Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Celkem 146 zakladatelů, ředitelů a investorů českých technologických startupů napsalo premiérovi Petru Fialovi (ODS). Žádají o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií.
Celkem 146 zakladatelů, ředitelů a investorů českých technologických startupů napsalo premiérovi Petru Fialovi (ODS). Žádají o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií.
Proti ebole už konečně existuje účinná vakcína. Aktuální zkušenosti z Ugandy ovšem ukazují, že dostat nemoc pod kontrolu bude ještě fuška
Covid opsal během posledních tří let široký oblouk: vystrašil a nakazil celý svět, zabil miliony lidí a nakonec ho velká část států začala brát jako další běžné respirační onemocnění. Covid si také pro sebe uzurpoval veškerou pozornost, přitom mezitím došlo k obrovskému pokroku v léčbě jiných nemocí a týká se to i jedné z vůbec nejhorších – eboly.
Už v roce 2019 byla schválena první „protiebolová“ vakcína rVSV-ZEBOV a do dnešního dne se jí nechalo podle Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat minimálně 350 tisíc lidí.
Je to nepochybně skvělá zpráva, jenže k definitivnímu zvládnutí eboly toho ještě dost schází. Ukazuje to aktuální epidemie této nemoci, která od poloviny září sužuje Ugandu (zatím 141 případů a 55 mrtvých). Vakcína totiž funguje jen proti nebezpečnějšímu kmenu eboly „Zair“ se smrtností až devadesát procent, a nikoli proti milosrdnějšímu kmenu „Súdán“, který zasáhl Ugandu. Jenže i „milosrdný“ Súdán má smrtnost okolo padesáti procent, a hubení nemocí v Africe má navíc svá specifika.
Uganda už v minulosti zažila čtyři menší epidemie eboly a ta letošní vypukla 11. září v centrálním regionu Mubende. Prvním – nyní již mrtvým – pacientem byl jistý mladý muž a nemoc se zpočátku šířila hlavně mezi pracovníky tamního zlatého dolu. Brzy však přeskočila do dalších regionů a na začátku října se poprvé objevila v hlavním městě – 1,5milionové Kampale (v celé metropolitní oblasti žije takřka sedm milionů lidí).
Do Kampaly přitom ebolu podle ugandského serveru Monitor zavlekl muž z Mubende, který měl kvůli kontaktům s nakaženými skončit v karanténě. „Onen pán byl kontaktní osobou zapsanou na seznamu, ovšem utekl, aby se léčil u tradičního léčitele. Když to nezabralo, požádal o převoz do nemocnice,“ popsala serveru cestu eboly do metropole ugandská ministryně zdravotnictví Jane Ruth Acengová.
V nemocnici se navíc – aby se vyhnul stíhání – zapsal pod smyšleným jménem, a tak úřady zjistily jeho totožnost až s mnohadenním zpožděním, když v jeho domovské provincii proběhl pohřeb. Dodejme, že na ebolu zemřelo sedm členů jeho rodiny a dalších patnáct odvlekla policie do nucené izolace, když odmítli dobrovolně odejít do karantény a fyzicky napadli vládní tým starající se o potírání nemoci.
Ošklíbat se nad tím můžeme, jak chceme, ale měli bychom si uvědomit, že čeští antivaxeři a uživatelé ivermektinu nejednali během covidu o nic chytřeji, byť to pro ně osobně většinou nemělo tak tragické následky.
Ebola ze světa zjevně nikdy nevymizí jako pravé neštovice, protože v přírodě existuje její přirozený rezervoár (s určitostí ještě nebyl odhalen, ale zřejmě jde o plodožravé netopýry kaloně). Větší či menší epidemie tu proto budou vždy a nedůvěra v moderní vědu byla zatím při jejich potlačování obrovskou brzdou. Tou další je nedostatečná africká infrastruktura a tou poslední fakt, že schválená vakcína zatím existuje jen na ebolu kmene Zair.
Již zmíněnou vakcínu rVSV-ZEBOV vyvinula Kanadská agentura pro veřejné zdraví a vyrábí ji farmaceutický gigant Merck (existují dvě další schválené vakcíny – jedna čínská, druhá společnosti Johnson & Johnson). Očkovat se s ní začalo roku 2018 během druhé nejhorší epidemie eboly, která zasáhla Konžskou demokratickou republiku a sprovodila ze světa skoro 2300 lidí (ta vůbec nejhorší zuřila v letech 2013 až 2016 v západní Africe a měla přes jedenáct tisíc obětí), o rok později byla schválena evropskými i americkými regulátory a loni masově nasazena v západoafrické Guineji (zdejší miniepidemie měla 23 nakažených a dvanáct mrtvých).
Vakcína je nadto podle dosavadních zpráv velmi povedená. Už z klinických testů vyplynulo, že její účinnost je přes 95 procent. Loni navíc testy provedené přímo v terénu virology z Kalifornské univerzity ukázaly, že celkem 95,6 procenta očkovaných mělo protilátky ještě půl roku po podání vakcíny.
V současné době se připravuje hned několik vakcín proti kmenu eboly Súdán a podle WHO by dvě z nich mohly být v nejbližší době nasazeny v Ugandě v rámci klinických zkoušek. Společnost Merck už přislíbila, že Ugandě do konce roku poskytne padesát tisíc dávek své experimentální vakcíny. Nelze než Ugandě popřát, aby vakcíny byly stejně účinné jako ta proti kmenu Zair, a hlavně aby se už mezi pacienty nevyskytli žádní další „antivědečtí poutníci“, kteří by ebolu rozšířili po celé zemi.
