Vybrané články
z týdeníku The Economist

„V“ jako čínské vítězství

Číně se podařilo dosáhnout zázračného zotavení z následků pandemie, kterou vyvezla do celého světa.

„V“ jako čínské vítězství
ilustrační foto | Profimedia.cz

Pozornost světa upoutal zejména jeden výjev z čínského koronavirového oživení: velká bazénová party, která se v srpnu uskutečnila ve Wu-chanu, tedy ve městě, odkud se pandemie rozšířila do celého světa. Necelých sedm měsíců po vypuknutí nákazy se lidé mačkali v bazénu, do půl těla ponoření ve vodě skákali a nadšením výskali do basových rytmů, které jim pouštěl populární DJ. Z videa se rychle stal virál. Byl to okamžik čiré úlevy a také signál, o kolik je Čína oproti zbytku světa napřed na cestě k (jakémusi) normálu. Ekonomická data naneštěstí nebývají tak vzrušující jako wuchanská bazénová party, i když nejnovější údaje o čínském HDP, zveřejněné 19. října, bychom mohli považovat za statistický ekvivalent vodních radovánek.

Už to zase šlape

Čínské úřady oznámily, že tamní hospodářství rostlo ve třetím čtvrtletí meziročně o 4,9 procenta, což téměř odpovídá předpandemickému tempu. Zatímco se ostatní země potácejí v recesi a zápolí s novou vlnou nákazy, Čína dotáhla vzestupnou část oživení ve tvaru „V“. Analyticky se tento úspěch vysvětluje poměrně snadno. Čína udělala jednu podstatnou věc správně: podařilo se jí virus téměř eliminovat a díky tomu se tamní společnost i hospodářství mohly znovu rozjet jen s minimem omezení. Školy jsou úplně otevřené, továrny jedou a restaurace jsou plné. Čína měla v jednom klíčovém ohledu také štěstí: snáz vydrží slabou globální poptávku než menší země jako Nový Zéland, který se jinak s pandemií také vypořádal velmi dobře. Dokud nebudeme mít vakcínu, ostatní budou čínský úspěch jen těžko napodobovat.

Zdánlivá čínská houževnatost však maskovala nevyvážené zotavení. V únoru, když začala vláda v Pekingu opatrně uvolňovat lockdown, soustředila se na znovuotevření továren a rozjezd nových infrastrukturních projektů. Když se to dobře vyargumentuje, je snazší udržet striktní zdravotní nařízení v továrnách a na stavbách, které lze řídit jako polouzavřená prostředí, než se o totéž snažit v nákupních centrech a ve školách. Chatrná síť čínských podpor v nezaměstnanosti navíc způsobila, že miliony lidí, kteří přišli o práci, jednoduše musely omezit výdaje. To ve výsledku znamenalo, že v počátcích oživení táhla čínskou ekonomiku průmyslová výroba a vládní investiční výdaje. Tvorba kapitálu – kategorie, která při výpočtu HDP tyto činnosti zahrnuje – přispěla k čínskému růstu ve druhém čtvrtletí pěti procentními body, zatímco spotřeba dva body ubrala, z čehož vyšel meziroční růst čínské ekonomiky o 3,2 procenta.

Plošně vzhůru

Nejnovější data za třetí čtvrtletí odrážejí vyváženější – byť stále nedokonalé – zotavení (viz graf). Příspěvek tvorby kapitálu klesl na méně než tři procentní body, čímž se vrátil na předpandemický normál, protože infrastrukturní výdaje poklesly. Zato spotřeba přidala téměř dva procentní body k celkovému růstu. To bylo méně než před pandemií, ale výrazné zlepšení – a také dobře ilustrované davy lidí na hlavních turistických atrakcích, v restauracích a obchodech. A k tomu se, jako třešnička na dortu, přidal obchod. Celkový objem globální přepravy se sice propadl, ale čínský podíl na exportu zboží dosáhl během pandemie rekordní úrovně. Číně nahrál fakt, že byla první průmyslovou velmocí, která plně obnovila výrobu, a navíc je největším světovým výrobcem ochranných pomůcek od roušek po chirurgické pláště.

 

Kdykoli vypadají čínská data příliš růžově, skeptici přirozeně pochybují o jejich pravdivosti. Nově zveřejněná studie poradenské společnosti Capital Economics a ekonomů z Federální rezervní banky v San Francisku uvádí, že údaje o čínském ekonomickém růstu od roku 2013 vykazují skutečně abnormálně hladký průběh. Při rozboru nejnovějších údajů však obě skupiny odborníků došly k závěru, že čínské zotavení je skutečně rychlé a zcela reálné. Účastníci wuchanského vodního mejdanu by jistě souhlasili.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Týdeník hrot

  • Řecká tragédie po česku
  • Proč jsou ženy nedoceněné
Objednat nyní