Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Když před 77 lety končila druhá světová válka, v československých jednotkách na Západě sloužila přibližně třetina mužů, kteří původně narukovali do německého wehrmachtu.
Josef Purman z Broumovska, které coby sudetské území připadlo po mnichovské dohodě nacistickému Německu, musel v únoru 1939 narukovat do wehrmachtu. Ale již v květnu dezertoval, překročil polskou hranici a přihlásil se do tehdy teprve vznikající československé vojenské skupiny v Krakově. Po porážce Polska putoval do Sovětského svazu, kde strávil dlouhé měsíce v internačním táboře. Až v květnu 1941 se dostal na Blízký východ, kde ho ovšem vzhledem k dřívější službě v německé armádě znovu čekal internační tábor – tentokrát britský. A až v červnu 1942 se mu podařilo nastoupit do československé armády na západní frontě.
Purman se stal prvním československým vojákem, který původně oblékl uniformu wehrmachtu. Nakonec jich byly tisíce. A většina z nich nepřeběhla frontu ke spojencům, ale coby němečtí vojáci padli do zajetí, kde si je vyhlídli verbíři rozšiřující se československé jednotky na Západě. Když před 77 lety, v květnu 1945, skončila válka, měl tento sbor zhruba deset tisíc příslušníků, přičemž více než tři tisíce původně narukovalo do wehrmachtu. Další stovky se objevily také v řadách Svobodovy armády v Sovětském svazu.
Československo v tomto ohledu nebylo výjimkou. Ve wehrmachtu sloužili rovněž muži z Francie, Polska, Lucemburska nebo Slovinska. Dlouhé roky se o této části historie nemluvilo, protože nezapadala do jednoznačného schématu hrdina versus nepřítel, případně kolaborant. Až teprve v posledních letech začali historikové z různých zemí zkoumat i tuto součást dějin.
„Pravidelným, ba dokonce charakteristickým jevem umělého přetváření kolektivní paměti do určitého obrazu-příběhu je vybírání a následné vyzdvihování vhodných historických událostí nebo jejich aspektů, zatímco jiné, které se do modelovaného ideologického obrazu nehodí, jsou naopak umenšovány, potlačovány, zcela pomíjeny, nebo dokonce popírány,“ uvádějí historikové Zdenko Maršálek a Jiří Neminář v knize Ve dvou uniformách, která se věnuje právě osudům československých vojáků původně sloužících ve wehrmachtu.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
