Venezuela Husáková

Bydlení jako za Husáka? Vypadá to, jako by Maláčovou dějepis na základce učila soudružka učitelka Semelová.

Skutečnost, že praktické znalosti ekonomie Jany Venezuely Maláčové jsou nepřímo úměrné prestiži londýnské LSE, kterou prý absolvovala, je notoricky známá. Nyní k tomu přibyly mezery ve znalostech nedávné historie. Trochu to vypadá, jako by ji dějepis na základce učila soudružka učitelka Semelová. Její nápad, že současné potíže mladých s bydlením vyřeší stát tím, že to vezme pevně do ruky jako za Husáka, způsobuje u pamětníků výbuchy smíchu.

Na rozdíl od Maláčové totiž vědí, že na sídlištích sice vznikaly mraky panelových bytů, nicméně průměrná čekací doba na nájem státního bytu v Praze činila nějakých patnáct let. Samozřejmě s patřičnou tlačenkou či tlustou obálkou se to dalo zkrátit.

O něco lepší to bylo s družstevním bydlením, kde se k bytu dalo dostat do pěti šesti let, pokud jste chodil na brigády kátrovat písek, míchat beton a jezdit s kolečkem. Lhostejno, zda jste byl prodavačka v samoobsluze, nebo akademik. Brigádní hodiny bylo třeba odpracovat. Samozřejmě zadarmo. Bez levné pracovní síly to, Janičko, fakt nešlo, jako to nejde dnes.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit