Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Spor s Ukrajinou o hloubku jednoho z ramen Dunaje může rozložit protiruskou jednotu Rumunska
Malý kanál v dunajské deltě je posledních několik týdnů dějištěm nepříjemného diplomatického střetu mezi Ukrajinou a Rumunskem. Protože obě země jsou spojenci ve válce proti Rusku, jejich rozmíška automaticky hraje Kremlu do karet. Může citelně oslabit podporu Kyjeva ze strany Rumunska, členské země Evropské unie i Severoatlantické aliance.
Spor vypukl v únoru. Z Kyjeva tehdy zaznělo na první pohled nevinné prohlášení, že Ukrajinci prohloubili kanál Bystre. Pokud jste to slovo nikdy neslyšeli, není divu; jde asi o desetikilometrovou ukrajinskou vodní cestu spojující Černé moře s Kilijským ramenem Dunaje, které tvoří přirozenou hranici mezi oběma zeměmi.
Prohloubení kanálu Bystre znamenalo nárůst jeho splavné hloubky z 3,9 na 6,5 metru. Byl to první takový úkon od získání nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991, uvedlo ukrajinské ministerstvo infrastruktury. „Pokračujeme v rozvoji dunajského přístavního komplexu,“ říká jeho prohlášení.
Kyjev to potřebuje jako sůl. Rozšíření splavných cest v deltě Dunaje je pro plány na rozvoj jeho exportních tras zásadní. Význam alternativních cest stoupl poté, co Rusové před rokem zablokovali ukrajinské černomořské přístavy. Loňská dohoda o vývozu obilí, jež za podpory OSN pomohla obnovit provoz ve třech ukrajinských přístavech, byla pro ukrajinskou válkou zmítanou ekonomiku záchranou (kromě toho, že umožnila obnovit globální dodávky potravin). Ukrajinci jsou proto odhodláni zajistit si exportní cesty, které lze před ruskou agresí lépe chránit.
Kyjev tvrdí, že prohloubení kanálu je součástí již dříve spuštěného programu Solidarity Lanes. Ten měl podporu Evropské unie; jeho účelem bylo usnadnit vzájemný obchod Ukrajiny a EU. Problém je v tom, že Rumunsko si myslí, že Bystre do řečeného programu nespadá.
Rumunské úřady na oznámení ukrajinského ministerstva reagovaly podrážděným tvrzením, že bagrování ohrožuje deltu Dunaje, světově chráněnou přírodní rezervaci známou svou biologickou rozmanitostí, především hojným vodním ptactvem.
Bukurešťské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance a požádalo jej, aby Ukrajina zastavila „veškeré bagrovací práce“, pokud jejich účel přesahuje pravidelnou údržbu vodní cesty. Ukrajinská ambasáda odsekla, že rumunské jednání hrozí poškozením bilaterálních vztahů, a vyzvala Rumuny, aby si „nehráli s ruskou propagandou“. Ta má za cíl podkopat podporu západních spojenců Kyjevu (v tomto smyslu je Západem i Rumunsko); válka se protahuje a dobrá vůle není bezedná, vědí v Kremlu dobře. Rumunsko od začátku války Ukrajinu proti ruské invazi podporuje, mimo jiné tím, že hostí tisíce ukrajinských uprchlíků.
Velvyslanectví v Bukurešti se zároveň snažilo objasnit, že práce na Bystrem byly „provozního charakteru“ a měly pouze odstranit bahno, které se na dně usadilo, takže kanál je mělčí, než by měl být. Rumuni poté vznesli požadavek, aby mohli provést vlastní měření jak Kilijského ramene Dunaje, tak sporného kanálu Bystre.
Mezitím – ať už v důsledku práce Putinovy propagandistické menšiny, nebo organicky – se tématu v Rumunsku dostalo značné politické pozornosti. Krajně pravicový zákonodárce George Simion například zveřejnil video pořízené z lodi plující po kanálu Bystre. Simion ve videu kritizoval politické oponenty za to, že se o dunajskou deltu nestarají.
Naopak rumunský prezident Klaus Iohannis vyjádřil politování nad „pobuřujícími projevy“ na obou stranách sporu a vyzval své krajany, aby nejprve nechali odborníky zjistit, „co se skutečně děje“. „Nemyslím si, že je vhodné útočit na Ukrajince na základě nejistých údajů,“ řekl Iohannis ještě v únoru na setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem a dalšími regionálními vůdci ve Varšavě. „Nepotřebují napomínat, potřebují podpořit.“
V první polovině března umírněné hlasy převládly. V Izmailu, ukrajinském přístavním městě na Dunaji asi šedesát kilometrů západně od kanálu Bystre, se pod záštitou Evropské komise sešli zástupci obou zemí. Ukrajinci schválili rumunskou žádost o vlastní hydrografická měření, aby bylo možno „smířit protichůdné informace“ o situaci, uvedlo rumunské ministerstvo dopravy. Začátek měření byl naplánován na minulou středu.
„Uděláme společná opatření, abychom vše objasnili, abychom se vyhnuli jakékoli politizaci,“ řekl po jednání Dmytro Barinov, zástupce šéfa ukrajinské správy námořních přístavů. Dodal, že k měření je třeba získat souhlas ukrajinského námořnictva, které bude dohlížet na bezpečnost. „Urychlíme proces co nejvíce,“ slíbil Barinov.
Geopolitický zorný úhel v napjaté válečné atmosféře částečně odsunul do pozadí ekologický aspekt věci. To mrzí Gabriela Pauna, prezidenta rumunské ekologické skupiny Agent Green, podle jehož názoru bylo dosud v debatě na téma kanálu Bystre slyšet „příliš mnoho politiky a příliš málo vědy“. „Vím, že Rumunsko a Ukrajina by měly dosáhnout konsenzu dříve, než kdekoli v dunajské deltě kdokoli začne s jakoukoli prací,“ řekl. „Konsenzus musí upřednostňovat ochranu ekosystémů před ekonomickými zisky,“ dodal, jako by události posledního roku neexistovaly.
Smůla pro Ukrajince spočívá v tom, že ani Evropská komise si nemyslí, že Kyjev jedná ve věci prohlubování kanálu správně. Eurokomisařka pro dopravu řekla v přímém rozporu s ukrajinským tvrzením, že kanál Bystre není součástí programu Solidarity Lanes. Ten zahrnuje několik dunajských přístavů v obou zemích, včetně největšího rumunského přístavu Constanța, ale o dunajské deltě neříká nic.
Shodou okolností je řečenou eurokomisařkou rumunská politička Adina Văleanová. Je si vědoma geopolitického rizika, jež spor o kanál představuje. V polovině března řekla, že v Rumunsku debatu na to téma „otrávily“ falešné zprávy, dost možná v důsledku činnosti třetích stran. Ač žádnou zemi nejmenovala, bylo zjevné, o kom mluví. Privilegium jít domů kanálem, i za nejlepších okolností nevalné, je jako válečná priorita ještě pochybnější.
