Vybrané články
z týdeníku The Economist

Válka na Ukrajině bude dlouhá, Západ se na to musí připravit

Ukrajinští spojenci se mohou modlit za rychlé vítězství, měli by však spíš počítat s vleklým konfliktem

ilustrační foto | Profimedia.cz

Válka na Ukrajině se opakovaně vzepřela očekáváním. A teď se to děje znovu. Protiofenziva, která začala v červnu, stavěla na naději, že se ukrajinským vojákům, vybaveným moderními západními zbraněmi a vycvičeným na Západě, podaří dobýt tak velký kus území, že budou mít jejich vůdcové silnou pozici při následných jednáních.

Ten plán nefunguje. Přes hrdinské nasazení a průlomy ruských obranných pozic u Robotyne dokázala Ukrajina od června osvobodit ani ne čtvrt procenta okupovaného území. Tisíc kilometrů dlouhá fronta se prakticky nepohnula z místa. Ukrajinská armáda samozřejmě může v následujících týdnech dosáhnout průlomu a způsobit kolaps chatrných ruských sil. Ale soudě podle uplynulých tří měsíců by bylo chybou na to sázet.

Fixace na protiofenzivu

Žádat o příměří nebo mírové rozhovory nemá smysl. Vladimir Putin neprojevuje nejmenší ochotu se dohodnout, a i kdyby ano, nedá se věřit, že by dohodu dodržel. Čeká, až Západ válka unaví, a doufá, že si Američané zvolí Donalda Trumpa. Putin potřebuje válku pro upevnění své domácí diktatury, jakékoli příměří by mu jen poskytlo čas přezbrojit a znovu zaútočit. Kdyby Ukrajinci přestali bojovat, přišli by o svou zemi.

Nový Prigožin? Dmitrij Sytyj je mladý, štíhlý, kultivovaný a nebezpečný

Kdo je tajemný muž, který tahá za nitky ruského vlivu v Africe?

Jak Ukrajina, tak její západní spojenci dospívají k poznání, že je čeká dlouhá opotřebovávací válka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden přijel jednat do Washingtonu. „Musím být připraven na dlouhou válku,“ řekl The Economist. Jeho země však bohužel ještě připravená není. A stejně tak nejsou připravení ani její západní partneři. Všichni se stále fixují na probíhající protiofenzivu. Přitom je zapotřebí, aby Ukrajina změnila vojenskou strategii a ekonomickou politiku. Místo snahy „zvítězit“ a potom zemi obnovit je třeba zajistit, aby Ukrajina dokázala vést dlouhou válku – a i při ní prosperovat.

Zaprvé je nutné překalibrovat armádu. Ukrajinští vojáci jsou vyčerpaní, mnoho těch nejlepších v bojích padlo. Přes zavedení branné povinnosti nemá Ukrajina dostatek vojáků, aby dokázala vést permanentní rozsáhlou protiofenzivu. Musí začít hospodárně nakládat se zdroji a změnit metody. Nová taktika a technologie mohou přenést boj na ruské území. Ukrajinští technologičtí podnikatelé zvyšují výrobu dronů.

Ukrajinským dronům se nedávno podařilo zničit ruské válečné lodě, jejich rakety patrně poškodily velký protiletadlový systém na Krymu. Je pravděpodobné, že Ukrajinci provedou mnohem víc takových útoků, jimiž ničí ruskou vojenskou infrastrukturu a odpírají ruskému námořnictvu bezpečné útočiště na Černém moři. Nečekejte však žádný knokaut. Rusové také prudce navyšují výrobu dronů. Přesto dnes Ukrajina dokáže odpovídat na ruské bombardování a pravděpodobně i některým útokům předejít.

Proč taktika, kterou NATO učí Ukrajince, proti Rusům nefunguje

Vojenští analytici upozorňují na to, že Ukrajinci nemají během ofenzivy vzdušnou převahu, se kterou běžně počítají země NATO. Ukrajinská armáda tak musí zvolit vlastní řešení, jak bojovat proti „zakopané“ ruské armádě.

Kromě získání dalších ofenzivních prostředků musí Ukrajina posílit i odolnost. Mimo těžké vojenské techniky potřebuje také pomoc s údržbou, aby zvládla mnohaletý konflikt – běžné opravy, spolehlivé dodávky dělostřelecké munice a výcvik. Víc než co jiného vyžaduje dlouhá válka také lepší protiletadlovou obranu. Ukrajina nikdy nemůže vzkvétat, dokud budou Rusové moci beztrestně ničit její infrastrukturu a zabíjet civilisty, jako se to děje posledních osmnáct měsíců. Kyjev i za války překvapivě překypuje životem, protože má účinnou obranu proti nepřetržitým leteckým útokům. Stejnou obranu potřebují i ostatní města. Proto jsou tak důležité letky stíhaček F-16 a další protiraketové systémy.

Chce to investice

Zapotřebí je také překalibrovat ekonomiku. To znamená méně bombastických plánů na budoucí poválečnou rekonstrukci a větší důraz na současné zvýšení produkce a kapitálových výdajů. Ukrajinská ekonomika se od začátku války smrskla o třetinu a téměř polovinu kyjevského rozpočtu financuje Západ. Zemi postihla zvláštní varianta válečné holandské nemoci, při níž hřivna posílila, přestože soukromé investice strmě klesly. Za situace, kdy milion Ukrajinců narukoval do armády a miliony dalších uprchly ze země, všude zoufale chybí pracovní síly.

Ukrajinská ekonomika musí přestat spoléhat na zahraniční pomoc a místo toho přilákat investice, i když bude konflikt pokračovat. Země má značný potenciál, výrobou zbraní počínaje a konče zpracováním plodin, které sama vypěstuje. Problém je přimět místní i zahraniční firmy, aby na Ukrajině víc investovaly, a přesvědčit víc Ukrajinců, aby se z exilu vrátili do klidnějších částí na západě země.

Jak trefit okupanty Krymu? Ukrajinci dostávají tipy i od samotných ruských vojáků

Frustrovaní ruští vojáci včetně důstojníků předávají ve stále větším počtu koordináty svých vlastních objektů ukrajinské armádě, hlásí (převážně krymská) partyzánská skupina Ateš.

Tomu může pomoci lepší bezpečnostní situace. Čím lepší bude mít Ukrajina protileteckou obranu, tím nižší bude riziko, že nová fabrika vyletí do povětří. Čím dál se podaří zatlačit ruské námořnictvo, tím bezpečněji bude moci proudit zboží z ukrajinských přístavů v Černém moři. Důležité však budou i ekonomické reformy. Kyjev si musí ještě víc došlápnout na zakořeněnou korupci, přičemž prioritu musí mít skutečně nezávislá a čistá justice. Ukrajinci také musejí usnadnit podnikání v zemi, například uznáváním kvalifikací, které uprchlíci získali v zahraničí, nebo nabídkou válečných pojistek pro firmy.

To všechno vyžaduje značnou dávku politické vůle Ukrajinců, ale i jejich přátel na Západě. Z dlouhodobé perspektivy je nejlepší zárukou bezpečnosti Ukrajiny její členství v NATO. Mimoto jí partneři nabídli síť bilaterálních bezpečnostních záruk. Stejně důležité je to, co může Ukrajině nabídnout Evropská unie – nejen peníze, ale hlavně vidinu členství. Není snadné budovat vzkvétající ekonomiku, když vám na hlavu padají výbušniny – dokonce ani Izrael nemusel nikdy čelit tak silnému agresorovi.

Ale Ukrajina se na rozdíl od Izraele jednoho dne může stát členem nejbohatšího ekonomického společenství na světě. Plán na vstup do EU řekněme v horizontu deseti let s jasně danými milníky by dal Ukrajincům potřebnou naději a urychlil by tamní ekonomické reformy. Úplně stejně jako příslib členství povzbudil většinu střední a východní Evropy v devadesátých letech minulého století.

Nový člen klubu

To však vyžaduje změnu myšlení v Evropě. Na Ukrajinu poslala stejně zbraní jako Amerika a mnohem víc finanční pomoci. Teď však musí jít ještě o krok dál. Pokud Trump v roce 2024 vyhraje americké prezidentské volby, mohl by dramaticky omezit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. A i kdyby prohrál, bude nakonec Evropa muset převzít větší díl tohoto břemene. A to si vyžádá posílení obranného průmyslu a reformu unijního hlasování, aby systém zvládl víc členů.

Evropě jde skutečně o hodně. Porážka Ukrajiny by znamenala, že v těsném sousedství EU vznikne „zhroucený stát“ a Putinova vražedná mašinerie se posune o stovky kilometrů blíž k jejím hranicím. Úspěch by znamenal nového člena EU s třiceti miliony vzdělaných lidí, největší evropskou armádou a obrovskou zemědělskou a průmyslovou základnou. Příliš mnoho debat o Ukrajině se odvíjí od „konce války“. To se musí změnit. Modlete se za rychlé vítězství, ale připravujte se na dlouhý boj. A budujte Ukrajinu, která jej přečká a bude jemu navzdory vzkvétat.