Proč byly polské prezidentské volby zásadní pro současnou vládu i opozici?
Andrzej Duda nominovaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS) zvítězil v prezidentských volbách v Polsku. Svého rivala Rafała Trzaskowského z opoziční Občanské platformy (PO) porazil rozdílem dvou procent.
Chtělo by se říci, žádné velké překvapení. Je tomu ale tak? A co se to vlastně u našeho severního souseda děje?
Lámaly se rekordy
Již v prvním kole přišlo volit rekordních 64,5 procenta oprávněných voličů. Ve druhém kole byl tento rekord pokořen o další čtyři procenta. Účast více než 68 procent voličů výrazně vyčnívá nad průměr nejen v Polsku, ale i v dalších srovnatelných zemích bývalého východního bloku, včetně Česka. Pro vysokou účast ve volbách hovoří obecné i velice konkrétní důvody. Polský prezident rozhodně nevládne ani nedisponuje pravomocemi, které by mu umožňovaly prosazovat své cíle. Na rozdíl od Česka však polská hlava státu disponuje i právem vyhlásit celostátní referendum o významných otázkách a její právo veta na přijaté zákony je přehlasovatelné jedině třípětinovou většinou Sejmu. Prezident je tak potenciálně silným protihráčem vlády. Může ji provokovat a zkoušet její soudržnost.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot