Nevýhodný vodík. Vlaky s bateriemi jsou levnější

Cena akumulátorů klesá a pro provoz vlaků vyjdou výrazně levněji než palivové články na vodík, tvrdí německá studie.

Nevýhodný vodík. Vlaky s bateriemi jsou levnější
ilustrační foto | Profimedia.cz

Jako nejefektivnější možnost dopravy po železnici se uvádí elektrifikovaná trať. Problém je ale v tom, že řada tratí není elektrifikována a lokomotivy musí používat dieselové motory. V Evropě, kde je hustá železniční síť, je 40 procent tratí bez trakčního vedení. Na vedlejších tratích, na kterých nejezdí rychlíky, se budování elektrifikace nevyplatí. Kromě výstavby elektrického vedení to totiž znamená i úpravu tratě, například i zvýšením mostů, protože elektrické soupravy potřebují více místa. 

V rámci Evropské unie a dekarbonizace železnice se zvažují dvě varianty. První je pohon vlaků na baterie, podobně jako je tomu v případě elektromobilů. Druhou variantou jsou vodíkové vlaky s palivovými články. V poslední době se stále častěji skloňuje právě využití vodíku, který je vyroben z obnovitelných zdrojů energie. Zejména v Německu už začínají takové vlaky jezdit.

Výzkum německé asociace pro elektrotechniku VDE se zaměřil na srovnání nákladů mezi soupravami na vodík a s lithium-iontovými akumulátory. Pořízení vlaků s akumulátory a jejich provoz vyjde o 35 procent levněji, než je tomu v případě srovnatelné soupravy s palivovými články na vodík. 

A navíc, pokud by se počítalo s tím, že vodíkové vlaky budou jezdit tři desítky let, budou náklady na energii, jež je potřeba k výrobě vodíku, vyšší, než je tomu v případě motorových vlaků na naftu. 

Průzkum si zadalo 16 spolkových zemí Německa, které mají na starosti regionální dopravu v zemi a vyhlašují také výběrová řízení na dodávku nových vlakových souprav. Studie nicméně nepočítala s použitím v současnosti běžně využívané výroby vodíku ze zemního plynu, jehož výroba je levnější. 

Po roce 2025 bez nových motoráků

Studie použila data z tratí, kde už vodíkové vlaky jezdí – v Durynsku a Severním Porýní-Vestfálsku. Kromě jiného dospěla k tomu, že se počet vlaků s akumulátory na německé železnici zvyšuje a takové soupravy mají nasmlouváno až šestkrát více spojů než vlaky na vodík. Německá vláda se zavázala k tomu, že největší ekonomika Evropy do roku 2050 přestane na železnici používat dieselové vlaky. Od roku 2025 by se už nové soupravy s motory na naftu neměly nakupovat.

Vlaky s bateriemi mají v současnosti dojezd 120 kilometrů a jejich cena v posledních letech klesá. „Ještě před několika lety byl dojezd na baterie 40 kilometrů. Díky rychlému vylepšování kapacity baterií umějí ukládat více energie,“ vysvětlil Brahim Soua ze společnosti Alstom, která vyrábí oba typy vlaků – s akumulátory i na vodík. Manažer francouzského výrobce vlaků je viceprezidentem pro soupravy používané v regionální dopravě. 

Například vlaky Coradia Continental s bateriemi dokáží bez trakčního vedení ujet přes sto kilometrů, což pro řadu regionálních tratí, které nejsou elektrifikovány, dostačuje. Alstom prodává i vodíkové soupravy Coradia iLint. Zatím do Německa prodala firma dvacet vlaků, zájem projevují také společnosti ve Spojených státech nebo na Novém Zélandu. 

V případě vlaků s akumulátory může souprava, jež je dlouhá 56 metrů a má kapacitu 150 pasažérů, jet rychlostí 160 kilometrů v hodině. Takové vlaky mají být nasazeny například na trati Chemnitz–Lipsko. 

Web treehugger.com, který se zaměřuje na zelené technologie a ochranu klimatu, nicméně namítá, že vodík vyráběný elektrolýzou z obnovitelných zdrojů by měl být v budoucnu levnější. Problém je ale v tom, že například Německo stále nemá dostatek kapacit z obnovitelných zdrojů, aby mohlo ve větší míře zelený vodík vyrábět.

Háček je také v účinnosti palivových článků. Ta je nyní v případě vodíkových automobilů na 35 procentech, v případě baterií na 80 procentech. I proto automobilka Volkswagen o vývoji vozů na vodíkový pohon vůbec neuvažuje. Zaměřují se na něj asijské automobilky – Toyota, Honda a Hyundai. 

O zeleném vodíku, jako udržitelné variantě pohonu hovoří v poslední době i velké ropné a plynové koncerny. Je to částečně proto, že by společnosti mohly využívat stávající plynárenskou infrastrukturu, do které již investovaly velký objem peněz. Než bude k dispozici skutečně levný zelený vodík, mohou ji stále používat pro distribuci zemního plynu. „Budou slibovat, že jednoho dne bude vodík zelený nebo modrý, aby si mohly udržet kontrolu nad systémem,“ napsal treehugger.

Týdeník hrot

  • Jak Babiš bohatne na koronaviru
  • Život po Pentě
Objednat nyní