Dotační miliardy na zlepšení potravinové soběstačnosti směřují hlavně k velkým firmám. Více českého jídla však díky tomu na trhu není
Zadání znělo jasně: „Operace je zaměřena na zvýšení efektivity výroby a celkové konkurenceschopnosti malých a středních podniků v oblasti zpracování zemědělských produktů.“ Zdálo by se, že ani v typologii žadatelů nemůže nastat problém. „Zemědělský podnikatel, výrobce potravin nebo výrobce krmiv, který splňuje definici mikro, malého nebo středního podniku.“ A kdo že dotace na zlepšení potravinové soběstačnosti dostal? Žádosti schválené: MADETA a.s., RABBIT Trhový Štěpánov a.s., Hamé s.r.o., Bidfood Kralupy s.r.o., POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s.… Lépe by český záchvat gastronacionalismu nevystihl snad ani Viktor Černomyrdin.
Hledání českých rajčat
Poslancům SPD a ANO s krytím KSČM, části ČSSD a Václava Klause mladšího se podařilo protlačit kontroverzní přílepek k zákonu o potravinách, který nastavuje kvóty na povinné nákupy českých potravin. Podle zastánců má opatření pomoci tuzemským zemědělcům s odbytem a státu vylepšit potravinovou soběstačnost. Podle kritiků jde jen o malou domů velkým potravinářským podnikům a agrárníkům.
Není totiž vůbec zřejmé, kde by průměrný český spotřebitel měl každoročně sehnat například více než čtyři kila českých rajčat, aby splnil novou normu. Právě takový je totiž rozdíl mezi „nacionalistickou“ kvótou, průměrnou spotřebou a tím, kolik rajčat jsou čeští zemědělci schopni vypěstovat. To není nová věc a stát si je toho vědom. Proto ministerstvo zemědělství podle mluvčího Vojtěcha Bílého aktuálně jedná o investiční podpoře některých klíčových komodit v letošním roce. „Mimo jiné by se příští kolo Programu rozvoje venkova (PRV) mohlo zaměřit také na soběstačnost, tedy sektory prasat, drůbeže, ovoce a zeleniny,“ uvedl Bílý.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot