Virový útok na pražskou burzu

Investoři využili pádu cen akcií a začali nakupovat. Někdo za pár tisíc, jiný – jako třeba Pavel Tykač – za stovky milionů.

Virový útok na pražskou burzu
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Jedním z vítězů koronavirové krize je akciový trh v Česku. Nevěřite? Dosud mdlé obchodování na pražské burze s nástupem nákazy čínské chřipky výrazně ožilo. Objem uzavřených obchodů v březnu narostl na skoro trojnásobek hodnoty z ledna. Jarní výprodej srazil ceny akcií ČEZ, velkých bank i dalších firem na atraktivnější hodnoty, jež zlákaly řadu Čechů k zadání nákupních pokynů.

Skokový nárůst zájmu o akcie hlásí i oslovené investiční společnosti.

„Obchodní aktivita našich klientů se v březnu a dubnu pohybovala na řádově pětinásobku průměru loňského roku. Fakt, že klienti využívají poklesu trhů, dokládá například převaha nákupů akcií a burzovně obchodovaných fondů nad jejich prodeji o 30 a více procent,“ říká obchodní ředitel Patria Finance Jan Kovalovský. Podobnou zkušenost má třeba také finanční skupina Fio.

Pokrok ve finanční gramotnosti

Mnohé nasvědčuje tomu, že my Češi jsme jako investoři za posledních dvanáct let dospěli. Zatímco před krizí v roce 2008 se mnozí nechali nalákat k nákupům akcií za přemrštěné ceny a pak v panice se ztrátou prodávali, letos už byl přístup vyzrálejší. Lidé si počkali na pokles a místo panických výprodejů začali nakupovat další akcie. „Ukázalo se, že existuje řada investorů, která na podobný pokles čekala. Na trh se tak opět dostaly nové peníze,“ upozorňuje manažer Conseq Investment Management Tomáš Kálal.

Podle jeho vyjádření stáli za pádem pražské burzy na konci února a v březnu letošního roku hlavně zahraniční investoři, kteří prodávali české akcie až bezhlavě. Domácí investoři naopak stáli na straně kupujících. Klienti Consequ měli největší zájem o akcie Avastu, CME a ČEZ, ti odvážnější a zkušenější se zaměřili třeba na zahraniční technologické a farmaceutické společnosti.

Nepřímým důkazem o rostoucím zájmu Čechů o akcie může být i zmínka v nedávno zveřejněných výsledcích Komerční banky za první kvartál. Počet akcionářů této banky za poslední rok narostl o 6225 na celkových 54 tisíc, přičemž téměř celý přírůstek tvoři české fyzické osoby.

 

K nákupu akcií se nechali zlákat i miliardáři. Tak třeba Pavel Tykač nakoupil v první půlce března prostřednictvím své kyperské schránky Belviport Trading téměř 5,5 milionu akcií Moneta Money Bank za zhruba 400 milionů korun. To je tak trochu návrat na místo činu, protože Moneta je dědicem Agrobanky, která Tykačovi pod rukama zkrachovala v devadesátých letech. Další nakupují spíš v zahraničí, jako třeba nerozlučná dvojice Daniel Křetínský a Patrik Tkáč nebo také Dalibor Dědek se svým investičním fondem Alethes.

Ani podílové fondy nezaznamenaly masivní odliv peněz v době, kdy trh padal. „Ke zvýšeným odkupům podílových listů fondy došlo jen v průběhu několika málo dnů v březnu. I proto výše čistých odkupů dosahuje jen osmi miliard korun, což představuje pouze 1,5 procenta majetku v podílových fondech,“ říká Jana Brodaniová, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR. 

Většina klientů posílá do podílových fondů pravidelnou měsíční částku; platí to zejména pro drobné investory. Naopak ti velcí dávají pokyny k nákupu či prodeji podílových listů podle aktuální situace na trzích. Právě oni stáli za silným přílivem nových peněz do akciových fondů, který investiční společnosti zaznamenaly během března a dubna. 

Nebývalý přírůstek na kontech

Zajímavý vhled do situace českých domácností nabízejí i statistiky bankovního sektoru, zpracované Českou národní bankou. Novější údaje chybějí, ale z dat za březen je zřejmé, že žádné masivní vybírání peněz z bankovních účtů – ať už za účelem nasyslení pod polštář nebo živelných nákupů potravin a dalších položek do zásoby – nenastalo. Opak je pravdou.

Češi jsou spořivý národ, každý měsíc přibývá na bankovních účtech domácností v celkovém součtu od deseti miliard do 25 miliard korun. Mezi výjimky patří březen, kdy ke konci měsíce součet zůstatků na bankovních kontech vylétl o více než 30 miliard.

Po zveřejnění dat za duben a květen budeme chytřejší, ale prozatím to vypadá, že peníze, které lidé ušetřili na cestování, v restauracích, zábavě a odívání, leží na bankovních účtech nebo jsou zainvestovány v akciích.

Týdeník hrot

  • Muzikanti na mizině
  • Dlouhé čekání na krátkou práci
Objednat nyní