Vládnout, nebo jen vše kritizovat? Co vlastně chce Okamura
SPD výrazně uspěla v nedávných komunálních volbách. Znamená to posílení tohoto hnutí, které se projeví i v dalších volbách? A chtěl by vůbec Okamura vládnout a zbavit se tak pózy nadávat všem a za nic nenést odpovědnost?

Někdejší prezident Václav Klaus byl po 55 letech první demokraticky zvolenou hlavou státu, která na Hrad pozvala komunisty. Stalo se tak na jaře 2003, kdy na seznamu hostů k diskusi o Evropské unii na zámku v Lánech byl spolu s dalšími předsedy stran a obou komor parlamentu také tehdejší šéf KSČM Miroslav Grebeníček. Připomeňme, že před Klausem to byl naposledy demokraticky zvolený Edvard Beneš, který v roce 1948 s komunisty jednal.
Teď Václav Klaus zbořil další tabu: minulý týden se přiznal, že v komunálních volbách volil SPD. Jsou to vlastně hned dvě pozoruhodné informace. Ta první je, že Klaus nepodpořil svého dlouholetého spolupracovníka Petra Macinku, který před volbami založil v Praze hnutí Motoristé sobě (dostalo 2,29 procenta). Tou druhou je samotný fakt, že politik a ekonom Klaus dal svůj hlas straně, kterou ministerstvo vnitra opakovaně zmiňuje v každoroční zprávě o extremismu a která se netají mimo jiné tím, že by Česko mělo vystoupit z Evropské unie – což by ovšem pro tuzemskou ekonomiku byla katastrofa.
Právě i díky Klausovu hlasu Okamurově Svobodě a přímé demokracii poprvé v historii získala křesla v pražském zastupitelstvu – byť jen tři za zisk 5,16 procenta hlasů. Není to pouze Praha. SPD má vůbec poprvé své zastupitele ve všech krajských městech. Je to důkaz, že se Okamurova partaj stala nejúspěšnější stranou zářijových komunálních voleb, když posílila nejvíce ze všech. Zatímco před čtyřmi lety získala 161 mandátů, letos jich je 492, což představuje více než dvousetprocentní nárůst.