Vybrané články
z týdeníku The Economist

Vítězství ze smrtelné postele

Zatímco se Alexej Navalnyj zotavoval v Německu z otravy novičokem, jeho spojenci slavili vítězství na Sibiři.

Vítězství ze smrtelné postele
ilustrační foto | Profimedia.cz

Ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj stál minulý měsíc uprostřed Novosibirsku, třetího největšího města v Rusku a hlavního města Sibiře. Vysvětloval místním, jak se zbavit okupace podvodníků a zlodějů. Tak věhlasně překřtil členy Jednotného Ruska, největší politické strany v zemi a nástroje, jenž umožňuje Vladimiru Putinovi kontrolovat veškerou legislativu. „Základem Putinovy moci není Státní duma, jak se obvykle domníváme,“ říkal Navalnyj. „Jeho hlavní síla spočívá v tom, že Jednotné Rusko Kremlu má většinu ve všech zákonodárných shromážděních v každém regionu a v radách všech velkých měst.“

Navalnyj tvrdí, že všichni tito radní, starostové a guvernéři udržují Putina u moci, za což jim je na oplátku umožněno využívat síť spletenou z korupce, do níž je lapená celá země, a vybírat peníze od obyvatel jejich regionu. „Pokud Jednotné Rusko ztratí většinu, tito darebáci o svou moc okamžitě přijdou,“ vysvětloval kultivovaně ve videu, jímž se snažil zmobilizovat voliče v lokálních volbách, jež se 13. září konaly na třetině ruského území. „Vždycky nás poráželi. Už dvacet let v řadě. Musíme povstat a začít znovu bojovat,“ nabádal diváky.

Dva za Navalného

V době, kdy se na konci srpna video objevilo na YouTube a pustily si je miliony diváků, ležel už Navalnyj na jednotce intenzivní péče v Berlíně po otravě nervovou paralytickou látkou. Jeho tým se nenechal zastrašit, pokračoval dál v práci a 13. září byli dva Navalného nejbližší spolupracovníci, kteří vedou odnože jeho organizace v Novosibirsku a v Tomsku, zvoleni do městských zastupitelstev. Na rozdíl od kandidátů Jednotného Ruska, kteří se často snaží svou stranickou příslušnost skrýt, Navalného kandidáti se nijak netajili tím, že jsou členy jeho týmu. A také neřešili lokální otázky; kandidovali na jasné protikremelské platformě.

Toto vítězství sotva odstaví Jednotné Rusko od moci. Jeho kandidáti zvítězili v guvernérských volbách ve všech osmnácti regionech, v nichž se volby konaly, a udrželi si kontrolu i nad valnou většinou lokálních zastupitelstev. Vítězství dvou hlavních kandidátů Navalného na Sibiři, jež přispělo ke ztrátě většiny Jednotného Ruska v tamějších městských radách, však ustavuje precedens pro volby do ruského parlamentu, Dumy, které se budou konat příští rok. Výsledek tamějších voleb je důkazem, že Navalnyj vyvolává ohlas i velice daleko od Moskvy a že je možné připravit prokremelské strany o moc.

Dokazují také to, že se z Navalného organizace stala vlivná politická síla, ačkoliv on sám má zakázáno kandidovat a jeho strana oficiálně neexistuje. Aby tyto překážky překonal, přišel Navalnyj s myšlenkou „chytrého hlasování“, kdy jeho tým vytipuje kandidáta, jenž má největší šanci porazit Jednotné Rusko. Ve volbách z 13. září se jim tak podařilo připravit Jednotné Rusko o zhruba desetinu křesel navzdory nebývale velkému tlaku a pochybným čachrům. Například museli jít povinně volit státní zaměstnanci a volby trvaly tři dny, aby se dal snáz kontroloval jejich výsledek.

Příběh úspěchu

Schopnost Kremlu manipulovat s volbami a udržet si moc závisí na nízké volební účasti. Redukuje se tím totiž počet lidí, které úřady potřebují mobilizovat, a falšování je pak podstatně snazší. V Novosibirsku, v němž žije 1,6 milionu obyvatel, se k volebním urnám dostavilo ani ne dvacet procent voličů. „Lidé nevěří, že by mohli cokoliv změnit, a proto se ani neobtěžují chodit k volbám,“ vysvětluje Sergej Bojko, šéf Navalného organizace v Novosibirsku, jemuž se podařilo sestavit koalici s opozičními kandidáty a sám byl zvolen do městské rady. 

Od chvíle, kde se Putin dostal před dvaceti lety k moci, pěstuje Kreml v ruském obyvatelstvu cynismus a pocit bezmoci. V roce 2006 zrušil na hlasovacích lístcích variantu zamítnutí všech kandidátů, a tím kompletně smazal možnost protestního hlasování. Nikoho nepřekvapí, že ti, kdo se stavějí proti Kremlu, k volbám prostě vůbec nechodí. „Lidé potřebují nějaký příběh úspěchu, aby uvěřili, že mohou něco změnit,“ říká novosibirský demokratický aktivista Alexej Mazur.

Herkulovský úkol

Leonid Volkov, šéf Navalného štábu, vysvětluje, že nízká volební účast je dvousečná zbraň. Na zvrácení výsledku tím pádem totiž stačí pár tisíc motivovaných voličů. V těchto volbách se nicméně ukázalo, že bez ohledu na to, jak nepopulární Jednotné Rusko je, zmobilizovat lidi, aby šli proti němu volit, je herkulovský úkol.

Proto se Navalnyj pokouší nasměrovat veškerou svou energii a charisma do posilování pocitu naděje – a je to také důvod, proč byl otráven. Jeho největším úspěchem je, že pokus o vraždu přežil. Minulé úterý, 15. září, zveřejnil první instagramový příspěvek po probuzení z kómatu. Na fotografii sedí v posteli a usmívá se obklopený šťastnou rodinou. „Ahoj, tady Navalnyj,“ píše se v příspěvku. „Chybíte mi... Včera jsem dokázal dýchat celý den sám bez pomoci... Dokonce jsem nepotřeboval ani trubičku v krku. Bylo to skvělé. Je to úžasný proces, který mnozí podceňují. Silně doporučuji,“ napsal a slíbil, že se vrátí do Ruska, jak jen to bude možné. Během několika hodin nasbíral jeho post víc než milion lajků. Teď už jen přijít na to, jak je proměnit ve volební hlasy.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • SuperMario vs. čistič z Hané
  • Kdy dohoří poslední uhlí
Objednat nyní