Velká malá domů

Dotační miliardy na zlepšení potravinové soběstačnosti směřují hlavně k velkým firmám. Více českého jídla však díky tomu na trhu není

Velká malá domů
Momentálně není Česko soběstačné téměř v ničem. Zavedení kvót situaci ovšem nezachrání. A dotace, které mají soběstačnost podpořit, často tečou úplně jinam, než by měly. | Tomáš Novák týdeník HROT

Zadání znělo jasně: „Operace je zaměřena na zvýšení efektivity výroby a celkové konkurenceschopnosti malých a středních podniků v oblasti zpracování zemědělských produktů.“ Zdálo by se, že ani v typologii žadatelů nemůže nastat problém. „Zemědělský podnikatel, výrobce potravin nebo výrobce krmiv, který splňuje definici mikro, malého nebo středního podniku.“ A kdo že dotace na zlepšení potravinové soběstačnosti dostal? Žádosti schválené: MADETA a.s., RABBIT Trhový Štěpánov a.s., Hamé s.r.o., Bidfood Kralupy s.r.o., POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s.… Lépe by český záchvat gastronacionalismu nevystihl snad ani Viktor Černomyrdin.

Hledání českých rajčat

Poslancům SPD a ANO s krytím KSČM, části ČSSD a Václava Klause mladšího se podařilo protlačit kontroverzní přílepek k zákonu o potravinách, který nastavuje kvóty na povinné nákupy českých potravin. Podle zastánců má opatření pomoci tuzemským zemědělcům s odbytem a státu vylepšit potravinovou soběstačnost. Podle kritiků jde jen o malou domů velkým potravinářským podnikům a agrárníkům.

Není totiž vůbec zřejmé, kde by průměrný český spotřebitel měl každoročně sehnat například více než čtyři kila českých rajčat, aby splnil novou normu. Právě takový je totiž rozdíl mezi „nacionalistickou“ kvótou, průměrnou spotřebou a tím, kolik rajčat jsou čeští zemědělci schopni vypěstovat. To není nová věc a stát si je toho vědom. Proto ministerstvo zemědělství podle mluvčího Vojtěcha Bílého aktuálně jedná o investiční podpoře některých klíčových komodit v letošním roce. „Mimo jiné by se příští kolo Programu rozvoje venkova (PRV) mohlo zaměřit také na soběstačnost, tedy sektory prasat, drůbeže, ovoce a zeleniny,“ uvedl Bílý.

Potravinovou soběstačnost skrze miliardové dotační programy se však stát pokoušel vylepšit už mnohokrát a dopadlo to, mírně řečeno, rozpačitě. Poslední takový pokus odstartoval v polovině minulého roku jen měsíc poté, co se ve sněmovně objevila první verze zmíněného pozměňováku z pera poslanců Zdeňka Podala (SPD) a Margity Balaštíkové (ANO). Týdeník Hrot nyní zmapoval, kam 3,4 miliardy korun na podporu potravinové soběstačnosti poputují. K rodinným farmičkám spíše ne. Známé firmy

Ministerstvo zemědělství tehdy vypsalo mimořádné desáté kolo Programu rozvoje venkova v reakci na pandemii čínské chřipky, která částečně uzavřela hranice a zkomplikovala zásobování. Peníze, jež z velké části pocházejí z české státní kasy, a nikoli z evropských fondů, budou průběžně rozděleny v rámci dvou operací. Zhruba 1,8 miliardy má jít na investice do zemědělských podniků, dalších 1,6 miliardy na uvádění zemědělských produktů na trh. Pro zjednodušení lze mluvit o „zemědělské“ a „potravinářské“ části.

Z žádostí, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) stihl schválit do letošního 18. ledna, vyplývá, že velká většina potravinářského balíku připadne velkým hráčům. Sedmadvacet velkých potravinářských firem se podělí celkem o 680 milionů korun. Dalších 603 milionů má připadnout 137 malým a středním výrobcům potravin a velkým zemědělcům. Pouze 172 milionů dostanou malí a střední zemědělci. Zhruba o sto milionech zatím není definitivně rozhodnuto.

Kdo očekává, že mezi žadateli byl Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše, bude zklamán. Jinak si však stihly zažádat všechny známé firmy. Mimořádně se dařilo třeba mlékárnám. Fond přiklepl 37,5 milionu korun na modernizaci odkapních drah jihočeské mlékárně Madeta Milana Teplého. Stejnou částku mají dostat i Polabské mlékárny, stejně jako Lacrum Velké Meziříčí z impéria Agro Měřín zemědělského magnáta Gabriela Večeři. Bohušovická mlékárna dosáhla na necelých 22 milionů. Pro srovnání: rodinná biofarma U Sluníček z Heřmanova u Benešova nad Ploučnicí si vystačí s dotací na minimlékárnu ve výši 2,5 milionu. Firma Agro Eko Trend potřebuje na mlékárničku na zpracování kozího mléka dokonce jen 380 tisíc.

Uspěli však i zpracovatelé masa. Přes 37 milionů získá na modernizaci provozu druhý největší zpracovatel drůbeže v Česku, Drůbežářský závod Klatovy; 34,5 milionu zase dostal na modernizaci porážky drůbeže a dopravní prostředky Rabbit Trhový Štěpánov bývalého prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska. Úspěšné byly i společnosti napojené na podnikatele Bohuslava Kohouta a Miloše Kroce, kteří aktuálně kupují ztrátové chovy nosnic od Babišova Agrofertu. Téměř 15 milionů by měl získat masokombinát Maso Jičín, výrobce krmiv Tekro ještě o 3,5 milionu více.

Dvakrát po 37,5 milionu na modernizaci výroby a balení masa dostane společnost Maso uzeniny Písek, známá pod značkou MÚÚÚ, a její dceřiná firma Maso uzeniny Polička. V této souvislosti je dobré zmínit zjištění Státní veterinární správy, která předloni zachytila stovky tun polského drůbežího nakaženého salmonelou. Cílovou destinací závadného masa byla mimo jiné i zmiňovaná písecká firma. Tolik asi k podpoře české soběstačnosti. A pokud už jde o to, být „trochu nacionalisti“, jak prohlašoval ministr zemědělství Miroslav Toman při projednávání sporného návrhu ve sněmovně, je také otázkou, zda by peníze měly jít i firmám, které sice mají výrobu v Česku, jsou však součástí nadnárodních koncernů. Příkladem je výrobce balených potravin Hamé coby součást norské Orkly. Ten má totiž schválenou 37,5milionovou dotaci na modernizaci výrobních technologií a výrobních prostor.

Neznám nikoho, kdo uspěl

Ani rozdělení prostředků ze zemědělského balíku není rovnoměrné. Z přehledu je zřejmé, že většina peněz putuje k drůbežářským a prasečím velkochovům. Více než desetimilionovou dotaci z druhé operace má schválenou 33 podniků, 18 z nich se týká prasečích chovů a 15 drůbežáren. Vzhledem k výši investic lze předpokládat, že rozhodně nejde o malé firmy s malými plány.

Uspěly i skupiny, které zabodovaly už s žádostmi na potraviny. Třeba společnosti Proagro Nymburk přiklepl SZIF 32 milionů na modernizaci chovu prasat. Firmu ovládá již zmíněný Miloš Kroc. Dotaci 17,5 milionu korun na modernizaci získá zase podnik DZS Struhařov, který většinově vlastní Rabbit Trhový Štěpánov vlivného zemědělského podnikatele Zdeňka Jandejska. Mezi úspěšnými žadateli o 30,5 milionu je i DŽV Rychnov nad Kněžnou a o 2,5 milionu Pomona Těšetice. Obě firmy spadají do impéria Agro Měřín Gabriela Večeři. Z doposud schválených dotací za 1,6 miliardy korun půjde mikro, malým a středním firmám pouze 350 milionů korun, které si mezi sebe rozdělí 585 žadatelů. Zbytek jde na projekty, na něž bylo možné žádat až o 75 milionů korun. Schválenou podporu má zatím 231 firem.

Už loni v květnu se přitom ozvala Asociace soukromého zemědělství (ASZ) a další organizace sdružující menší farmáře s kritikou, že nastavená kritéria jsou ušitá především pro zavedené velkochovy a velké výrobce, a nikoli pro menší, lokální nebo třeba začínající hospodáře. „Neznám nikoho, kdy by si o to úspěšně zažádal. Většina peněz jde na velké podniky, na prasata a drůbež,“ shrnuje dnes předseda ASZ Jaroslav Šebek.

A to je zvláštní minimálně u menšího, potravinářského balíku. SZIF totiž na svých stránkách sám uvádí, že peníze jsou určeny pro mikro, malé nebo střední podniky. V rozporu s tímto konstatováním se však „potravinářská“ část peněz nakonec dělí na tři části: mezi malé a střední zemědělce, malé a střední zpracovatele a velké zemědělce a velké zpracovatele, přičemž poslední zmiňovaná skupina byla nakonec největší. Podle mluvčí Lenky Rezkové totiž fond u všech kol PRV konkrétní podmínky definuje až ve vydaných pravidlech.

Miliardy chce prověřit NKÚ

Česko nemá s dotovanou podporou potravinové soběstačnosti zrovna nejlepší zkušenosti. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se před pár lety zaměřil právě na to, zda zemědělské dotace přispívají k jejímu zvyšování, jak si stát stanovil. Úřad nakonec zjistil, že v kontrolovaném období mezi roky 2015 a 2017 se soběstačnost naopak snížila. Stavy dojnic i prasat navzdory 21 miliardám korun investovaným do živočišné výroby poklesly. Ukázalo se také, že třeba ziskové mlékárny používaly dotace na pokrytí běžných provozních nákladů.

Z dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem vyplývá, že ani v pozdějších letech se toho příliš nezměnilo. Soběstačnost dál padá v mouce, vepřovém a drůbežím mase, mléce, a dokonce i v hovězím mase. Poslední komodita je jednou z mála, ve kterých je Česko dlouhodobě přebytkové, byť už jen o necelých pět procent. V posledním sledovaném roce 2019 se bilance vylepšila pouze u sýrů a tvarohů. Otázka je, zda zvýšení o 2,6 procentního bodu za to stojí.

Problém přitom nebyl ani tak s penězi, které do zemědělství plynou ze společné evropské kasy, ale s národními dotacemi. To je případ i popisovaného dotačního kola, kde evropské zdroje pokrývají jen malou část celkového balíku. Podle mluvčího Vojtěcha Bílého se ministerstvo zemědělství z nálezu NKÚ poučilo, upravilo zásady pro poskytování dotací, vydalo manuály k programům a také proškolilo pracovníky, kteří dotační programy administrují. Jaký to bude mít dopad na praxi, se zjistí zhruba za rok a půl. NKÚ si totiž naplánoval další důkladné prověření programů na podporu zpracování zemědělských produktů. Hlavní kontrolor zřejmě stále cítí problém.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní