V digitálním azylu do deseti minut

Inteligentní bytový projekt v pražských Vršovicích v sobě kombinuje elektrárnu, obří baterku i obchodníka s elektřinou.

V digitálním azylu do deseti minut
„Inteligence není ani tak v bojlerech samotných, ale v tom, že společnou kolaborativní znalostí potřeb sítě pomáhají celému objektu i areálu,“ říká Tomáš Záruba. | Tomáš Novák týdeník HROT

Ulice U seřadiště v pražských Vršovicích vyhrála svého času třikrát za sebou titul o výmol roku. Dnes už je vozovka opravená, přesto nelze říct, že by lokalita u železniční trati mezi autoservisy a výrobními halami všeho druhu působila zvlášť atraktivně, k čemuž přispívá i čilý stavební frmol poslední doby. Právě zde však roste první bytový projekt svého druhu v Česku, který by mohl definovat podobu bytové výstavby nové energetické éry plné elektromobilů, nevyzpytatelné výroby z obnovitelných zdrojů a nevyrovnaných sítí.

Pozemky zde už před mnoha lety získal prodejce vozů značek Fiat, Citroën či Lancia Karel Dojáček. Na části z nich provozuje své podnikání, zbytek plochy se rozhodl zhodnotit investicí do bytové výstavby. Spojil se proto s dalším investorem, společností Lanker, a každý z nich buduje jeden dům s nájemními startovacími byty. 

Pro budoucí nájemníky půjde o přechodné bydlení. Investoři shodou okolností řešili problém kamaráda, který kvůli rodinné situaci urychleně sháněl bydlení a neměl čas čekat další měsíce. S vizí, aby pro budoucí nájemníky bylo zařizování bydlení co nejjednodušší a nejrychlejší, se obrátili na Byzance, mladou vývojářskou společnost zaměřenou na internet věcí s energetikou.

Ta má ve spolupráci se Středočeským inovačním centrem za sebou několik projektů chytrého pouličního osvětlení ve středních Čechách. Ve Vršovících přišla s komplexním řešením, na které oba investoři kývli. Podle zakladatele Byzance Tomáše Záruby bude obsluha vznikajících domů kompletně digitalizovaná. Od aplikace v telefonu až po hardware, jako jsou elektroměry, senzory, čtečky karet nebo chytré schránky kurýrních služeb. 

Jiří Süssland ze společnosti Lanker srovnává koncept se zprostředkovatelem ubytovacích služeb Airbnb. „Přes internet si vyberete byt, elektronicky podepíšete smlouvu, kartou složíte kauci. Naklikáte si služby jako internet nebo parkovací místo s SPZ vašeho vozu a za deset minut od rozhodnutí bydlet můžete přijet pohodlně autem do podzemních garáží, automaticky se vám otevřou vrata a kliknutím z mobilu si otevřete schránku a vyzvednete přístupovou kartu. Na schránce také už svítí vaše jméno,“ vysvětluje Süssland. 

Inteligentní bojlery

Především však Byzance navrhla propojit oba domy o 450 bytech s autoservisy a přilehlým výrobním areálem a vytvořit tak energetický komplex, který v sobě bude s trochou nadsázky kombinovat elektrárnu, obří baterku i obchodníka s elektřinou. Základem systému jsou inteligentní bojlery, kterými je každý byt vybaven. „Inteligence není ani tak v bojlerech samotných, ale v tom, že společnou kolaborativní znalostí potřeb sítě pomáhají celému objektu i areálu. Všechno je propojeno se vším,“ vysvětluje Záruba.  

Systém je odpovědí na situaci v energetice, která vznikla spolu s rozvojem obnovitelných zdrojů, které elektřinu nevyrábějí plynule, ale v závislosti na rozmarech počasí. Možnosti skladování elektřiny jsou stále velmi omezené, a jednou z hlavních výzev je proto uřídit síť tak, aby nebyla ani přetížená, ani nedostatečně vytížená. 

V čase nadbytku a tedy i levné elektřiny se tak vršovické bojlery hromadně spustí, uleví distribuční soustavě a díky lacině nakoupené elektřině zároveň výrazně zekonomičtí provoz domů. Stejnou funkci budou plnit i rekuperační a klimatizační jednotky a dobíječky elektromobilů.

Nabíječkami bude osazena třetina parkovacích stání v podzemních garážích. V plánu je přitom osazení nabíječkou i každého venkovního parkovacího místa na ulici mezi domy. „Chtěli bychom z toho udělat první liniovou výstavbu dobíjecích stanic v Evropě,“ dodává Záruba. 

Vše zároveň bude fungovat tak, že nahřívání bude koordinované s výrobními provozy v areálu. Pokud pojede výrobní linka, ohřev vody bude utlumen a navýší se až ve chvíli, kdy se práce zastaví. Tím se zamezí nebezpečným špičkám a náporům na síť. Instalované spotřebiče totiž čtyřikrát převyšují maximální fyzikální potenciál přívodního vedení.

Boj s odchylkou

Vůbec nejzajímavější je další funkce bytového komplexu. Aktuálně je dohodnutá spolupráce s velkou energetickou společností, která by celý areál využila pro obchodování s flexibilitou. Energetické firmy musejí mít totiž předem nasmlouváno, kolik elektřiny odeberou, a ne vždy se jim to daří dodržet. Za odchylku pak musí platit pokutu, je pro ně proto výhodnější elektřinu uskladnit nebo získat jinde. 

„Budeme vydělávat na vyrovnávání odchylek obchodníků. Ti se nikdy netrefí ideálně a potřebují něco dokoupit nebo ušetřit. Díky obchodování s flexibilitou budeme šetřit, protože se sníží náklady na odchylky a obchodník bude mít možnost dát zákazníkům elektřinu za úplně jiné ceny, než průměrně prodává,“ vysvětluje Záruba. Byty tedy budou pro obchodníky v podstatě sloužit jako obří baterka, v níž je možné elektřinu uskladnit. 

Aby se bylo možné do vyrovnávání odchylek zapojit, je nutné mít k dispozici určitou kapacitu, kterou po dokončení vršovické byty naplní ze 40 procent. Proto se vršovické domy sloučí s brněnskou společností, která provozuje velké bojlery pro nemocnice a obchodní centra. Spolu s ní by měly mít bojlery a další technologie z Vršovic k dispozici dostatek kapacity, aby se do obchodování mohly zapojit. 

Podle Záruby je klíčem k vybudování podobného systému právě velké množství připojených spotřebičů s automatizovaným řízením. Vždy totiž existuje možnost, že někdo bude potřebovat dobít elektromobil nebo se osprchovat v době, kdy jsou sítě naplno zatížené. „Orchestrace sítě, jak tomu říkáme, není raketová věda. Je to jen na dřeň využitá matematika a statistika. Kdyby bylo bojlerů málo, tak statisticky dojde pravidelně k anomálii, kterou nebudete schopni jinde kompenzovat,“ říká mladý inovátor. 

Jen malým doplněním jsou pak solární panely, kterými budou osazeny jak střechy bytových domů, tak komerčních objektů v areálu. Podle Záruby veškerá opatření zdražují výstavbu zhruba o 375 korun na metr čtvereční, přičemž podle dat Českého statistického úřadu za rok 2019 dosáhly průměrné náklady u bytové výstavby 43,7 tisíce korun za metr. Vzhledem k potenciálu úspor jde tedy o zanedbatelnou položku. 

Jak říká Záruba, Byzance společně s investory přemýšlí, jak vyvinutou koncepci dál využít. Vzorem je přitom síť rychlého občerstvení McDonald’s. Desítky tisíc restaurací po celém světě jsou prakticky identické, dopředu je jasné, kolik budou stát a jak dlouho bude trvat je postavit. Každý úkon je popsaný a se zdokumentovanou úsporou na provozu. Podobným způsobem by chtěli budovat i inteligentní domy z Vršovic.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • SuperMario vs. čistič z Hané
  • Kdy dohoří poslední uhlí
Objednat nyní