Ředitel ukrajinského státního podniku Naftogaz Oleksij Černyšov varuje před ruskými útoky na zásobníky zemního plynu, které využívají obchodníci ze zemí Evropské unie.
Ředitel ukrajinského státního podniku Naftogaz Oleksij Černyšov varuje před ruskými útoky na zásobníky zemního plynu, které využívají obchodníci ze zemí Evropské unie.
„Kapitálový trh nám nefunguje. Pojďme s tím rychle něco dělat, jinak nás ostatní úplně předběhnou,“ varuje ekonom Miroslav Zámečník. Amerika podle něj za dvacet let zbohatla o šedesát procent, Evropa ani ne o třicet.
„Kapitálový trh nám nefunguje. Pojďme s tím rychle něco dělat, jinak nás ostatní úplně předběhnou,“ varuje ekonom Miroslav Zámečník. Amerika podle něj za dvacet let zbohatla o šedesát procent, Evropa ani ne o třicet.
Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
V jihovýchodní Asii dlouhodobě soupeří o ekonomický a politický vliv USA s Čínou. Sympatie obyvatel se nyní poprvé v historii překlopily na stranu Pekingu. Zároveň ale sílí názor, že by region měl posilovat vlastní schopnosti, aby mohl tlaku obou velmocí odolávat, ukázal průzkum.
Čína zvyšuje svůj ekonomický vliv v jihovýchodní Asii, vliv USA naopak slábne. Poprvé v historii by nyní více než polovina obyvatel jihovýchodní Asie dala přednost ekonomickému a politickému spojenectví s Čínou před Spojenými státy, kdyby si museli vybrat jednu ze soupeřících stran jako svého ekonomického, politického a bezpečnostního partnera. Vyplývá to z průzkumu singapurského think-tanku ISEAS-Yusof Ishak.
Podle průzkumu se 50,5 procenta respondentů rozhodlo pro Čínu a 49,5 dalo přednost USA. Je to poprvé od roku 2020, kdy každoroční průzkum začal tuto otázku klást. Ještě loňský průzkum přitom ukázal, že 38,9 procenta by dalo přednost Číně, zatímco plných 61,1 procenta by se raději vidělo v alianci s Američany.
Průzkum, na němž řečený think-tank staví svoji prestiž, si vybírá respondenty z řad lidí ze soukromého i veřejného sektoru, akademiků a výzkumných pracovníků v jihovýchodní Asii. Představuje tedy převládající postoje mezi těmi, kteří mají možnost informovat o regionálních otázkách nebo ovlivňovat politiku v této oblasti.
Z deseti zemí ASEAN se příklon k Číně nejsilněji projevil u respondentů z Malajsie, kde by užším vazbám na Peking dalo přednost 75,1 procenta respondentů; následují Indonésie a Laos se 73,2 procenta, respektive 70,6 procenta. Všechny tyto země významně těží z čínské infrastrukturní iniciativy Pás a cesta (Belt and Road) a z pevných obchodních vztahů s pekingským režimem.
Čína je již více než deset let nejvýznamnějším obchodním partnerem Malajsie a v klíčových odvětvích tam investovala miliardy dolarů. V loňském roce malajsijská vláda uvedla, že čínská automobilka Geely, která drží téměř poloviční podíl (49,9 procenta) v místní partnerském výrobci Proton, hodlá do malajsijského automobilového centra v západním státě Perak investovat dalších přibližně 10 miliard dolarů.
Odrazem silných ekonomických vazeb Indonésie na Čínu zase je nedávné setkání nově zvoleného prezidenta a ministra obrany Prabowa Subianta s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Byla to první zahraniční cesta nového vůdce z Jakarty po volebním vítězství. Největší ekonomika jihovýchodní Asie loni spustila první vysokorychlostní železnici v regionu; postavila ji indonéská vláda společně s čínskými partnery.
Čínské státní společnosti mezitím zvyšují investice do energetické infrastruktury v Laosu. Vientiane tradičně považuje Peking za svého hlavního investora.
Naopak USA zaznamenaly razantní pokles své popularity coby preferované partnerské velmoci. Washington nachází stále silnou podporu na Filipínách a ve Vietnamu (83,3 procenta, respektive 79 procent). To je částečně odrazem napětí, jež panuje mezi těmito dvěma zeměmi a Čínou kvůli vzájemně neslučitelným nárokům v Jihočínském moři.
Samostatná otázka týkající se politiky Washingtonu v jihovýchodní Asii však odhalila, že 38,2 procenta respondentů se domnívá, že úroveň angažovanosti USA v jihovýchodní Asii se za vlády prezidenta Joea Bidena snížila. Převýšila tak čtvrtinu respondentů, kteří uvedli, že se taková angažovanost zvýšila.
Průzkum však především ukázal, že jihovýchodní Asiaté si vůbec žádnou strany vybírat nechtějí. Na otázku, jak by měl ASEAN reagovat na sílící soupeření mezi USA a Čínou, odpovědělo pouze osm procent respondentů, že si blok musí jednoho z rivalů vybrat, protože zůstat neutrální je nepraktické. Naopak 46,8 procent respondentů uvedlo, že by ASEAN měl upřednostnit posílení své odolnosti a jednoty, aby mohl čelit tlaku ze strany USA i Číny.
Mezi další zjištění průzkumu patří, že 59,5 procent respondentů považuje Čínu za nejvlivnější ekonomickou mocnost v jihovýchodní Asii. Američané na druhém místě dostali pouze 14,3 procenta hlasů. Mezitím 43,9 procenta respondentů uvedlo, že Čína je v regionu nejvlivnější politickou mocností, kdežto pouze 25,8 procenta si totéž myslí o Spojených státech.
