokumentují, že kampaňové úsilí má hluboký smysl. Svědčí o tom, že voliči se stále častěji rozhodují až na poslední chvíli.
Od doby, kdy měli občané jasno měsíce či dokonce roky před volbami, už uplynulo hodně vody. Nyní se zamýšlí hned nad dvěma otázkami, jejichž pořadí je různé. Někdo si nejprve klade otázku, zda jít k volbám, a teprve pak hledá, koho by mohl volit. Jsou tu však tisíce a tisíce voličů, kteří sice vědí, koho volit, ale přemýšlejí, jestli si jejich preferovaná strana či politik i tentokrát zaslouží, aby se obtěžovali dojít k volebním urnám. Těch, kteří si nakonec kladně odpovědí na obě otázky, je konstantně kolem šedesáti procent. Jsou to tedy tři z pěti oprávněných voličů.
Váhající dva z pěti
Ve sněmovních volbách před osmi a čtyřmi lety se v posledním předvolebním týdnu rozhodoval téměř každý druhý volič. Konkrétně v roce 2017 šlo o nějakých 42, a o čtyři roky dříve dokonce až o 45 procent voličů. Dalších pět a devět procent se rozhodovalo v posledních čtrnácti dnech. Podle Medianu šlo přednostně o mladší voliče, ale také třeba o více než třetinu voličů ve věku nad šedesát let. Rozhodující odklon od ČSSD a KSČM a příklon k ANO tak očividně přišly až v posledních dnech před hlasováním.
Průzkum ovšem přinesl i zajímavé informace o tom, které aktuální události měly vliv na volební rozhodování. Na prvním místě figurovaly předvolební debaty za účasti lídrů, které ovlivnily skoro čtyřicet procent voličů. A to přesně odpovídá podílu těch, kdo se rozhodovali na poslední chvíli. Podle dat Medianu debaty ovlivnily zejména voliče Pirátů a Okamurovy SPD.
Na dalších dvou pozicích se umístily kauza Čapí hnízdo, spojená s Andrejem Babišem, a kauza Lithium, jež směřovala vůči politikům ČSSD. Obě ovlivnily zhruba třetinu voličů. První z nich opět motivovala především voliče SPD a Pirátů, druhá významně podpořila odliv od ČSSD k ANO.
Také letos hovoří sociologové a výzkumné agentury o tom, že řádově desítky procent voličů stále nejsou rozhodnuty. Všichni proto čekají, zda přijde nějaké nové „lithium“. Zatím spíš marně. Kauza offshorových obchodů Andreje Babiše sice má některé parametry, s nimiž by se dalo pracovat, je však dost složitá a času je málo.
Premiérské duely
Proto se jako opravdu kruciální jeví televizní debaty. Sice jich je až příliš mnoho, ale některé z nich skutečně získaly charakter souboje o to, kdo bude premiérem. Jiné nesou punc lítého boje o holé politické přežití. A proto mohou být atraktivnější než minule či předminule. To platí zvláště o těch závěrečných.
Odpověď na úvodní otázku je tedy jasná: Pozdě rozhodně není. Je však potřeba dobře vyhodnotit, co ještě má cenu.
