Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Pomůže Venezuela Západu odříznout se od ruské ropy?

Zákaz dovozu ruské ropy do Spojených států vstoupil v platnost. Jednou ze zemí, které na tom vydělají, je Venezuela.

Pomůže Venezuela Západu odříznout se od ruské ropy?
Pracovníci venezuelské státní ropné společnosti PDVSA v průvodu na Paseo de los Próceres v roce 2017 | foto Shutterstock.com

Podle banky Credit Suisse poroste také venezuelská ekonomika reálně o dvacet procent, byť samozřejmě z velmi nízkého základu. To vše čistě díky tamnímu ropnému průmyslu. Banka očekává navýšení těžby ve Venezuele o více než pětinu. 

Venezuela těžila víc ropy už před ruskou válkou na Ukrajině. Loni se jí podařilo zdvojnásobit produkci zhruba na 800 tisíc barelů denně. Je to sice stále jen zlomek oproti třem milionům z devadesátých let, ale stále to bohatě vynahradí výpadek 199 tisíc barelů ropy denně, které USA dovážely z Ruska v roce 2021. Několik amerických rafinerií bylo původně postaveno speciálně na zpracování husté venezuelské ropy. S řidší saúdskoarabskou a s domácí břidličnou ropou mají potíže.

Maduro by se teď hodil

Prozatím však stále platí americký zákaz dovozu venezuelské ropy, který je součástí série sankcí, jež mají ztížit život režimu diktátora Nicoláse Madura. Spojené státy obvinily Madura z „narkoterorismu“ a nabízejí patnáct milionů dolarů komukoli, kdo jej pomůže pohnat ke spravedlnosti. Za legitimního prezidenta označily USA opozičního politika Juana Guaidóa.

Přesto se 5. března ve venezuelském hlavním městě Caracasu sešla trojice vysoce postavených amerických představitelů s Madurem a podle jeho slov to byla „zdvořilá“ schůzka. Tři dny po příjezdu delegace do Caracasu uvalil prezident Joe Biden embargo na dovoz ruské ropy, které vstoupilo v platnost 22. dubna. „Načasování (schůzky) naznačuje, že se administrativa skutečně snaží sehnat víc ropy,“ říká Elliott Abrams, jenž býval za vlády Bidenova předchůdce Donalda Trumpa zvláštním zmocněncem pro Venezuelu.

Pokud však Biden uvažuje o détente s Venezuelou, nevedou ho k tomu jen ekonomické důvody. Možná chce využít války na Ukrajině k tomu, aby vrazil klín mezi Venezuelu a Rusko, jež je momentálně jedním z Madurových nejbližších spojenců. Ruský prezident Vladimir Putin se začal o jihoamerickou zemi zajímat poté, co Spojené státy v roce 2008 přišly s tím, že by se Ukrajina a Gruzie mohly časem stát členy NATO. Na oplátku se tedy Putin začal angažovat v americkém rajonu – a našel ochotného partnera v Madurově předchůdci Hugu Chávezovi.

Mezi lety 2009 a 2019 prodalo Rusko Venezuele zbraně téměř za devět miliard dolarů. Když si v roce 2017 prezident Trump pohrával s myšlenkou invaze do Venezuely, vyslala ruská vláda do Caracasu bombardéry s dlouhým doletem, které jsou schopné nést jaderné bomby. V roce 2019, když Spojené státy a další země světa uznaly prezidentem Guaidóa, vyslal Putin Madurovi na pomoc vojáky a žoldáky.

Od roku 2019 pomáhala ruská vláda Venezuele také s obcházením embarga, když Caracasu zprostředkovávala prodej zlata a ropy, byť s velkou slevou. V tom roce také státní ropná společnost Petróleos de Venezuela přestěhovala své evropské kanceláře z Lisabonu do Moskvy. Z Moskvy přilétala do Caracasu letadla plná valut, které pomohly Madurovu režimu odvrátit kolaps. Spekuluje se také o tom, že si špičky venezuelského režimu ulívají peníze do ruských bank.

Kreml tvrdí, že Maduro při telefonátu s Putinem podpořil ruskou invazi na Ukrajinu. Konflikt však vztahy obou režimů poškozuje. Mimo jiné proto, že kvůli západním sankcím uvaleným na ruské banky teď bude Maduro i jeho nejbližší jen těžko dobývat z Ruska „své“ peníze, říká Francisco Monaldi z texaské Riceovy univerzity v Houstonu. Na březnové schůzce údajně Maduro požádal Američany, aby krátkodobě pozastavili embargo na ruské banky, což by jeho režimu umožnilo převést peníze jinam. Odmítli. 

Madura může také znepokojovat, že jelikož se z Ruska nyní stal mezinárodní vyvrhel, mohlo by mu začít konkurovat prodáváním zlevněné ropy. Od roku 2020 je hlavním odběratelem venezuelské ropy Čína. Dovážení ropy přes půl světa by však přestalo dávat smysl, pokud by teď za Číňany přišli s prosíkem (a ropou) Rusové.

Chevron se třese

Chevron, poslední americká ropná společnost, která stále ještě působí ve Venezuele, je připraven využít jakékoli změny v sankčním režimu. Americké úřady mu zatím umožňovaly udržovat infrastrukturu, ale ropu těžit nesmí. A i toto povolení má v červnu vypršet. Chevron masivně lobbuje za rozšíření licence, aby směl s venezuelskou ropou obchodovat. Podle agentury Reuters už sestavil obchodní tým, který má venezuelskou ropu nabízet. Společnost už prý také zahájila přípravy na to, aby její zaměstnanci dostali na Arubě venezuelská víza. Pro všechny případy.

Bidenova administrativa tvrdí, že se nechystá Madurovu vládu uznat a že ji stále znepokojuje stav lidských práv a demokracie v zemi. Po březnové schůzce nechal Maduro propustit dva americké vězně, kteří byli drženi jako rukojmí v Caracasu. Slíbil také, že obnoví jednání s venezuelskou opozicí v Mexiku, která loni opustil. Podle blogu Caracas Chronicles by se viceprezidentka Delcy Rodríguezová a ministr zahraničí Félix Plasencia měli brzy setkat s americkou delegací na Trinidadu a Tobagu.

V polovině měsíce, konkrétně 14. dubna, poslala skupina 25 venezuelských ekonomů, občanských aktivistů a akademiků, kteří vesměs vystupují proti Madurovu režimu, dopis Bidenovi a dalším americkým představitelům, v němž je vyzývají, aby zmírnili sankce a umožnili západním ropným společnostem znovu operovat v zemi.

Jako Obama na Kubě

Mnozí pozorovatelé jsou však skeptičtí, že by Spojené státy mohly nakupovat ropu a zároveň přimět Madura k ústupu od diktátorských praktik. „Když si půjdete pro ropu a pokusíte se vypáčit Madura z náručí Ruska, rozhodli jste se brát jeho režim takový, jaký je,“ říká Brian Winter z organizace Americas Society. Někteří analytici navíc pochybují o tom, že by Venezuela po letech mizerného hospodaření a korupce dokázala prudce zvýšit produkci ropy, i kdyby USA s okamžitou platností zrušily veškeré sankce. „Mně to spíš připomíná Obamovu politiku vůči Kubě,“ říká Abrams. „Jinými slovy, dáváte a dáváte a na oplátku nic nedostanete.“

Maduro si očividně v posledních letech upevnil postavení. V průzkumech ho podporuje devatenáct procent dotázaných, což je víc než Guaidóových dvanáct procent. Od roku 2019 Maduro v tichosti provedl řadu ekonomických reforem, od zrušení stropů na ceny pohonných hmot a odstranění některých omezení na devizové operace přes snížení dotací na benzin po snahu přilákat soukromé investory.

Díky tomu srazil inflaci z téměř tří tisíc procent v roce 2020 na 686 procent v roce 2021. „Maduro nikdy neměl tak silnou pozici,“ říká Temir Porras, bývalý šéf jeho kanceláře. „Teď je z něj šéf.“ Pokud tedy dojde na nějakou dohodu, nebude si Biden moct diktovat její podmínky.

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.