V dubnu čekáme zlom k lepšímu, říká Pavel Hroboň, jeden z autorů chytré karantény

V dubnu čekáme zlom k lepšímu, říká Pavel Hroboň, jeden z autorů chytré karantény
Pavel Hroboň | foto Martin Pinkas týdeník HROT

Lékař a ekonom Pavel Hroboň je mužem, který se podílel na projektu takzvané chytré karantény. Systém spočívá v tom, že pomocí dat mobilních operátorů dojde k vyhledání a otestování lidí, kteří přišli do styku s nakaženým koronavirem. Chytrá karanténa má za sebou první týden testování na jižní Moravě a pokud půjde vše podle plánu, bude to právě tenhle systém, kterým budou všichni Češi vycházet ven z plošných vládních opatření. A co se po prvním týdnu ukázalo? Je potřeba více testovat. Zatímco nyní Česko zvládá kolem šesti tisíc testů denně, pro celou republiku by bylo potřeba přibližně dvacet tisíc testů každý den.

Jak podle vás funguje po prvním týdnu pilotní projekt chytré karantény na jižní Moravě? Ukázaly se nějaké nedostatky?

Nejsem členem týmu, který chytrou karanténu zavádí, mám tedy jen obecnější informace. Pilot na jižní Moravě začal minulé pondělí. Ukázalo se, že vedle technologií k trasování je třeba hlavně zvýšit kapacitu hygienických stanic. Cílem je co nejrychleji kontaktovat osoby, které je třeba dostat do domácí karantény, a následně je otestovat.

Pro přenesení pilotu z jižní Moravy do celého Česka tedy bude potřeba více rukou pro testování? 

V testování si zatím přes občasné lokální komplikace vedeme v porovnání s ostatními zeměmi dobře. Jsme schopni dělat přes šest tisíc testů denně a procento pozitivních výsledků máme poměrně nízké. Nezdá se tedy, že by nám unikalo zásadní množství infekčních lidí. Je ale pravda, že pro celostátní realizaci chytré karantény bude třeba provádět deset až 20 tisíc testů denně. Proto se jeden z týmů chytré karantény věnuje speciálně organizaci testování.

Pokud vím, stanovili jste si třídenní limit, do nějž mají být podezřelí z nákazy vyhledáni. Podaří se to v českých podmínkách?

Třídenní limit je cílem pro dostání významných kontaktů nakažených do domácí karantény a já věřím, že je dosažitelný. Testování má cenu dělat až pátý den po kontaktu, virus se musí nejdříve v těle nemocného namnožit, jinak nic neprokážeme ani tím nejlepším testem.

Takže to zatím vypadá, že není dostatek lidských sil pro uplatnění systému na celou republiku?

Je třeba posílit kapacity krajských hygienických stanic. Momentálně se tak děje s pomocí dobrovolníků, zejména studentů medicíny.

Funguje podle vás systém jako celek, pokud přihlédneme i k vládním opatřením?

Podle mě funguje. Poslední vývoj ukazuje, že situace je zatím poměrně pod kontrolou. Rychlost denního nárůstu počtu nemocných setrvale klesá, v posledních dnech klesají i absolutní denní přírůstky nakažených. Je to díky plošným opatřením, která jsme zavedli včas. Teď je ale potřebujeme nahradit právě systémem chytré karantény, ve kterém dokážeme jako společnost žít po dobu měsíců.

Jak vlastně funguje zapojení armády v tom celém projektu a je třeba zapojit ještě někoho dalšího?

Armáda poskytuje zejména lidi a logistiku. Určitě je třeba zapojit policii do kontrol dodržování karantény. Pomoci mohou ale i aplikace, například v Polsku mají lidé v domácí karanténě doporučeno mít zapnuté polohové služby na svém telefonu a několikrát denně poslat pomocí aplikace vlastní fotku s udáním času a polohy. Pokud to neudělají, mohou očekávat kontrolní návštěvu policie. 

Byla podle vás potřeba vůbec přijmout tak široká opatření, která třeba nejsou v jiných zemích běžná?

Kdyby vláda nepřijala plošná opatření včas, byla by k tomu stejně donucena o pár dní později. Jasně to ukazují reakce téměř všech evropských zemí. Naštěstí jsme na brzdu šlápli včas. Pokud by se tak nestalo, měli bychom tu s trochou štěstí rakouský scénář, s trochou smůly italský.

My ale máme spíše scénář Jižní Koreje, kde jste se chytrou karanténou inspirovali. Je to tak?

Korejský scénář zatím rozhodně nemáme. Rádi bychom se k němu ale přiblížili. Korea je stejně jako my otevřená exportně orientovaná ekonomika a demokratická země. Zavřeli sice školy (teď se vede diskuse o jejich znovuotevření) a zakázali větší veřejné akce. Hranice, obchody a restaurace ale zůstaly otevřené – za přísných pravidel omezujících šíření infekce. Mohutně testují a kontakty nakažených dokážou rychle dostat do domácí karantény a zkontrolovat, zda tam zůstávají. K tomu se přidává disciplína obyvatelstva při dodržování preventivních opatření. Když se podíváme na vývoj počtů nakažených, vidíme, že chytrá karanténa v Koreji funguje, přestože před pár týdny u nich rozjezd infekce vypadal významně hrozivěji než u nás.

K chytré karanténě jsou potřeba data od operátorů. Nebude problém je získat, protože například platební firmy údaje z karet neposkytnou?

Byl jsem u přípravy konceptu chytré karantény, nejsem ale členem týmu, který chytrou karanténu zavádí.  Nicméně, technických řešení se nabízí řada, jako nejpravděpodobnější se jeví aplikace, jejímž nainstalováním občan zároveň dává souhlas k použití svých dat. Něco podobného už dnes řada lidí dělá s pomocí Mapy.cz. A navíc vzniká i evropská aplikace. Teď na ni sice není vhodné čekat, zapojit bychom se ale v zájmu alespoň částečného otevření hranic měli co nejdříve.

Z toho vyplývá otázka etiky. Byť jde o mimořádnou situaci, je z vašeho pohledu chytrá karanténa přiměřeným řešením?

Hodně o tom přemýšlím. Jako jednu z největších hrozeb současné epidemie vidím její potenciální dlouhodobé dopady na svobodu a demokracii. Jak se ostatně již v těchto dnech děje v Maďarsku. V případě chytré karantény jsem ale přesvědčen, že její dočasné zavedení je nejlepším řešením, které máme k dispozici – v porovnání s plošnými opatřeními a samozřejmě i s nekontrolovaným šířením infekce.

Jaké od tohoto typu karantény očekáváte výsledky? Vrchol křivky by měl nastat v dubnu, na kolika nakažených zhruba?

Vrchol pravděpodobně nastane koncem dubna, pokud se nám podaří chytrou karanténu včas rozjet a pokud nedojde k nečekanému vývoji. Je třeba si také uvědomit, že zavedení chytré karantény nejprve povede ke zvýšení počtu potvrzených nemocných – právě proto, že je dokážeme brzy identifikovat. 

Takže na kolika nakažených lidech začne počet klesat?

Odhady počtů jsou velmi složité, ale pokud vše půjde dobře, můžeme mít okolo poloviny dubna 10 tisíc až 15 tisíc potvrzených případů. Řada z nich už ale bude vyléčených, aktuální počet nemocných tedy bude významně nižší.

Pokud se situaci v Česku podaří zvládat jako dosud, kdy odhadujete, že by mohla karanténa skončit?

Do té doby, než bude nalezen účinný lék, vyvinuta a masivně vyrobena vakcína nebo se nestane nějaký zázrak, se budeme muset smířit s omezeními. Nesmíme dopustit, aby se rozjela další vlna epidemie. 

Takže návrat do normálu bude dlouhý?

Pravděpodobně budeme dlouhé měsíce žít někde mezi současným stavem a tím, co bylo normální před epidemií. Jaké si to uděláme, takové to budeme mít. Pokud dokážeme rychle a efektivně zavést chytrou karanténu a občané budou spolupracovat, nemusí být dlouhodobá omezení zdrcující ani pro ekonomiku ani pro celkový život společnosti. 

Pavel Hroboň (51)

Lékař a ekonom, vystudoval medicínu na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a řízení zdravotnictví na Harvard University. Tři roky působil jako náměstek ministra zdravotnictví zodpovědný za zdravotní pojištění, léky a zdravotnické prostředky. Od roku 2002 do roku 2005 pracoval pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR jako poradce a ředitel strategie. V letech 1998 až 2002 působil jako konzultant mezinárodní poradenské firmy McKinsey & Company v několika evropských zemích na projektech v oblasti zdravotnictví a finančních služeb. Přednášel ekonomii zdravotnictví na Karlově univerzitě a několik let pracoval jako lékař-internista.

Týdeník hrot

  • Kožený z kola ven?
  • Mafie, pytláci a nosorožci
Objednat nyní