Varhan z IKEA. Přes den montuje nábytek a v noci skládá

Pokud vám zítra Varhan Orchestrovič Bauer přijde domů montovat nábytek, nebude to vtip. I umělci skládající hymny mají rodiny, které musejí živit.

Varhan z IKEA. Přes den montuje nábytek a v noci skládá
Pokud vám zítra Varhan Orchestrovič Bauer přijde domů montovat nábytek, nebude to vtip. I umělci skládající hymny mají rodiny, které musejí živit. | David Port

Varhan Orchestrovič Bauer je prostě pojem. Je podepsán pod hudbou k řadě filmů, znělek i reklam. Svou vlastní tvorbu často hraje i nahrává s orchestrem, který založil pod jménem Okamžitý filmový orchestr. Varhan umně mixuje nejrůznější hudební žánry a výsledek bývá často velmi originální, chytlavý a provokativní. Ostatně jako on sám. K dokonalosti dovedl oboje před dvanácti lety, když nově zkomponoval českou hymnu a pro tuto příležitost si nechal ušít speciální frak v barvách trikolory, který zkombinoval se zlatými kalhotami. 

Fraky a mušketýrské kabáty budou patrně součástí jeho image nebo možná i domácím oděvem. Novinářskou návštěvu přijímal v jednom takovém tmavomodrém poté, co vylezl z vany. Kdyby se vám zítra tento osobitý hudební skladatel a dirigent s vizáží bohéma objevil přede dveřmi s brašnou s nářadím a slovy „jdu vám smontovat ten nábytek z IKEA“ věřte, že nejde o žádný poťouchlý fórek. Úspěšný skladatel podepsaný třeba pod hudbou k Formanovu filmu Goyovy přízraky teď občas pracuje jako truhlář. I to je jedním z důsledků koronavirové krize. Umělci totiž také mají rodiny, které musejí živit. Po nocích ale skládá a připravuje další projekty – roztočené filmy, korunovační mši a symfonii Aqua et sanum. 

Beranidlem do kostela?

Už 28 let (s výjimkou roku 1995, kdy pobýval v USA) pořádá Varhan na Vánoce s Okamžitým filmovým orchestrem koncert, na kterém představuje svoje nová díla. Třeba filmovou muziku, když ji chce zahrát živě, a tu pak doprovodí i projekcí. V Okamžitém filmovém orchestru hrají někteří muzikanti už od svých 14 let a za tu dobu se vypracovali mezi ty nejobsazovanější, ať už ve sféře symfonické, bigbandové, nebo rockové.

Výsledkem je univerzální těleso, které může hrát jakýkoliv žánr, což je ten správný mix pro filmovou muziku. Tradičně je součástí vánočního koncertu program Hudba z bedny se skladbami, které se „proflákly“ díky televizi, ať už jde o znělky seriálů, večerníčků, titulní melodie Vinnetoua, Sandokana, Fantomase nebo třeba Popelku či Třicet případů majora Zemana. „Lidi je znají a milují je,“ vysvětluje Varhan, proč je to bomba.

Letos dlouho nevěřil, že se podaří koncert uskutečnit. Nakonec se ale zabejčil. „Ne, nenecháme se touhle vládou diletantů zabít,“ říká rozhodně. Koncert bude. „Koncert není volnočasová aktivita, ale tvrdá práce. Aby nám ji znemožnili, těžko budou vyrážet beranidlem dveře kostela,“ dodává bojovně. Pro diváky ale bude letos produkce pouze online. A program bude stát za to – vedle Varhanovy filmové muziky a symfonických koled zazpívá i Jirka Macháček z Mig 21, Matěj Ruppert, Erika Fečo, Michael Kocáb nebo Jitka Čvančarová s Modlitbou pro republiku. Na závěr zazní Varhanova pověstná česká hymna zaranžovaná tak, že je v ní obsažen Smetana, Dvořák, Janáček, Martinů, Suk nebo Mahler, který je podle Varhana českým skladatelem, protože se narodil v Kališti a v dětství nasákl moravskou lidovou písní. 

Datum koncertu 21. 12. je symbolické, protože ve stejný den v roce 1834 měla píseň Kde domov můj premiéru. Na tento den zároveň připadá kromě slunovratu konjunkce Jupitera a Saturnu – nejbližší postavení planet za 800 let. „Je to magické datum a bude to jedna z věcí, která pohne svět k lepšímu. Planety budou vidět pouhým okem a nastane něco, co přirovnávají k hvězdě betlémské,“ zasní se Varhan. 

Absurdní drama

Když ale vrátím skladatele do nemagické současnosti a k jeho nové profesi montéra nábytku, je dost nekompromisní. „Žádná pomoc k nám nedoputovala. Já teď chodím po bytech, rozbalím krabice a zbouchám to. Práce v umění se teď dá těžko plánovat a zasmluvňovat, když nevíte, komu kdy zase rupne v hlavě a vyrobí nového psa, kočkopsa nebo veverku. Podle zákona teď můžete mít u sebe gram drogy, ale nesmíte pít na ulici čaj. To je trestné. Ta absurdita překonala desetkrát to, čemu se vysmíval Havel, jehož poezii Antikódy jsem zhudebnil,“ odvětí Varhan.

K truhlaření se dostal, když pro manželku vyrobil vestavěnou skříň a kamarád jeho výkon ocenil slovy: Člověče, ty by ses s tím mohl živit. Stalo se. Občas si ale Varhan při tom pořeže prsty, protože kartony jsou ostré jako břitva. A pak se mu špatně hraje. Zároveň už mu nezbývá na cvičení tolik energie. Občas dojde i na komickou situaci – to, když ho zákazník pozná a chce se s ním vyfotit...

Varhan letí do Ameriky

Snad bude tato covidová epizoda brzy pouze jednou z bizarních podivností, které se Varhanovi v životě občas dějí. Tu o tom, jak se dostal ke skládání hudby pro Formanův film Goyovy přízraky, ale netrumfne. Na začátku stál trabant, kterým jezdil Varhan 20 let. Jednou se zase rozbil, a to zrovna, když vezl z vinárny kamaráda Libora Peška. Ten mu druhý den zavolal s tím, že už ví, jak mu pomůže: „Varhane, jedu za Formanem. On teď točí nějaký film o Goyovi. Nemáš nějakou muziku, která by se mu tam hodila?“ „Nemám, ale vyrobím. Kdy letíš?“ pohotově naskočil Varhan. Libor letěl za tři dny. 

Varhan běžel do knihovny, našel si Goyův životopis a podtrhal si to, co ho zaujalo. Pak si šel půjčit peníze. Na to ukecal přátele z orchestru, aby to pro něj udělali za málo, že je to jen takový demáč. Skladbu natočil v kostele U Salvátora, ségra mu ji nazpívala. CD dal Liborovi, ten jel rovnou na letiště. Formanovi se tak líbila, že ji rovnou vrazil do filmu. Do Ameriky pak Varhan letěl první třídou několikrát. „Seděl jsem s Milošem ve střižně a pozoroval ho, jak stříhá, jak pracuje. Byla to velká lekce z filmařiny. Miloš mi dal nakonec krásný dárek tím, že mě napsal do titulků. To mi hodně pomohlo v další práci,“ vzpomíná Varhan na časy, kdy bylo líp.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Zelený kazatel
  • Jak zasypat mzdovou propast
Objednat nyní