Valentova sázka

Hazardní budoucnost patří sázení na e-sporty a internetovým hrám, věří šéf Synotu a senátor Ivo Valenta

Valentova sázka
Ivo Valenta | Tomáš Novák týdeník HROT

Na nádvoří Valdštejnského paláce, toho času ještě pro veřejnost karanténou uzavřeného sídla Senátu, přichází s tradiční šálou kolem krku a méně tradiční rouškou v barvách strany Soukromníků, za kterou byl před šesti lety do horní komory Parlamentu zvolen. Tehdy také vyměnil pendlování mezi Monakem, kde žil, a Uherským Hradištěm, kde podnikal, za trasu Uherské Hradiště-Praha. Politická éra v životě Ivo Valenty možná na podzim skončí; říká, že ještě není rozhodnut, jestli bude mandát obhajovat. Zcela jistě však bude pokračovat v podnikání. Valentovo impérium Synot celkem bez úhony přežilo tažení proti hernám a díky včasné sázce na moderní technologie podle majitele přežije i pandemii koronaviru.

Odvětví, ve kterých působí Synot, patří k těm, které pandemie zasáhla nejvíc. Hotely byly zavřené, nesportovalo se a nebylo na co sázet. Jak ovlivní pandemie hazardní průmysl?

Hodně tvrdě, protože se na nic nesázelo a kasina byla zavřená. Dopad bude drastický. Bude to mít silný vliv na provozovatele, vydrží jen ti silní. Ke sportu se ale lidé rychle vrátí a příležitosti budou. Osobně si myslím, že se rychle nastartují e-sporty. Dneska přichází generace, kterou už moc nebaví živý sport. V tomto segmentu přijde zlom, půjde prudce nahoru, lidé budou víc sázet. Další příležitosti budou ve virtuální realitě.

Jak se na tomto trendu plánuje podílet Synot?

Měli jsme firmu, pražský startup Esport Trading, pak jsme ji ale prodali a dnes se jmenuje RTS munity. Máme dohodu s investorem, který ji koupil, že se nebudeme několik let v tomto segmentu angažovat. Nicméně jsme nachystaní využívat příležitostí, tedy vypisovat kurzy na e-sporty, dívat se na aplikace, které je umožňují, a sledovat možnosti bližší spolupráce.

Na hazardní sektor dopadlo tvrdě také zpřísnění regulace před třemi lety. Nedávno jste ale prohlásil, že letos už budete v černých číslech. Jak toto očekávání ovlivní poslední týdny a měsíce?

Je pravda, že v technických zařízeních a automatech došlo k velkému útlumu. Spousta společností byla v minusu včetně naší divize automatů. Počet kasin klesne. Online ale rostl a i nyní spousta lidí přejde na internet.

Jsou dnes klasické „bedny“ mrtvé?

Myslím, že ne. Pořád je spousta hráčů, kteří rádi chodí do kasina a nechtějí na internet. To jsme si vyzkoušeli, když jsme nabídli hráčům kamenných heren, že se mohou registrovat a můžou hrát online. Takových bylo ale asi jen pět deset procent. bNěkteří hráči zkrátka potřebují to prostředí, sednout si spolu a popovídat si. Takoví jsou a budou.

Předpokládám ale, že jde o movitější klientelu v kasinech než návštěvníky malých heren?

Určitě, takové herny dnes už v podstatě nejsou.

Pod vlivem přísnější regulace se tedy dnes Synot více soustředí na online prostředí?

Regulace byla impulzem pro založení společností, které vytvářejí hry a internetové sázení, všechno si dnes vyvíjíme sami včetně aplikací. Na situaci, která nastala letos, jsme tedy vlastně byli připraveni.

Takže na vaší predikci, že hazardní divize Synotu bude letos zase v zisku, se nic nemění?

Myslím, že ano. Internetové firmy nám to nahrazují, dneska dodáváme hry a aplikace do celého světa. Samozřejmě netuším, jak v konečném důsledku bude zasažen kamenný byznys v zemích jako Řecko, Makedonie či Lotyšsko. Na druhou stranu i tam běží internet.

Jak to vůbec funguje ekonomicky? Vy jako Synot vytvoříte online hru a prodáte ji, nebo máte podíly na zisku?

Používáme model, který je dnes v online prostředí zcela běžný. Naši vývojáři napíšou hru, umístí ji do aplikace a nabízejí ji do světa provozovatelům, kteří v daných zemích provozují internetová kasina. Z každé hry máme určitý podíl na zisku. Pokud mají dobré výsledky, tak máme dobré výsledky i my. Podílíme se na úspěchu i na neúspěchu.

Můžete naznačit, jak vysoká procenta to jsou?

To by nebylo dobré, jde o věc jednání s jednotlivými společnostmi. Ale podíly nejsou nijak závratně vysoké.

Kolik procent z hazardního obratu Synotu dnes tvoří internet a kolik klasický hazard?

Dnes se to překlápí a internetový hazard začíná být dominantní.

Loni jste v rámci spolupráce se společností E-Systems odstartovali expanzi do Německa, Švýcarska, Lichtenštejnska a dalších zemí, kam máte dodávat zařízení pro kasina. Je tato spolupráce nějak ohrožená?

Řekl bych spíš, že je zbržděná. Do Německa jsme však paradoxně některá zařízení poslali i v době přísných omezení. Provozovatelé kasin vědí, že pojedou dál, a nemají důvod obchodní spolupráci zastavit. Takže to pokračuje, nemá to takovou dynamiku, jakou jsme očekávali, ale to se všechno může změnit.

V Lichtenštejsnku působí prostřednictvím Casinos Austria KKCG Karla Komárka. Jaké máte vztahy? Jste konkurenti?

S Karlem jsme dlouholetí kamarádi, i s jeho tátou se známe 25 let a spolupracujeme. Potkali jsme se v Sazce, v řecké loterijní společnosti OPAP a dnes se může urodit spolupráce i v rámci Casinos Austria, které mají v Evropě velmi širokou síť, a my jsme jim nabídli naše řešení. Máme aplikace, hry na internet, proto jsme zajímaví pro velké, spíše finanční investory, kterým dodáváme řešení.

Jaký rozsah by mohla mít spolupráce s Casinos Austria?

Třeba v řeckém OPAP máme šest tisíc terminálů a v dubnu jsme tam spustili další internetové hry. To je velký objem. U Casinos Austria ještě nevíme, tam rozhovory teprve začnou.

Přejděme k druhé důležité části podnikání Synotu, k turistickému ruchu. Nedávno jste prohlásil, že vás pandemie tolik neovlivní. Jak to?

Dívám se na věci dlouhodobě. Všechny hotely byly samozřejmě zavřené a prázdné. My však působíme v místech, jako jsou Velké Karlovice nebo Uherské Hradiště, což nejsou zrovna destinace, kam jezdí zahraniční turisté. Praha a Brno jsou mnohem větší průšvih. Už nyní vidíme, že si hosté rezervují pokoje a chalupy, kapacity budou plné a výpadek z jara můžeme do konce roku dohnat. Spousta lidí nepojede do zahraničí a zůstane doma. Nebudeme tedy naplnění z osmdesáti procent jako obvykle, ale ze sta. Proto jsem mírný optimista.

Zimní turistice v poslední době škodí nedostatek sněhu. Co je horší, teplé zimy, nebo pandemie?

Určitě pandemie. Pokud není sníh, můžeme lidem nabídnout jiný program. Třeba ve Velkých Karlovicích dokončujeme investici do vodního světa s whirpooly a saunami v hodnotě 200 milionů korun. Pokud bude špatná zima, tak lidé mohou být tam. Pokud stát v době viru zavře hotely, nemáme se jak bránit. Byť si myslím, že restrikce byly hodně přehnané.

Byly přehnané?

Určitě. Řada věcí se řešila intuitivně. Pokud už restrikce byly tak přísné, měly se rychleji uvolňovat. V hobbymarketech byly tisíce lidí, ale malé obchůdky zůstaly zavřené. Jaký to mělo smysl? Zároveň je však důležité, aby lidem zůstaly některé návyky a v případě nachlazení nebo rýmy si třeba vzali roušku, jako to bylo zvykem už před pandemií v Jižní Koreji nebo Japonsku. Při komunikaci s lidmi je riziko přenosu nejvyšší. Možná bychom se už neměli líbat na tváře. Možná i proto byla ve Francii nebo Španělsku rychlost šíření tak obrovská.

Jak jste vlastně trávil týdny během karantény?

Fungoval jsem normálně, v karanténě jsem nebyl. Ve firmě někteří lidé byli na home office, někteří na ošetřovačce, karantény jsme měli asi jenom tři. Co se týká politiky, tak jsem jezdil do Senátu, na výbory, snažil jsme se využívat času, a pokud výbor trval chvilku, letěl jsem zpátky na Moravu (Valenta vlastní vrtulník i letadlo – pozn. red.), abych si mohl vyřešit byznysové záležitosti.

Nabídli jste také k dispozici místa ve svých hotelech. S jakým ohlasem se to setkalo?

Nabídli jsme kapacity jak na Slovensku, tak v České republice, ale nikdo toho nevyužil. Pacientů asi nebylo tolik a nemocnice to zvládly. Mimoto dodáváme různé kamerové systémy a máme i termokamery, které měří teplotu lidského těla bezdotykově na dálku. Ty jsme nabídli třeba zlínské, bohnické nebo brněnské nemocnici u svaté Anny k měsíčnímu testování zdarma a pak za zvýhodněných podmínek k pronájmu. Tímto způsobem jsme vyšli vstříc také některým úřadům. Uvidíme, jestli to budou chtít dál využívat.

Termokamery by se mohly stát díky pandemii perspektivním byznysem. Vidíte zde příležitosti pro Synot?

Byznys s kamerovými systémy máme už asi osm nebo devět let. A ano, v této situaci by to mohla být dobrá příležitost, poptávka je široká, rozhodli jsme se je proto nabídnout do více států, vedle Česka ještě do Německa, Řecka a na Slovensko. Teď čekáme na zpětné vazby. V Česku i na Slovensku už máme zrealizováno několik prodejů. Pomáhá to ušetřit spoustu zaměstnanců, roušek, respirátorů. Kamery fungují na vzdálenost šesti metrů. Dokážou navíc například otevírat a zavírat turnikety.

Podnikáte také v mediální branži. Je pravda, že jste nabízel Parlamentní listy k prodeji, ale pak jste si to rozmyslel?

Bylo to tak. Když se objeví zajímavý kupec, nemám problém prodat. A zájemci o Parlamentní listy byli. Nasadil jsem cenu, a pokud by ji někdo akceptoval, jsem ochoten si s ním povídat. Dneska ovšem vidím, že příležitost pro Parlamentní listy je obrovská. Je to internetové médium, a zatímco print padá, online jde nahoru. Máme milion návštěvníků. Proto jsem si řekl, že by byla škoda se jich zbavit. Spíš budeme investovat do internetové televize. Parlamentky jsou zajímavé médium, a to jak byznysově, tak obsahem, byť to někteří kritizují. Jiní mi ale zase říkají, že jsou za ně rádi. Já jsem tam ještě nikdy nebyl, ani pořádně nevím, kde sídlí, a znám jen kluky a děvčata, kteří chodí do Senátu za mnou na rozhovory. Fandím jim.

Neobáváte se, že se dostanete do střetu zájmů jako premiér Babiš kvůli Mafře?

Zatím ne. Volby jsou v říjnu a kdoví, jestli budu kandidovat. Řekl jsem, že pokud půjdu do politiky, média prodám.

Zatím tedy nejste rozhodnut, jestli budete obhajovat mandát?

Vyslal jsem signál, že spíše ano, ale může se stát ještě spousta věcí. Mám čas na podání přihlášky do konce června.

Kandidoval byste znovu za Soukromníky? Sponzoroval jste i Trikolóru…

Určitě za Soukromníky. Sponzoroval jsem Trikolóru, Soukromníky, Svobodné, STAN a samozřejmě spoustu let i ODS. Zkrátka pravicové strany selského rozumu, které jsou mi blízko. Bavil jsme se s lidmi z ODS. Řekli mi, že jsem případně nadále vítán v jejich klubu, a tam bych také rád zůstal.

Na čem tedy záleží, jestli budete kandidovat?

Mám už nějaké roky, po dalších šesti letech bych skončil v Senátu někdy v sedmdesáti. Možná je proto načase dát příležitost mladším. Zdravotní problémy nemám, ale mám malé děti ve věku šesti, osmi a deseti let a možná by bylo lepší se více vídat s dětmi. Takové jsou moje úvahy. Možná to rozhodnou děti.

Co plánujete, kdybyste nakonec do Senátu nekandidoval, nebo křeslo neobhájil? Důchod?

To určitě ne.

Tak tedy návrat do Monaka?

Také určitě ne. Monako bylo a je krásné, ale právě děti byly hlavním důvodem k přestěhování zpět na Moravu. Tady mají větší možnosti – přírodu, lesy, farmy. Ať se pak samy rozhodnou, kam chtějí na vysokou nebo na střední. Nicméně mám další podnikatelské nápady, cestoval bych s dětmi a vodil je do školy.

Máte v Monaku ještě nějakou nemovitost? Jezdíte tam na dovolenou?

Pokaždé, když jsme se tam chystali, něco do toho vlezlo. Proto jsme tam dlouho nebyli. Ale můžeme tam jet do hotelu a mám tam také ještě nemovitost. Děti tam mají spoustu kamarádů z doby, kdy tam chodily do školy. I my tam známe spoustu lidí.

Mnoho vašich příbuzných se podílí na řízení Synotu. Neuvažujete o tom, že byste jim úplně předal řízení?

Teoreticky by to bylo možné. Je tam brácha, synovec, management už dnes řeší hodně věcí sám a já nepotřebuji zasahovat do denního chodu. Vyzkoušel jsem to i v době koronaviru, kdy se zjistilo, že mě v podstatě potřebují jenom při důležitých rozhodnutích.

Ivo Valenta (63)
• Vyučil se kuchařem, později vystudoval Střední hotelovou školu v Mariánských Lázních. Před rokem 1989 pracoval jako zástupce ředitele hotelu Všemina na Zlínsku.
• Podnikat začal už v roce 1989. V roce 1991 založil s otcem a bratrem Miroslavem, svým dvojčetem, společnost Synot (SYNové a OTec)
• Postupem let Synot vyrostl v mezinárodní hazardní impérium. Skupina se ovšem zaměřuje i na investice do nemovitostí, turistický průmysl, prodej vozů, bezpečnostní služby nebo školství. V Synotu působí několik Valentových příbuzných. Dnes veškeré aktivity Synotu zastřešuje společnost WCV World Capital Ventures Cyprus se sídlem na Kypru.
• V roce 2015 vstoupil do společnosti Our Media, provozovatele kontro verzního zpravodajského serveru Parlamentní listy. Dnes má ve společnosti tříčtvrtinový podíl, zbytek drží Michal Voráček. Pod Our Media spadá ještě slovenská Pravda; regionálních televizí se skupina loni až na jednu výjimku zbavila.
• V roce 2014 byl zvolen za Soukromníky do Senátu, mandát mu končí letos. Je členem senátorského klubu ODS.
• Osmnáct let žil v Monaku. Na Moravu se vrátil v roce 2016. Ve stejném roce se oženil s dlouholetou přítelkyní Alenou, s níž má tři děti. Celkem je otcem čtyř dcer a jednoho syna.

Týdeník hrot

  • Filozof jednorožcem
  • Skutečná lekce z 11. září
Objednat nyní