Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

Zateplené Národní divadlo. Dánové radí, jak upravit historické budovy

Budovy postavené před rokem 1945 jsou nejméně hospodárné. Dánští odborníci nabízejí řešení, jak přistoupit k vnitřnímu zateplení architektonicky cenných budov v celé EU.

Zateplené Národní divadlo. Dánové radí, jak upravit historické budovy
ilustrační foto | Shutterstock.com

Představte si, že se začne zateplovat historická budova Národního divadla, protože je energeticky neúsporná. Obalíte ji polystyrenovými deskami a nanesete omítku, jako se to dělá u nevzhledných paneláků z doby Husákovy normalizace? U historických budov takové řešení pochopitelně nepřichází v úvahu.

Staveb, které vznikly před rokem 1945, je v rámci Evropské unie velké množství. Energetická náročnost těchto architektonicky cenných staveb tvoří dokonce 30 procent celkové spotřeby energie všech budov. Proto přišli odborníci z Aalborgské univerzity s konceptem, jak tento problém vyřešit pomocí vnitřní izolace. Vypracovali koncept, který by se mohl použít napříč členskými státy Unie. Získali na to i finanční podporu Bruselu ve výši pěti milionů eur (130 milionů korun). 

Aby Unie dostála svým cílům v oblasti přechodu na bezuhlíkovou budoucnost, je nutné snížit spotřebu energií i v rámci vytápění a chlazení budov. Platí to také pro historické stavby. Projekt Ribuld má nabídnout postup, jak toho dosáhnout. Odborníci na tom intenzivně pracovali pět let.

Projektu se účastnily čtyři desítky expertů z osmi univerzit a dvou stavebních firem. Zapojeno bylo více států – Dánsko, Švédsko, Lotyšsko, Německo, Belgie, Itálie a Švýcarsko –, aby byla zajištěna různorodost klimatických podmínek. V jeho rámci byly také zkoumány různé stavební tradice a použití materiálů.

Jak moderně zateplit

„Od počátku byl projekt velmi ambiciózní. Podařilo se nám vytvořit pokyny pro instalaci vnitřní izolace, které slouží jako vodítko pro majitele a pronajímatele budov k optimálnímu řešení modernizace historické budovy,“ řekl jeho koordinátor Ernst Jan de Place Hansen. Cílem je, aby se z vnitřní izolace stalo životaschopné řešení při renovaci historických budov. 

Každá budova je svého druhu unikát a vyžaduje specifický přístup. Pokyny mají odborníkům usnadnit rozhodování, zda je daný objekt vůbec vhodný pro vnitřní zateplení a jaké řešení zvolit. I v rámci rozdílných klimatických podmínek lze izolací vnějších stěn historického objektu snížit spotřebu energií o 15 až 20 procent, tvrdí dánští výzkumníci.

Ukázka zateplení zemědělské budovy z roku 1875 v Dánsku

 

Staré budovy trápí řada neduhů. Může to být mráz, který ničí obvodové zdivo (zejména pokud je bez vnější omítky, což je v severských zemích časté), hniloba v dřevěných konstrukcích, vzlínající vlhkost, plísně a řasy na fasádách, usazování mořské soli, jež váže vlhkost, na zdech.

Jako vhodné materiály pro vnitřní izolaci vědci zkoumali vlákna z celulózy, korek, minerální vatu, polyuretan, extrudovaný i expandovaný polystyren, aerogely, vakuové izolační panely, tepelněizolační omítky nebo desky z křemičitanu vápenatého. 

Vlhkost ne, vodní pára ano

Největší riziko v případě vnitřního zateplování spočívá v tom, že se instalace izolace nepovede. Cílem je totiž hlavně zamezit pronikání vlhkosti do obvodového zdiva, protože se výrazně snižují tepelněizolační vlastnosti, a naopak umožnit propustnost vodních par, takzvanou paropropustnost, zevnitř. Dalším problémem je samozřejmě finanční náročnost takových úprav.

Odborníci tak zkoumali, jak se chovají různé materiály v obvodovém zdivu – přírodní kámen, cihly a dřevo. „Mnoho historických budov je vybaveno izolací, ta ale často vytváří nové problémy, jako je poškození vlhkostí. Experimentováním, pozorováním a zkoušením na různých místech a s několika typy budov – venkovských i městských – jsme získali znalosti o tom, jak v historických budovách vnitřní izolace používat,“ vysvětlil de Place Hansen. 

Cílem projektu bylo i rozšíření povědomí o zateplování historických objektů u široké veřejnosti. Pětileté bádání provázely konference, informační videa i doprovodné akce. Výsledky mají být dostupné pro vědeckou komunitu i pro veřejnost.

Na stránkách projektu RIBuild.eu si lze projít jednotlivé kroky, jež je třeba uskutečnit, aby bylo možné přistoupit k potenciálnímu zateplení starého architektonického díla. Obsahují i nástroj kalkulace ceny takového záměru. „Doufáme, že informace budou mít vliv na to, jak budou historické budovy v budoucnu renovovány a modernizovány,“ přeje si dánský stavař.