Esej: V jablečném sadu

Konsolidace ruského kyberprostoru je brutálním a účinným nástrojem regulace, jaký Západ marně hledá

Esej: V jablečném sadu
Antimonopoli-stický argument tvrdí pouze, že Facebook musí nechat u svého svinského koryta místo také ostatním, jejichž právo na dolar nenávisti bylo dosavadní praxí ohroženo. | Vojtěch Velický

Podívejte se, tohle si řešte sami, řekl Bůh a ukázal Adamovi s Evou pomyslné dveře od ráje. S ústy ještě plnými jablečných jadérek vydali se ti dva zjišťovat, co je to s těmi fíkovými listy. Zjišťovali tak náruživě, až měli celkem nějakých dvanáct miliard potomků, z nichž sedm je naživu dnes. Potomci se měli k světu; vymysleli melioraci i mercedesy, kardanku i karneval, holokaust i holubník. Ale ten problém nevyřešili.

Funguje to takhle: pokud máš, milý Adame, k dispozici tolik informací, že nevíš, co s nimi, chováš se jako idiot a na to já nemám v ráji náladu. Opojen hrubými, syrovými informacemi o všem, co existuje, myslíš si také, že víš, co je dobré a co ne. A přitom nevíš nic; teprve před minutou ses dozvěděl, proč se ti ten zpropadený fíkový list tak nadouvá. Proto jsem mu taky povídal, ať ten strom nechá raději být, mudroval ten den starý.

Chaos a nenávist

Internet se dnes k Adamovým potomkům chová úplně stejně jako kdysi jablko k němu samotnému, jen v opravdu velkém měřítku. Evě stačilo jablko jediné, na internetu však najdete jabloní celý sad. Je skvělé vědět vše; každý člověk s přístupem k internetu má zároveň přístup k drtivé většině informací o tomto světě. Jak však již dnes víme, výsledkem není osvícení mas díky vzdělání dostupnému zdarma. Je jím to, co si Bůh nepřál mít ve své rajské zahradě: chaos a nenávist. Jak tehdy pravil, tak se děje; musejí si to lidé vyřídit sami. A moc se jim to nedaří.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit