Velká rána na poslední chvíli

Sazby ČNB samozřejmě neovlivní dolarovou cenu hořčíku, zemního plynu nebo cementu. Nicméně povedou k pevnější koruně, a tudíž alespoň o kousek srazí jejich cenu korunovou

Tak razantní zásah v měnové politice jsme nezažili osm let. Bylo to 7. listopadu 2013, kdy padlo rozhodnutí bankovní rady ČNB srazit kurz koruny pod 27 korun za euro a udržovat ho tam tak dlouho, dokud nepomine hrozba deflace a motor zamrzlé ekonomiky nenaskočí.

Dodnes je to předmětem kritiky četných politiků, ale je celkem nesporné, že to zafungovalo. Stejně zafunguje razantní zvýšení základní úrokové sazby o jeden a čtvrt procentního bodu a stejně tak to bude předmětem vzrušených diskusí, přestože přišlo opět na poslední chvíli nebo možná i o trochu později.

Kde začít s řešením

Nepřekvapivě a opakovaně se vůči ČNB vymezil premiér Babiš, podle něhož centrální banka šlape ekonomice na krk, dusí podnikatele a zdražuje lidem hypotéky. A přitom prý inflace je dovezená ze světa a ČNB s ní nic nenadělá. Opět dokazuje, že makroekonomie není zrovna jeho silnou stránkou. Ano, vyšší úroky ČNB zdraží úvěry podnikům i hypotéky na drahé byty. Ale ty byty jsou tak drahé, protože jsou hypotéky levné. Mantra o nedostatečné výstavbě má sice v případě Česka reálný základ, spočívá ale i v neschopnosti státní administrativy, za niž je premiér odpovědný. Ale to, že masivně podražují nemovitosti i v zemích, kde tento problém neexistuje a velká část růstu cen jde na vrub nikoli bytové potřebě, ale spekulativním investicím, jejichž cílem je ochránit hodnotu úspor ohrožovaných inflací, jasně dokazuje, kde musí začít řešení problému.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit