V Bulharsku to vře

Bulhaři šli v listopadu ke třetím parlamentním volbám během jediného roku. Každé z letošních voleb měly jiného vítěze: v dubnu konzervativní stranu dlouholetého premiéra Borisova, v červenci sotva vzniklou populistickou formaci zpěváka Trifonova, napotřetí pak nové protikorupční uskupení založené dvěma ministry úřednické vlády Petkovem a Vasilevem.

Důvodů, proč dřívější vítězové Borisov ani Trifonov nedokázali sestavit vládu, je více. Především jde o roztříštěnost, nestabilitu a současně nekompatibilitu klíčových politických uskupení, již způsobuje hlavní problém země a téma voleb. Bulharsko patří mezi vůbec nejvíce zkorumpované země Evropy, kde jsou na dotační tituly a veřejné zakázky doslova přisáté firmy mnoha domácích oligarchů. Druhým klíčovým důvodem je silný prezident, o kterém bude řeč dále.

Pokračují ve změně?

Vítězné ministerské uskupení Pokračujeme ve změně (PP) získalo 67 mandátů, a tak mu k většině schází dalších 54 křesel. Ač by mohli, neb jich mají hned 59, jistě mu je nedodají druzí Občané pro evropský rozvoj Bulharska (GERB) vedení Bojkem Borisovem, proti jehož návratu k moci PP nejvíce brojí. V parlamentu je zastoupeno dalších pět formací: Hnutí za práva a svobody (DPS), reprezentující bulharské Turky (34 mandátů), socialisté (BSP) s 26, hnutí Existuje takový lid (ITN) s 25, liberálně-konzervativní Demokratické Bulharsko (DB) s šestnácti a národně-konzervativní Obrození (V) s třinácti křesly.

K mání je jen skládání vlády ze stran, ve srovnání s jejichž kompatibilitou je Fialova vládní koalice hotovou konsenzuální idylou. Ani jedna z většinových variant nedává naději na vyšší stabilitu. Bulharsku tak na první pohled hrozí, že ani napotřetí nevznikne funkční vláda.