Stavba největší plynové elektrárny v Evropě naráží na odpor

V Británii řeší, zda výroba elektřiny z plynu není v rozporu se závazky k uhlíkové neutralitě

Stavba největší plynové elektrárny v Evropě naráží na odpor
ilustrační foto | Shutterstock.com

Elektrárna Drax v anglickém Severním Yorkshiru je v současnosti největším britským zdrojem spalujícím biomasu s instalovaným výkonem 2,6 gigawattu. Kromě pelet, které dováží z USA a Kanady, spaluje také uhlí – tato její část má výkon 1,3 gigawattu. Používání uhlí má ale v roce 2021 skončit a místo toho má elektrárna přejít na zemní plyn. Dvě nové plynové turbíny by měly mít výkon 3,6 gigawattu, tedy přibližně stejně jako tři velké jaderné reaktory, což by z projektu udělalo největší plynovou elektrárnu v Evropě.

Dostavbu už schválila vláda, ale nyní narazila na velký odpor ekologických organizací. Ty totiž tvrdí, že elektrárna bude po plném spuštění produkovat 75 procent veškerých emisí v britském energetickém sektoru, což je v rozporu se zavazkem vlády k výraznému snižování skleníkových plynů a uhlíkové neutralitě do roku 2050. 

Ekologům se také nelíbí, jakým způsobem o projektu rozhodla britská vláda. Nevzala prý v úvahu námitky vládní plánovací agentury, která plynovou modernizaci nedoporučila. Bývalá ministryně obchodu, průmyslu a energetiky Andrea Leadsomová doporučení nerespektovala a s projektem v říjnu minulého roku vyjádřila souhlas.

První žalobu ekologů vrchní soud v Londýně zamítl, ale právní bitva tím zřejmě nekončí. „Jsme s rozsudkem nespokojeni, protože soud odmítl naše argumenty proti legálnosti vládního rozhodnutí a přístupu kabinetu k hodnocení rizika produkce uhlíku. Zvažujeme odvolání,“ oznámil právník organizace ClientEarth Hunter Jones.

Ekologický sektor připomíná, že Spojené království bude hostit další klimatický summit OSN v Glasgowě, jenž se odložil na konec roku 2021. Plynová elektrárna tak může poškodit reputaci země v tom smyslu, že nebere dostatečně vážně závazek přestat využívat fosilní zdroje. Aby byl summit podle klimatických odborníků úspěšný, musejí se státy zavázat k rychlejšímu snižování produkce skleníkových plynů. Právě hostitelská země by měla jít ostatním příkladem, napsal deník The Guardian. Británie se například zavázala k tomu, že od roku 2025 už nebude v energetice využívat uhlí.

Mluvčí elektrárny Drax zdůraznila, že použití nových technologií zajistí, že plynový zdroj bude co nejčistší a bude hrát klíčovou roli v modernizaci britské energetiky. „Vývoj nové vysoce efektivní plynové elektrárny podporuje dekarbonizaci energetiky ve Spojeném království,“ tvrdí zástupci elektrárny. Do roku 2030 slibují snižovat produkci skleníkových plynů, měla by se také používat technologie zachycování a ukládání uhlíku. 

John Sauven z organizace Greenpeace ale nevěří, že výstavba nového silného zdroje spalující zemní plyn pomůže snižovat emise uhlíkových plynů. Stavba plynových turbín navíc podle něj nedává ani ekonomický smysl, protože náklady na výstavbu jsou již nyní vyšší než stavba nových obnovitelných zdrojů. „Investovat peníze, aby se zvyšovalo znečištění, může být sice legální, ale není už obhajitelné,“ zdůraznil.

Zástupci organizace ClientEarth upozorňují na rizika velikosti projektu a také dlouhé životnosti elektrárny, která má dosáhnout 25 až 30 let. Podle úřadu pro plánování navíc plynové zdroje nezlevní účty za elektřinu koncovým spotřebitelům, jako by tomu bylo v případě solárních a větrných zdrojů.

V Británii v posledních letech stoupá počet žalob na vládu kvůli nečinnosti v oblasti klimatických cílů. Nezisková organizace Transport Action Network zažalovala stát kvůli tomu, že protiprávně utrácí miliardy liber daňových poplatníků na výstavbu nových silnic a má tím porušovat britské klimatické závazky.

V únoru britský odvolací soud potvrdil, že plány na výstavbu třetí runwaye londýnského letiště Heathrow porušují současnou legislativu. Rozhodnutí se odvolává na závazky zemí podle Pařížské klimatické dohody. Letiště se chce proti verdiktu bránit u Nejvyššího soudu.

Britská vláda stále zdůrazňuje, že dělá vše proto, aby splnila svůj cíl stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální ekonomikou. Jednu z cest, jak toho dosáhnout, má představovat zemní plyn.

Boj o plyn v EU
O používání zemního plynu se vede bitva také v Bruselu. Zejména východoevropské země včetně Česka se snaží přesvědčit Evropskou komisi, že zemní plyn je dostatečně zeleným zdrojem, který má být finančně podporován z prostředků EU a měl by být zařazen do plánu pro obnovu ekonomiky. Komise podle agentury Reuters chce podporovat pouze takové projekty se zemním plynem, jež budou zachycovat oxid uhličitý a budou z nich vyrábět například paliva. Evropská investiční banka už oznámila, že po roce 2021 nebude nové plynárenské projekty podporovat. 

Týdeník hrot

  • Let č. 666
  • Česku chybí řepka
  • Krizové letopisy
Objednat nyní