Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Rumunsko podpořilo těžbu hořčíku společnosti Verde Magnesium, za kterou stojí americký kapitál. Klíčová surovina pro automobilový průmysl by se měla začít těžit v roce 2027.
Rumunsko podpořilo těžbu hořčíku společnosti Verde Magnesium, za kterou stojí americký kapitál. Klíčová surovina pro automobilový průmysl by se měla začít těžit v roce 2027.
Nový ministr školství rozvířil diskusi o roli a budoucnosti víceletých gymnázií. Ta dávají prostor vyniknout nadaným dětem, zároveň však prohlubují sociální nerovnosti.
Nejsem příznivcem víceletých gymnázií.“ Debata o smyslu a poslání víceletých gymnázií není vůbec nová, ale nový ministr školství Vladimír Balaš (STAN) nakráčel do tohoto minového pole opravdu směle. Děti, které na tato gymnázia nastoupí, podle něj do jisté míry ztrácejí sociální dovednosti. A žáci, kteří pokračují na „normální“ základní škole, zase ztrácejí motivaci se zlepšovat. Ve výsledku tedy gymnázia neprospívají takřka nikomu. „Myslím, že by bylo dobré na to téma udělat průzkum. Cílem by bylo zjistit, zda má smysl víceletá gymnázia držet,“ vyhlásil směle politik.
A okamžitě se začaly dít věci. Těch pár vět stačilo, aby si nový ministr školství Vladimír Balaš udělal zejména na sociálních sítích spoustu nových „přátel“. Redakcí Hrotu oslovení odborníci přitom tvrdí, že to Balaš „slízl“ celkem neoprávněně. Dosavadní praxe prý ukazuje, že víceletá gymnázia přinášejí víc škody než užitku. A převládajícím světovým trendem je podporovat společné vzdělávání – lhostejno zda ve školách veřejných, církevních či soukromých.
České děti dnes na střední školy nastupují zpravidla po absolvování devíti let základní školy. Už po pátém ročníku, tedy v jedenácti letech, ale mohou přestoupit na osmileté gymnázium, ve třinácti letech po 7. třídě základní školy pak na šestileté gymnázium. Stává se tedy, že ty nejnadanější děti (respektive ty s dostatečně angažovanými a cílevědomými rodiči) obyčejnou základní školu opustí. Ve třídách na druhém stupni pak zbudou většinou jen děti, které se na gymnázia nedostaly, neměly o to zájem nebo se nepovažovaly za špičku.
Původně mělo na víceletá gymnázia nastupovat maximálně pět procent nejlepších žáků. Podle dat zřizovatelů však dnes toto číslo činí 12 až 16 procent, v Praze dokonce přes 20 procent. „Tím se úplně změnila jejich role. Gymnázia dnes už nejsou postavená na tom, že jde o školy s výraznou přidanou pedagogickou hodnotou. Vyselektují se děti ambiciózních rodičů, které mají lepší předpoklady a nikdo je tam nebrzdí. Přispívá to k sociálním nerovnostem,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
