Embargo na ruskou ropu se snaží administrativa Joea Bidena kompenzovat sblížením s dosud zapovězeným venezuelským režimem Nicoláse Madura, země s největšími zásobami ropy na světě. USA si od toho slibují kompenzaci ruského výpadku dodávek této suroviny. To by mohlo také přinést uklidnění trhu s ropou a dalšími energetickými komoditami, jejichž ceny v souvislosti s ruskou invazí skokově narostly.
Historicky byly USA největším odběratelem venezuelské ropy, v roce 2019 ale na Venezuelu uvalily sankce, aby Madura donutily k rezignaci po zfalšovaných volbách. To se ale nepovedlo a kvůli válce na Ukrajině nyní Amerika provádí dokonalý diplomatický obrat.
Venezuela přitom dosud platila za klíčového spojence Ruska v Jižní Americe. Zdá se ale, že mezi Caracasem a Washingtonem skutečně dochází k obnovení vztahů, když Venezuela propustila dva uvězněné americké občany, Gustava Cárdenase a Josého Alberta Fernándeze, kteří byli obviněni z korupce a špionáže. Je to výsledek víkendové návštěvy vysokých představitelů Bílého domu v zemi. Sám Maduro jednání s americkými diplomaty ohodnotil jako srdečné a uctivé.
Biden je připraven zrušit sankce na venezuelský ropný sektor, který uvalil předchůdce v Bílém domě Donald Trump s tím, že tak Madurův režim „vyhladoví“. Chce ale příslib, že se Maduro bude distancovat od Kremlu. I když má tato politika hlavně mezi republikány řadu kritiků, samotné informace o jednáních vedou k uklidnění finančních trhů, míní analytik IG France Alexandre Baradez.
Cena ropy Brent se po prvotním šoku z možných sankcí na ruskou ropu a plyn ze 140 dolarů propadla na 110 dolarů za barel. Trhy s energetickými komoditami tak nyní ovlivňují především psychologické faktory. Pokud investoři vidí, že Spojené státy hledají alternativu k ruské ropě, bude méně pravděpodobné, že přistoupí na nejčernější scénář. Rusko už varovalo, že sankce způsobí cenu ropy přesahující 300 dolarů za barel.
Kdo to zaplatí?
Odborník na venezuelský energetický sektor Igor Hernández z Riceovy univerzity v Houstonu uvedl, že loni dovážely Spojené státy 650 tisíc barelů ruské ropy denně, což je stejné množství, jaké nakupovaly od Venezuely před rokem 2019. Ruská ropa tvořila na importu osm procent, většina dovozu pochází z Kanady.
Teoreticky se tak může vyměnit ruská ropa za venezuelskou, v praxi ale nebude možné vývoz zvýšit okamžitě, a to kvůli dopadům amerických sankcí na energetickou infrastrukturu v jihoamerické zemi. Venezuela nicméně disponuje velkým potenciálem pro zvyšování produkce ropy. Před sankcemi těžila přes milion barelů ropy denně. V současnosti je komplikací nedostatek financí, protože státní ropná firma PDVSA (Petróleos de Venezuela) je závislá na ruských bankách, které jsou nyní terčem právě amerických sankcí. Fakticky by musel americký soukromý kapitál vstoupit do venezuelského ropného průmyslu, aby se podařilo export ropy obnovit.
Takový krok zatím vyvolává odpor. „Bílý dům hodlá opustit ty, kteří hledají svobodu, výměnou za zanedbatelné množství ropy,“ uvedl senátor z Floridy Marco Rubio. Diplomatickou otočku Bidena kritizoval i demokratický šéf senátního zahraničního výboru Robert Menendez. Maduro podel něj stále představuje „rakovinu západní polokoule“ a dohoda s ním by znamenala, že Američané podpoří režim, který vraždí a mučí oponenty, vzkázal prezidentovi. Venezuelský diktátor dosud platil za věrného spojence Putina, jako jeden z mála uznal nezávislost obou separatistických republik v Donbasu.
Americké „líbánky“ s Venezuelou probíhají v době, kdy se Washington snaží domluvit s Íránem na jaderné dohodě společně s Velkou Británii, Francií, Německem, Ruskem a Čínou. To by rovněž znamenalo, že se uvolní íránská ropa na světový trh. Tuto dohodu na poslední chvíli blokuje Rusko. Ministr zahraničí Sergej Lavrov argumentuje tím, že se musí zohlednit vývoj na Ukrajině a ruská bezpečnost. Chce záruky od Spojených států, že protiruské sankce Západu neohrozí ekonomickou a vojenskou spolupráci s Teheránem. Pokud by se americké diplomacii podařilo sblížení s Venezuelou i Íránem, znamenalo by to pro Kreml obrovský diplomatický debakl.
