Kellnerová hoteliérkou? Luxusní pražský Four Seasons je na prodej, zájem má nejbohatší Češka

Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.

Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.

Celý článek
0

Komentář: Největší zelená fantasmagorie o vašich radiátorech za stovky miliard

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Celý článek
0

Česko je nejzadluženější v historii. Státní dluh vzrostl na 3,221 bilionu korun

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.

Celý článek
0

Pyšný Stanjura a vládní úsporný balíček. Čeká se, až promluví lid

Vláda Petra Fialy představila reformy. Seškrtala dotace, zavedla dvě sazby DPH a zrušila 22 výjimek

Pyšný Stanjura a vládní úsporný balíček. Čeká se, až promluví lid
Fialova vláda se rozhodla zjednodušit sazby DPH. V mnoha případech to znamená jejich navýšení | foto Shutterstock.com

Prodávat balíček není jen tak, zvlášť když je v něm máloco, co by voličům vonělo. V takové situaci je nejlepší, aby v tom byli namočeni pokud možno všichni, aby se později nemohli vymlouvat. Takže přítomni musejí být nejen šéfové vládní koalice, která má pohodlnou většinu, ale také experti, kteří mají jejím návrhům dodat kredibilitu.

Nakonec se vláda docela pochlapila. Ministr financí Stanjura byl viditelně pyšný, když avizoval odstranění 22 daňových výjimek a když zdůrazňoval, že vláda řízla do podnikových dotací, zejména těch neinvestičních, a hned na druhém místě šetří na vlastním provozu.

Proškrtání je něco, co ekonomové obecně doporučovali, pravda, šli by ještě hlouběji a přihodili by ještě „otočení“ investičních dotací nejen ze státního rozpočtu, ale i z evropských fondů do „finančních nástrojů“, které jsou návratné. Škrtalo se hlavně v resortu průmyslu a obchodu a u Nekuly na zemědělství.

Dvě sazby DPH

Ceny potravin se začínají umravňovat a výrazně přispěly k poklesu indexu spotřebitelských cen o víc než dva procentní body na 12,7 procenta. To je pořád odpudivě vysoké číslo, ale lepší, než se čekalo. Přijmout rozpočet, který bude protiinflační, je jeden ze dvou cílů kromě ještě důležitějšího zvrácení neudržitelného trendu.

Vláda byla opatrná tam, kde se škrty přímo týkají obyvatel (třeba redukované jízdné). Ale redukce sazeb DPH ze tří na dvě je chvalitebný krok, který zvyšuje transparenci. Na smetišti dějin mají skončit diferencované sazby DPH u piva podle toho, jestli je k jídlu v hospodě, nebo čepované ve stánku, případně do džbánu, který si host odnese s sebou. Vše do 21 procent, pivaři i pivovarníci mají radost. Jinak se do snížené, dvanáctiprocentní sazby DPH dostala většina spotřebitelsky citlivých položek.

Vinaři dlouhodobě zainvestovali do toho, že v tichém víně je mnoho pravdy, ale nikoli hříchu, takže si jej ani tato vláda netroufla postavit na roveň spotřební dani u vína šumivého. Opět slavně zvítězili.

Konečně alespoň něco

Zdvojnásobení daně z nemovitostí (druhé nejnižší v zemích OECD po Estonsku) a příhoz u daně z příjmů právnických osob o dva procentní body nepotěší, stejně jako zrušení školkovného, ale podstatné je, že je konečně něco na stole.

Totéž platí u „penzijní reformy“, kde ty uvozovky jsou zcela namístě, protože jde spíše o ladění parametrických změn než o nějaký podstatně jiný přístup, třeba šetření na individuálních účtech. Jenže i ty parametrické změny pomohou udržitelnosti veřejných financí mnohem víc než v poslední dekádě převládající hlazení současných senio­rů po srsti.

Takže alespoň nějaký v koalici vnitřně odsouhlasený plán, co s tím dělat, což si zaslouží pochvalu. Už proto, že nic takového minulé dvě vlády nepředložily.

Co bude dál? Podaří se v příštím roce snížit deficit o 94 miliard a pak dalších 53 přidat napřesrok? A pak pokračovat, dokud se české veřejné finance nedostanou do „ažúru“, chcete-li na udržitelnou trajektorii?

Hlavní otázka? Co na to řeknou voliči.