Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.
Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.
Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.
Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.
V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.
V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.
Vysoké náklady a malý obrat. To jsou hlavní důvody, proč dánská firma Vestas zavírá výrobu větrných turbín v Braniborsku. Další dvě továrny uzavře i v Dánsku a ve Španělsku. Je to špatná zpráva pro zastánce obnovitelných energií, kteří tvrdí, že sektor dá práci v rámci zemí EU.
Pro německou zemi Braniborsko, která leží okolo hlavního města Berlín, to je velmi nepříjemná zpráva. Dánský výrobce větrných turbín, jeden z největších na světě, uzavírá svou továrnu ve městě Lauchhammer. O práci přijde 460 zaměstnanců.
Paradoxní na tom je, že právě Německo vsadilo v energetické politice již před lety na obnovitelné zdroje, naopak na konci příštího roku uzavře své poslední jaderné bloky. Jedním z argumentů bylo i to, že sektor obnovitelných zdrojů přinese ekonomice dostatek pracovních míst. Fabrika, v níž se vyráběly lopatky turbín, leží v regionu, kde se těžilo hnědé uhlí, které má rovněž nejpozději v roce 2038 v nejsilnější ekonomice Evropy skončit.
Výroba větrných turbín byla symbolem přechodu ekonomiky od fosilních zdrojů k zeleným variantám. Dánská společnost tu vyráběla komponenty pro turbíny devatenáct let. Zástupce starosty Lauchhammeru Jörg Rother dokonce hovoří o katastrofě pro město, ve kterém žije sedmnáct tisíc obyvatel. Firma to interně odůvodnila příliš vysokými náklady v Německu a také malými tržbami. Továrna má skončit s produkcí do konce roku.
Problém je v tom, že poptávka po turbínách, které se v Braniborsku vyráběly, je v Evropě nízká a dánský větrný obr, který do roku 2019 vyrobil a instaloval větrné turbíny o celkovém výkonu sto gigawattů v osmi desítkách zemí po celém světě, výrobu přesouvá mimo Evropu.
Škrty se netýkají jen Německa, do půlky roku 2022 zavře továrny i ve španělském Viveiru a dánském Esbjergu. Do budoucna se hodlá Vestas zaměřit na výrobu turbín pro offshore parky, po kterých je větší poptávka.
Provozní ředitel dánské firmy Tommy Rahbek Nielsen zdůraznil, že se jednalo o těžké rozhodnutí vedení společnosti, protože se musí zbavit pracovitých kolegů. Argumentoval tím, že globálně dochází k rychlé energetické transformaci a zavádění nových produktů. Hlavním důvodem má být integrace onshore a offshore podnikání. Jinými slovy, poptávka po turbínách roste v segmentu na mořích.
S tím souvisí i to, že společnost Vestas loni ovládla společnou firmu s Mitsubishi Heavy Industries (MHI) – MHI Vestas Offshore Wind, jež se zaměřovala právě na segment offshore turbín. V srpnu dánská firma také snížila svůj ekonomický výhled pro rok 2021. Problémy souvisí i s přerušenými dodavatelskými řetězci a vyššími náklady.
V Lauchhammeru se vyráběly lopatky pro onshore turbíny V117 a V136, o které je stále menší zájem. Poptávku zákazníků po těchto turbínách mají uspokojit továrny z dalších lokalit, zejména z Asie.
Uzavření továrny v bývalém hnědouhelném srdci východního Německa kritizoval i braniborský ministr hospodářství Jörg Steinbach. Nelíbí se mu, že dánské vedení firmy o rozhodnutí neinformovalo v dostatečném předstihu. Ministr tvrdí, že se poptávka po turbínách v Německu opět zvýší.
Pravda ale je, že se od roku 2017 počet instalovaných turbín na německém území výrazně snížil. To kritizuje i šéf místních poslanců za Levici Sebastian Walter. Vinu dává i braniborské vládě, která stavbu dalších onshore parků málo podporuje.
