Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Krátce před začátkem automobilového veletrhu v Pekingu německá automobilka přiznává, že ji v prodejích elektromobilů předhání čínská konkurence.
Krátce před začátkem automobilového veletrhu v Pekingu německá automobilka přiznává, že ji v prodejích elektromobilů předhání čínská konkurence.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Soud po devatenácti letech otevřel případ Kathleen Folbiggové odsouzené za vraždu svých čtyř dětí. Desítky vědců však míní, že jejich smrt mohla způsobit vzácná mutace jednoho genu.
Devětaosmdesátiletý Roy Meadow platí za jednoho z nejvlivnějších pediatrů 20. století. Proslavil se třeba studiem vlivu hospitalizace dětí na rodiče a popsal a pojmenoval Münchhausenův syndrom by proxy (syndrom barona Prášila v zastoupení), který spočívá v tom, že pečující osoba, nejčastěji rodič, zveličuje zdravotní obtíže svého svěřence a dožaduje se pozornosti lékaře.
Spojován je ale také s takzvaným Meadowovým pravidlem, které se týká syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS) a zní skoro jako rozpočítadlo: „Jedno náhlé úmrtí kojence je tragédie, dvě jsou podezřelá a tři jsou vražda, pokud se neprokáže opak.“
Australance Kathleen Folbiggové nezemřely ani dvě, ani tři, ale rovnou čtyři malé děti. Porota v roce 2003 jednomyslně rozhodla o její vině a soud ji – coby nejhorší vražedkyni v dějinách země – poslal na základě nepřímých důkazů na čtyřicet let za mříže.
Genetika a znalost lidského genomu ale od té doby pokročily o míle kupředu a advokátům Folbiggové se podařilo na její obranu sešikovat malou armádu australských i zahraničních vědců, kteří míní, že smrt minimálně dvou dětí mohla ve skutečnosti zavinit genetická mutace způsobující srdeční selhání.
V roce 2020 se Folbiggové zastala Australská akademie věd a loni v březnu podepsalo devadesát předních pediatrů, kardiologů a genetiků – včetně dvou nositelů Nobelovy ceny – dopis, v němž vyzvali guvernéra Nového Jižního Walesu, aby vězněné ženě udělil milost.
K tomu sice nedošlo, ovšem minulé pondělí začal soud v Sydney pod vedením někdejšího šéfa Nejvyššího soudu Nového Jižního Walesu Toma Bathursta přezkoumávat její proces. Bathurst se ve svém rozhodování, jak řekl australskému deníku Sydney Morning Herald, samozřejmě „nemůže omezit výhradně na vědecké důkazy“, přesto věda a vědci sehrají v procesu hlavní roli.
Jejich názor na škodlivost vzácné mutace genu zvaného CALM2 není jednotný, a tak lze výsledek procesu zatím odhadovat jen těžko. Každopádně jde zřejmě o jediný čistě kriminální proces, kterému kdy slovutný vědecký časopis Nature věnoval článek o třiceti tisících znacích.
Někdy okolo poledne 27. února 1999 šla Folbiggová zkontrolovat svou osmnáctiměsíční dceru Lauru a zjistila, že je bledá a nereaguje. Doma – bydlela tehdy s manželem v Singletonu, městečku ležícím asi 200 kilometrů severně od Sydney – byla sama, a tak se dceru pokoušela amatérsky resuscitovat a do toho volala záchranku.
„Mé dítě nedýchá,“ vyhrkla do telefonu a rovnou dodala, že už jí v minulosti zemřely tři děti. Přivést Lauru k životu se nepodařilo jí ani lékařům a večer onoho dne patolog Allan Cala konstatoval, že nenašel žádné zranění ani nezaznamenal přítomnost žádných léků, drog či alkoholu. Zmínil pouze jisté známky zánětu srdečního svalu a vzhledem k tomu, že šlo už o čtvrtý případ SIDS v rodině, poznamenal, že „nelze vyloučit možnost vícečetné vraždy“.
