Volba mezi historií a budoucností

Proč byly polské prezidentské volby zásadní pro současnou vládu i opozici?

Volba mezi historií a budoucností
Polské prezidentské volby, ve kterých „o prsa“ zvítězil Andrzej Duda, přilákaly více než 68 procent voličů. Toto číslo výrazně vyčnívá nad průměr nejen v Polsku, ale i v dalších srovnatelných zemích bývalého východního bloku, včetně Česka. | Profimedia.cz

Andrzej Duda nominovaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS) zvítězil v prezidentských volbách v Polsku. Svého rivala Rafała Trzaskowského z opoziční Občanské platformy (PO) porazil rozdílem dvou procent. 

Chtělo by se říci, žádné velké překvapení. Je tomu ale tak? A co se to vlastně u našeho severního souseda děje? 

Lámaly se rekordy

Již v prvním kole přišlo volit rekordních 64,5 procenta oprávněných voličů. Ve druhém kole byl tento rekord pokořen o další čtyři procenta. Účast více než 68 procent voličů výrazně vyčnívá nad průměr nejen v Polsku, ale i v dalších srovnatelných zemích bývalého východního bloku, včetně Česka. Pro vysokou účast ve volbách hovoří obecné i velice konkrétní důvody. Polský prezident rozhodně nevládne ani nedisponuje pravomocemi, které by mu umožňovaly prosazovat své cíle. Na rozdíl od Česka však polská hlava státu disponuje i právem vyhlásit celostátní referendum o významných otázkách a její právo veta na přijaté zákony je přehlasovatelné jedině třípětinovou většinou Sejmu. Prezident je tak potenciálně silným protihráčem vlády. Může ji provokovat a zkoušet její soudržnost. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit